Už jsou to čtyři roky od té doby, co bráška odešel a já se celé ty dlouhé roky probouzím s uslzenýma očima. Někdy je to kvůli bráchovi a někdy je to kvůli mému otci.
Ani dnes to není jinak a já mám opět celý polštář od mých slz.
Jinak dnes je mi osmnáct. Jo mám narozeniny a jako již další rok na dárky mohu zapomenout.
Spíš budu ráda, pokud přežijí další rok, protože už jsem kolikrát přemýšlela o tom, že bych se zabila.
Možná si říkáte: jaké zrovna ty máš problémy?
Ale divili by jste se.
Než odešel brácha, tak nám umřela máma a táta se z toho zbláznil.
Spadnul do alkoholu, drog a začal se kurvit.
A nehorší na tom je, že mě znásilňuje.
A když nemá na splacení dluhu, tak jim jako kompenzaci dá moje tělo.
Vždycky to probíhá tak, že přijde buď na mol, nebo pod vlivem kokainu či jiných sraček, zmlátí mě a když se nemůžu hýbat,tak přijde to nejhorší... znásilnění.
Díky tomu všemu mám po celém těle modřiny, podlitiny a tak dál.
Bránila bych se, kdybych měla sílu, ale vždy jsem ráda, že vůbec dýchám.

,,Vstávej ty děvko! To si myslíš, že si tu snídani udělám sám?! Dělej kurva nebo tě z ty postele dostanu násilím!"slyším hlas ze kterého mám noční můry snad každý den.
Kdyby to šlo, už bych dávno byla u bráchy, ale on mi nikdy nezvedal mobil, neodpovídal na zprávy. Porušil slib co mi dal a zapoměl na mě.
,,Tak slyšíš kurva?! Obleč na sebe ty hadry a padej dolu do kuchyně,"
Ze strachu jsme se zvedla z postele a oblékla si na sebe najake věci, co jsme našla ve skříni ještě po bráchovi.
Vlasy jsem si dala do culíku a sešla dolů do kuchyně, kde už seděl naštvaný otec.
,,No to je dost kurva! Málem bych tady umřel hlady!"
Mlčky jsem přešla ke kuchyňské lince a začala připravovat snídani, kterou jsem měla přesně určenou.
Vždycky si určil, co chtěl ke snídani a potom se odebral do baru.
Já jsem zatím uklidila dům, protože kdyby nebyl uklizený, bylo by to stokrát horší než normálně. Položím před otce talíř s jídlem a jdu si sednout co nejdál od něj. Se sklopenou hlavou se už teď bojím jeho reakce, která není nikdy positivní. Člověk se může snažit jak chce, ale dostane leda vynadáno. ,,Zase se to nedalo žrát! Jdu do baru, než se vrátím bude ten dům jako ze škatulky jinak si mě nepřej! Přijde důležitá návštěva, tak ať je i uvařeno! " Následně opouští dům za doprovodu hlasitého bouchnutí domovních dveří. Já zatím sklidím ze stolu a z mísy na ovoce si vezmu banán.

Šlupku jsem vyhodila do koše a pustila se do úklidu domu, který mi zabere zase celý den.
Jak já závidím lidem, co mají normální život, normální rodinu a přátele.
Já mám jenom jednu kamarádku, žiletku. Mě zápěstí je celé pořezané, abych si aspoň na chvíli mohla ulevit od toho co prožívám.
A utéct se už ani nepokusim, udělal jsem to jednou a nepřejte si vidět, co se dělo potom.
Jako vždy je tady nepořádek, prázdné flašky od alkoholu, krabičky od cigaret a všude jsou špačky a hlavně smrad.

Asi po pěti hodinách, kdy jsem uklidila a uvařila jsem se šla převléknout do čistého oblečení a šla dat přát prádlo.
V osm večer, což je docela brzo, se ve dveřích objevil otec a nybyl ani tolik na mol.

,,Na co tak čumíš?!" Přilila mi facka, jejíž sestru jsem chytla o stěnu.
,,Bejt tebou tak mi přinesu pivo a hejbni sebou," ze strachu z dalšího trestu jsem šla do ledničky, že které jsem vyndala pivo a donesla jej mému tyranovi.
Jen jsem mu přidala láhev s alkoholem ozval se Zvonek, který otřásl snad celým domem.
,,To jsi už i hluchá?! Jdi otevřít kurva!" Šla jsem tedy otevřít, abych nebyla byta ještě víc.
Jen co jsem otevřela dveře, uviděla jsem může oblečeného jako obchodníka.
Bílá košile a černé sako společně s kalhoty.
Dokonale upravené vlasy a ta vůně nesla necítít.

,,Ahoj princezno je doma tvůj otec?" Řekl chraplavým hlasem že kterého čísel respekt.

,,A-ano pojdte dál prosím," pokynula jsem mu.
On mi věnoval úsměv při kterém mu šly vidět ďolíčky.
Jen co vešel, zavrela jsem dveře a a pokynula mu rukou aby šel do obýváku, kde seděl otec popíjející pivo.
Nepletu se do toho a jdu si do pokoje dělat nějaké věci.

,,Ale, jak vidím, tak se splácením jaksi nespechas. Už jsi měl dávno zaplatit," slyším hlas onoho může.

,,Hele Stylesi dej mi pokoj," odsekne mu.

,,Tohle se mi nelíbí a šéfovi taky nebude, až mu řeknu, že prachy za svůj kokain opět neuvidí."

,, Vyřiď tomu tvýmu buzáckýmu šéfovi, že se ho nebojím,"

,,Ale to bys měl, protože ty nevíš jaký dokáže on být, když se naštve. Já to vím. A klidně tě odprasknu sám," krikne po něm pan Styles myslím.

,,Tak si vezmu tu hnusnou kurvu, co šla nahoru. At si ji klidně vezme je stejně k hovnu,"
Na taková slova jsem zvyklá, ale ne, že to o mě někomu říká.

,,Tvoje dcera se krásná a má bohužel smůlu, že má otce jako jsi ty. Takže ti radim, zaplať co nejdřív a šéf bude spokojen, když nezaplatila do jednoho týdne uvidíš, jak dokáže být zlý," domluvil onen muž a následně bylo slyšet prasknutí dveří.

,,Kde jsi kurva?!"
,,Už ani odpovídat neumíš?! No to si děláš kurva prdel!" Seděla jsem na posteli a se strachem v očích koukala na tyrana stojícího ve dveřích.
Přišel ke mě a začal mě mlátit. Facky, pěsti nic nového.
Schodil mě z postele a začal do mě surové kopat.
Kopnutím do žeber jsem ucítila, jak něco prasko, takže myslím, že mám zlomené žebro.
Kopnutím do hlavy jsem se bouchal o rozměrech postele a začalo se mi zatmivat před očima, než jsem upadla do kómatu.

********************
Hola lásky!
Mě tady prvni kapitolu.
Tak co říkáte? Smazat či Ne?
Jinak bych prosila prozatímní názor 😂
Doufám že se bude líbit ❤
NizaJimez 🔥🔐