Je ráno, pár dní od návštěvy pana Stylese, a já se zase ptám, proč jsem nemohla umřít ve spánku.
Dle hodin na zdi je půl osmé a já se začínám oblékat.
Po vykonání hygieny a všeho nutného jsem sešla dolů.

,,No to je kurva dost! Ty jsi jako myslíš,že budeš spát tak dlouho?! Ani hovno! Teď se sever a dojdi k Arthurovi pro fet. Kam máš jít víš a hejbni tou svojí tlustou hnusnou prdeli!" Hodil pom mě nějaký balíček bankovek, ani nevím kde je zase vzal, obula jsem se a vydala se do té nejnebezpečnější čtvrti města.
Do čtvrti, kde pánem je smrt a kam se bojí jít i ten nejodvážnější policista.
Právě tam jdu, za odpadem společnosti ovšem oni jsou ve své podstatě na vrcholu. Na jejich náladě a rozhodnutí buď budete žít, nebo zemřete.
Když jsem se blížila one čtvrti zrychlila jsem krok.
Arthur měl výrobnu na rohu ulice, takže se to nedalo přehlédnout, ale stále to bylo velice daleko.
Když jsem k vešla do jeho výrobny nebyl tam jen on jako vždy, ale byl tam i kluk tak v mém věku.

,,Ahoj Sophie, Jeff tě zase poslal?" Zeptal se mile. Je to asi jediný člověk co se o mě nějak zajímá.

,,Ahoj Arthure, Conti mám na to říct? Sám víš jak to chodí u nás doma," on prikyvl.

,, Zaučuju mladyho. Už má na to chlapec věk. Jinak jako vždycky?" Já přikývla.
On poslal svého syna do zadu pro drogy.
Když je přinesl zaplatila jsem částku jako vždycky a šla zase zpět do "domova".
Když jsem šla jednou z temných uliček, měla jsem pocit, že mě někdo sleduje. Ovšem co se dalo čekat. Tohle je nejnebezpečnější místo, tak se tady asi určitě budu cítit v bezpečí že ano?

,, Ale, copak taky dělá taková malá kočička sama?" Ozval se zničeho nic hlas za mnou.
,,Bojíš se mě?" Přikývla jsem
,,To je dobře. Trošku si užijeme co ty na to?" Vzal mě pod krkem a já začala křičet.
Ovšem nikde nikdo, co jsem mohla čekat, že mi někdo přijde pomoct? Jsem vážně naivní.

,,Bejt tebou ji pustím," řekl někdo za našimi zády. Ten co mě držel pod krkem se otočil na toho kdo promluvil, ovšem neviděla jsem mu do obličeje, protože měl kapuci.

,,Hele mladej dej si odchod tohle se tě netýká!" Zařval po něm ten co mě držel pod krkem.

,,To se pleteš, týká se mě to až moc," jen co to dořekl ozvala se rána a útočník padl k zemi s prostřelenou hlavou.
Muž v kapi ke mě přistoupil a mě se znovu rozklepala kolena.
,,Měla bys odsud odejít baby doll, tohle místo není pro takovou princeznu jako jsi ty vhodné, mohlo by se ti něco stát," pohladil mě prstem po tváři a v tu chvíli byl ten tam.
Než jsem se vzpamatovala co se vlastně stalo, ozvaly se policejní houkačky a já odtamtud rychle vypadla.

Domu jsem přiběhla udychana, jako.kdyby mě honička samotná smrt.

,,No to je kurva dost že jdeš! Naval zboží!" Křikl po mě a já po něm hodila balíček s bílým práškem.

,,To tě ani nezajímá že mě málem zabili?" Na tuto otázku se mi dostalo plného hrdelního smíchu.

,,Ovšem škoda že se tak nestalo, nejsi k ničemu užitečná jsi akorát přítěž, jsi pouhá veš. A teď vypadni nechci na tebe koukat,"
Jak řekl tak jsem udělala. Vypadla jsem do všeho pokoje a začala brečet.
Následně jsem si vlezla do koupelny a zavřela se ve sprše, kde jsem se umyla a následně mi na zápěstí přibylo pár červených ranek.
Uklidňovalo mě to.
Aspoň jsem nevnímala svět okolo sebe.
Když jsem vylezla ránu sem za doprovodu syčení vydenzofikovala a následně obvázala.
Oblékla jsem se do oblečení co jdem si predtim svlékla a šla zpět do pokoje.
Přepadla mě nuda a proto jsem si vzala knihu a začala jsem si číst.

,,Co si o sobě myslíš ty kutvo!? Myslíš si, že budu o hladu? Ani hovno! Ty jsi prostě na hovno stejně jako tvoje matka. Taky kurva! Jdu do baru třeba si tu chcípni hlady! Je mi to u prdele,"
Vytáhl mě za vlasy a hodil na zem.
Schoulila jsem se do klubíčka, protože jsem přesně věděla co se stane dál.
,,Stejně se mi jen tak neubráníš, tak o co se snažíš!?" Mim tělem to otřáslo a rozbolelo me břicho.
Jako by to nestačilo rána do hlavy a pak se nějak až moc věnoval mému břichu, dokud jsem nevyprskla krev.
,,Nic nevydržíš! Jsi ubohá, spodina společnosti! Stydím se za tebe ani na mrdání nejsi k ničemu!"
Uštědřil mi ještě jednu pořádnou ránu do břicha a následně odešel.
Slyšela jsem prásknuti dveří a jako na povel jsem se rozkašla, asi nemusím říkat, že jsem vykaslala krev.
Hodně krve, kterou jsem po sobě musela uklidit.
Jak já svůj život nesnáším. Chci umřít, konečně chcípnout, být pohřbena někde na Hawai pod palmami, v klidu bez starosti, bez otce.

*************************
Hola lásky! ♥️
Omlouvám se ale nebyla nálada moc psát a moc tomu ani nepomohla prohra FCBarcelony s Římem. Teď budu citovat našeho profesora na Biologii: ,,Taková ostuda." 😭
Ovšem dostal mě výrok našeho dějepisáře: ,, Hah konečně ty katalánce někdo porazil!"
Měla jsem ho chuť zabít.

Jinak co vy a přímačky? Hlásíte se někam, jestli Jo tak vám přeju hodně štěstí!! 🍀🍀

Jinak co říkáte na Zaynovu novou písničku LET ME
Kdo ji ještě neslyšel tak tady ji máte a napište si o věnování!!!!

[Tady by měl být GIF nebo video. Aktualizuj si aplikaci, abys je viděl/a.]

NizaJimez🍀❣️