Tony si dopřál několik mocných doušků ze své oblíbené láhve s neidentifikovatelným obsahem, ještě jednou pomocí Jarvise zkontroloval Lokiho puls a dech a potom s povzdechem donutil své ztuhlé svaly k akci. Pomalu začal s uklízením pokoje. Rozhlédl se po podlaze zašpiněné od krve a rozhodl se, že uklízečku volat nebude a poradí si s tím sám. Paní Smithová byla stará, velice milá, ale hysterická paní. Z té krve by ji ještě trefil šlak a pokud by ho přežila, okamžitě by zburcovala celé území Spojených států amerických včetně všech bezpečnostních složek. A to Tony rozhodně nepotřeboval.
Namočil kus hadru ve studené vodě a na kolenou začal drhnout zakrvácenou podlahu. Cítil se docela poníženě, protože tuto práci nikdy předtím dělat nemusel. On, geniální vědec, Iron Man, tady bude umývat zem jako nějaký ...
Ale donutil se vyhnat tyto myšlenky z hlavy.
Když skončil, vyčerpaně se zvedl. Nohy se mu třásly a bolela ho kolena. Věděl, že zítra se k tomu přidá ještě pořádná kocovina, ale bylo mu to jedno. Když vyhazoval druhý zakrvácený hadr, cítil, jak se mu zvedá žaludek. Nejen z odporného pachu alkoholu, který použil na dezinfekci, a krve, ale také z kocoviny. Cítil naléhavou potřebu zvracet. Bleskově odhodil hadr a utikal k toaletám.

Když o pár okamžiků později zvracel do záchodové mísy, nepřipadal si jako Iron Man. Nemám železný žaludek." pomyslel si sarkasticky a otřel si ústa hřbetem ruky. Pak rezolutně spláchl a vrátil se do pokoje. Byl už relativně uklizený.

Loki stále bezvládně ležel na pohovce, ale jeho dech byl pravidelný, ztráta krve byla doplněna a zranění víceméně zahojená. Už nehrozilo, že mu tady zemře. Teprve teď se Tony zhrozil svých úvah. Jak ho mohl před několika hodinami chtít zabít?
Rozhodl se, že mu poskytne pomoc a azyl - koneckonců, proč by si Loki nemohl odpykat svůj trest ve Stark Tower? Ale nejdříve musel podniknout jistá bezpečnostní opatření. Vstal, přešel k tajnému šuplíku pod televizí a vytáhl z něj pouta a jednu železnou rukavici Iron Mana.
Přešel zpátky k Lokimu a opatrně mu nasadil pouta, tak, aby se mu nezarývala do šrámů od okovů. Nechtěl mu působit zbytečnou bolest, zároveň si však byl vědom rizika pobytu s bohem zla a lži v jedné místnosti. Utrousil už asi sto padesátý povzdech a přehodil přes boha lehkou deku. Proč se mu tohle všechno muselo stát?
Položil rukavici na stolek vedle pohovky, na které ležel Bůh neplechy. Byla to jen bezpečnostní pojistka, nic víc. Ve skutečném čestném souboji by Tony téměř neměl šanci. Ale boj se zraněným bohem byl pro Tonyho rozum nemyslitelný. On byl Iron Man. Neměl by chránit slabší, ať už šlo o kohokoliv? A Loki momentálně slabší byl. Tony cítil povinnost dát jej zase dohromady.