Tak, už máme na scéně i pořádně rozzuřeného Thorova otce :) Enjoy this chapter :)

Zatímco si Thor s Lokim užívali relativní klid za zavřenými dveřmi nejstřeženější bezpečnostní organizace země lidí, na Asgardu právě létaly hromy a blesky.
,,Jak to myslíš, že je stále nemůžete najít? To je absurdní!" řval jednooký Bůh všech Bohů na vyděšeného strážce, který mu právě přišel oznámit, že všechny pátrací skupiny, vyslané do Alfheimu, Svartalfheimu, Vanaheimu i Muspellheimu se vrátily s nepořízenou. Do Jotunheimu se královi poslové neodvážili, protože Laufey shromažďoval armádu s cílem vypovědět smlouvu, která jeho zemi svazovala s Asgardem, a Lokiho dcera Hel ze stejnojmenné říše by jistě také Odinovi neposkytla informace, aby mu pomohla polapit svého otce.
,,A co Midgard?" zařval Odin.
,,Hugin s Muninem mi zvěstovali, že tam zachytili Lokiho stopu. Proč jste jej nehledali tam?" Poslové nejistě přešlápli a zabodli zrak do země:
,,Nooo, víte, pane ..." odvážil se jeden z vojáků promluvit.
,,Stále tam jsou ty příšery, Chitauri. Navíc je celý Midgard chráněn neznámou černou magií. Dostat se tam je prakticky nemožné."
,,Za mě to možné bude!" rozkŕikl se Odin a klepl svým žezlem o zem, až se podlaha otřásla.
,,Heimdall vám otevře Bifrost. Najděte Lokiho a zabijte ho! A přiveďte mi sem Thora v řetězech. Běžte! Máte na to týden. Pokud do sedmi dnů neuvidím oba ty zrádce, spálím Midgard na popel a je mi jedno, co tomu řeknou ostatní světy!" zařval a vojáci se raději klidili rozhněvanému Všetci z cesty. Nebylo jim lehko, měli oba asgardské prince rádi. Nechtěli vidět Lokiho umírat ani bojovat s armádou robotických nestvůr z neznámého světa. Ale příkaz nejmocnější bytosti ve vesmíru splnit museli.