,,Vy ještě nespíte?  Já nechtěla jsem vás budit, jen jsem...přišla jsem vám omýt ránu," řekla Uršula, když vešla dovnitř do jeho pokoje a svíci kterou držela v ruce a položila ji na stůl.

,,Ne, já nespím, protože nemohu spát," odpověděl Richard Tavistock a přitom se jeho oči zaleskly při pohledu na ni.

,,Svařím vám nějaké bylinky na spaní a po těch zaručeně usnete," řekla na jeho odpověď a přitom se mu nechtěně podívala dlouze do oči a chytala se odejit, jenže když zase popadla onu svíci ze stolku, tak ji svou rukou zastavil.

,,Ne, odcházejte prosím....já chci aby jste tu byla se mnou," dodal tiše a přitom držel její ruku ve své.

,,Zůstaňte tu se mnou aspoň chvíli," zašeptal a přitom se jí podíval do oči.

,,Prosím pane, pusťte mě," řekla Uršula na protest, jenže jeho sevření nepolevilo.

,,Pustím vás, pokud mi neutečete," dodal a přitom se jejich pohledy setkaly.

,,A kam bych podle vás utekla?" zeptala se Uršula a přitom se od něj trochu odtáhla.

,,To nevím, ale nechci aby jste odcházela," odpověděl Richard a přitom její ruku po chvíli pustil a jeho prsty ještě pohladily její dlaň.

,,Asi bych už neměl zneužívat vaší pohostinnosti, když už jsem ji zneužil tolik a měl bych už raději odejit, protože nemohu spát jen kvůli vám a pokaždé když zavřu oči, tak vás uvidím před sebou, protože jste mi přirostla k srdci už od první chvíle, kdy jsem vás spatřil," dodal a přitom se ji dlouze zadíval do nádherných očí.

,,Ne, vy přece nemůžete odejit....vždyť nejste ještě zcela zdravý," řekla Uršula a přitom se jejich pohledy znovu setkaly. 

Richard chtěl vstát, ale ona ho hned zase položila na postel.

,,Nepustím vás a měl by jste ležet, takže takové věci neříkejte," zarazila ho a pak namočila do vody kousek plátna a začala mu omývat ránu.

,,Raději se podívám na to vaše zranění," zašeptala a přitom se jemně dotkla jeho boku na kterém byla hnisavá rána.

,,Máte tak jemné a zázračné ruce," řekl Richard a přitom se na ní trochu pousmál.

,,Ta rána se mi vůbec nelibí," zašeptala Uršula jakoby sama pro sebe a přitom si znovu namočila plátno do vědra s vodou.

,,Jste tak kouzelná a krásná," vyšlo z jeho rty a přitom se Uršula pousmála.

,,Mlčte, máte horečku," řekla tiše a přitom se na něj podíval dlouhým pohledem.

,,Ale já to myslím vážně a všechno co jsem vám kdy řekl jsem tak myslel," bránil se Richard a přitom se jejich pohledy opět nechtěně setkaly.

,,Chtěl bych hladit vaše vlasy a chtěl bych zjistit jestli jsou opravdu tak jemné jak vypadají a jestli jsou i tak nádherně dlouhé jako když jsem vás viděl poprvé," zašeptal po chvíli a pak chytl Uršulu za ruku, kterou měla na jeho ráně.

,,Prosím ukažte se mi...já chtěl bych vás vidět, jako tenkrát," dodal a přitom si její ruku stáhl ke rtům a políbil ji.

,,..Prosím, má sladká....," zašeptal a Uršula se na něj dlouze podívala.

,,Blouzníte pane, máte horkost," řekla a sáhla mu svou rukou na čelo.

,,Ne já neblouzním, má nádherná," odpověděl Richard a přitom se na ní díval pronikavým pohledem...Uršula ho pohladila po tváři a přitom cítila jak z něj sála teplo. 

,,Musíte pít," dodala po chvíli a přitom mu svou jednou rukou podepřela hlavu a ve druhé ruce držela pohár s bylinným odvarem, který si vzala ze stolku.

,,Ale já nemám žízeň," bránil se Richard a přitom odstrkoval její ruku s pohárem.

,,Ale pít musíte a udělá vám to dobře a zažene horečku," řekla Uršula a tak ji Richard poslechl a napil se z onoho poháru který mu nabízela.

,,Ještě, musíte ho vypít celý," dodala, když viděla že jen trochu usrkl a naklonila mu pohár s odvarem ještě bliž a když všechno vypil, tak ho zase položila opatrně do polštářů a pohár si odložila na stůl.

,,No vidíte a teď spěte, musíte spát aby jste nabral sil," řekla a přitom se na něj něžně usmála a už se chytala odejít, když v tom ji Richard zase chytil za ruku.

,,Neodcházejte ještě...něco jste mi slíbila," zašeptal do ticha a tak se zase opět musela Uršula k němu posadit.

