Po té, co mi jsem schytala facku, odešel s hlasitým prásknutí dveří. Schoulila jsem se do postele, kde jsem obličej položila do polštáře. co jsem komu udělala? Proč, když si myslím, že se můj život obrací k lepšímu se to všechno podělá ještě víc? Jako jestli je tohle sen, tak se chci probudit a to hodně rychle.  Co asi dělá brácha? Vzpomněl si na mě vůbec někdy? asi ne, jinak bych tady už nebyla a byla bych u něj. Tak už je to jasný, nezbyl mi nikdo na koho se můžu obrátit. Nikdo z rodiny. 

Polštář už je nespíš mokrý od mých slz úplně celý. Venku se pomalu začalo stmívat a mě se začaly klížit oči, přes které jsem stejně díky slzám. Lehl jsem si zády ke dveřím, abych případně nemusela koukat na mého spolu spícího. Opravdu nestojím o to ho vidět. Po chvilce se mé oči zavřeli a já upadla do doufejme klidného spánku.                                                                                                No to bych to asi nemohla být já, abych se jednou vyspala dobře v klidu a hlavně tichu. Z koupelny se ozývaly hrozné zvuky, tak jsem se tam šla rozespale podívat. Ovšem to co jsem viděla mě probudilo až moc. Můj ehm "únosce" seděl bez trička na vaně. Páni to tělo. Ehm co? 

Ovšem, pak jsem si všimla té krve všude na vaně. Pane bože, je jeho krev! Zatím co on si z prostřelené hrudi vyndaval kulku, či co to bylo, jsem k němu došla.

,,P-pane Bože," jen se uchechtl.

,,Koťátko,to je dobrý, nepostřelili mě poprvé, ani naposledy. Jdi si zase lehnout," s tím jeho věčným syčením, jako had a určitě bude taky šikovný jako odjištěný granát, jsem si k němu klekla a pinzetu mu vzala z ruky. Jen se na mě nejdřív překvapeně podíval, ale hned na to se usmál. Do ruky jsem mu dala ručník, který se válel nedaleko vany. Hned pochopil a stiskl ho v své svalnaté ruce. Tichým syčením reagoval na mou snahu mu kulku vyndat a opravdu, za chvíli bylo slyšet, jak něco dopadlo na podlahu. 

,,Díky kotě. Už jdi spát," pohladil mě po tváři. No snad si nemyslí, že je tohle konec. Ještě se to musí vyčistit a zalepit.

,,Kde máš dezinfekci a náplast?" dělám,že jsem to poslední neslyšela. On se zasmál a kývl k umyvadlu. Musím říct, že takovou zásobu náplastí a dezinfekcí jsem snad neviděla ani v lékárně, nebo u doktora. Když jsem mu do rány po kulce lila dezinfekci, tiskl onen ručník, jako ďas. Následné přelepení náplastí a otření dezinfekce, která mu stékala po svalech a bylo to. 

,,Dík, do postele to zvládnu" znovu mě pohladil po tváři. Následně se pokusil vstát, ale jaksi mu to moc nešlo.

,,No to vidím," uchechtnu se a obmotám si jeho ruku okolo mého krku. Takhle jme pokračovali až do postele, kde jsme si oba lehli . Oba jsme leželi na posteli a bylo i nějak jedno v tu chvíli, že mě ještě před pár hodinami uhodil. otočil se na bok a tak jsme si koukali do tváře. Na jeho tváři byl sice trochu bolestivý, ale přesto jasně viditelný úsměv.

,,Moc si na to nezvykej kotě," nechápala jsem co tím myslí. ,,Myslím to, že budeš drzá, je sice hezký vidět tě smát se, ale nezvykej si na to, že budeš odmlouvat a podobně. Rozumíme si?" 

,,Ano pane," usmál se.

,,Pojď sem holčičko," naznačil, abych si mu lehla do náruče a já tak učinila, neboť jsem se jednak nechtěla handkovat a tak si způsobit průser a za druhé jsem byla už vážně unavená. Musím říct, že krásně voní a tělo taky nemá k zahození. Pane Bože co se to děje? Už zase přemýšlím, nad jeho tělem. Soph ty jsi vážně asi úplně vypatlaná, nebo nevím už. Ne nic, kašlu na to jdu spát a snad už se konečně vyspím.

****************************************
Hola lásky!
Nezabíjejte mě, ale mám v planu to udělat trochu jinak, než jsem původně myslela, ale vám to stejně vadit nebude, protože to bude mít rychlý spád, ale stejně to nikdo nečte, tak ani nevím jestli má cenu pokračovat. Nevím, co se mnou je, ale asi na mě jde nějaká blbá nálada. Takže vás prosím napište mi názor do komentu a taky se podívejte na účet.....
@PAJMART , kde jsme společně s jednou holčinou založily nový účet a budou tak taky nějaký příběhy, tak se koukněte a když tak si i něco přečtěte.

NizaJimez