,,Rozpusťte si vlasy, prosím," vyslovil Richard něžně a přitom se na ní upřeně udíval, takže Uršula musela poslechnout. A když tak tak učinila a její vlasy se rozprostřely po jejich zádech, tak se spokojeně usmál.  

,,Jste nádherná a vaše vlasy jsou tak krásné...a jemné," řekl, když vzal jeden pramen jejich vlasu do dlaní a promnul ho mezi prsty a pak jí svou rukou pohladil. Nejdříve ve vlasech a potom na tváři a Uršula, při jeho doteku prstu zavřela oči.

Když je otevřela, tak se na ní s úsměvem díval a čekal jestli bude i s jeho prosbou dál pokračovat. A když viděl že ano, tak se jeho úsměv ještě víc prohloubil....Uršule nic nezbývalo, protože ji upřeně sledoval a viděla v těch očích tolik lásky a něhy až jí to nakonec zlomilo a rozhodla se vyplnit jeho přání až do konce a tak si po chvíli s pohledem upřeným na něj sundala župan, který zahaloval její noční košili, takže pak zůstala jenom v ní.

Postavila se aby na ní mohl lépe vidět, jenže on se hned na to objevil u ní a ona ho s odporem chtěla odstrčit, jenže on jí zarazil.

,,Dovolte mi abych to udělal sám," řekl a přitom se jejich pohledy setkaly.

,,Ale vy....," chtěla Uršula protestovat, jenže on jí umlčel polibkem.

,,Já vím co jste chtěla říct, že musím ležet, jenže já nemůžu, když jste teď tady," dodal a potom opatrně svými prsty rozvázal její šněrování na košili.

,,Chci vás jen vidět, nic víc," zašeptal jí do ucha a potom jí políbil na všechna odhalená místa, která se teď začala pozvolna odkrývat a když úplně rozvázal její košili, tak jí začal z ní pomalu stahovat až se před ním ocitla Uršula úplně nahá, jako tehdy když jí spatřil poprvé.

,,Jste nádherná," řekl jí něžným hlasem a poté co si jí prohlédl, tak zasypal její ústa i krk polibky a přitom odkryl z jejího těla i pár neposlušných pramenu vlasu, které ji zakrývaly.

,,Já měla bych už jít," prosila Uršula, jenže on jí pustit nehodlal.

,,Nechoďte ještě," řekl jí do ucha a potom ji znovu umlčel polibkem.

,,Jenže já musím, už je pozdě," dodala na jeho prosbu a přitom se snažila od něj odtrhnout, jenže Richard byl tak zaujatý jejím tělem, že si jí k sobě ještě víc přitáhl.

,,Nikam nechoďte má Uršulo a buďte jen moje," zašeptal ji do rtu a potom se jejich rty opět setkaly.

,,Ale to nejde Richarde...,"řekla Uršula a znovu se od něj pokoušela odtáhnout, jenže to se jí opět nepodařilo.

,,A proč by to nešlo. Jsi jen moje, má sládka," řekl ji sladce Richard a potom ji opět políbil na její rty.

,,Miluji tě, Uršulo," vzlykl ji do jejich rtu a přitom se ji podíval do oči.

,,Miluji tě," řekl znovu a potom ji políbil a z Uršuly se najednou vytratil všechen odpor, kterým ho od sebe snažila dostat pryč a tak zavřela oči a jen si vychutnávala jeho polibek.

,,Nikdy bych ti nechtěl ublížit ani bych nikdy nedopustil aby někdo ublížil tobě," zašeptal ji do vlasu a když Uršula otevřela oči, tak ji pustil.

,,Asi máš pravdu měl bych už jít, nebo se jednou nebudu tak snadno ovládat," řekl najednou po chvíli a jen ji sledoval svým pohledem.

,,Ne, nechoďte nikam, já vám mám ráda a mám o vás strach," odpověděla Uršula na jeho nečekaná slova a v jejich očích se ji zaleskly slzy.

,,Má lásko ani nevíš jak rád bych zůstal," dodal a potom ji něžně pohladil po tváři.

,,Zůstaň Richarde a já budu jenom tvá....navždy," řekla Uršula a potom si přitáhla jeho ústa ke svým a zašeptala do nich ,,Miluji tě," a potom Richarda pohladila svým pohledem a dalším polibkem, který byl plný lásky a všech něžných příslibu, které od něco čekala.

,,Už musím jít a vy by jste už měl také spát," zašeptala mu do ucha a potom se od něj odtáhla a posbírala si z podlahy své oblečení.

,,Bude to tak lepší," řekla ještě a přitom se na Richarda pousmála.

,,Já vím," dodal Richard za ni, když mizela za dveřmi a potom se vzpamatoval z toho co málem udělal.

,,Uršulo!" zavolal ještě, když se zavřely dveře a rychle se chystal vyběhnout za ni, jenže Uršula už byla pryč, ve svém pokoji, kde se celá překvapená ukládala do postele. Milovala toho muže a možná mu to měla dovolit, ale prostě nemohla a věděla že takhle to bude lepší, než to co se mezi nimi málem stalo.