Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

6. Barča

Došel jsem k intru, otevřel dveře a vyběhl schody, až do pokoje, odhodil jsem tašku na postel popotáhl jsem si a položil vapovačku (Nevím jak se to jmenuje neřešte to :D a nechci napsat,že to je elektronická cigareta, protože v tom je nikotin a pokud vím, tak on v tom má jen kouř) na stůl. Poté jsem odešel do koupelny, kde jsem si ošetřil rány. Podíval jsem do zrcadla a zamračil se.

Naštvaně jsem praštil do zrcadla, které se rozsypalo na malé kousky. Z mojí ruky mi pomalu začala téct krev, rychle jsem jí vložil pod tekoucí vodu. ,,Matyáši?! Jsi tu?!" zvedl jsem hlavu od umyvadla. ,,Jo jsem tu..." řekl jsem.

Dominik přešel do koupelny. ,,Cos to sakra udělal!?" ,,Nechci se zabít uklidni se!" vykřikl jsem. ,,Dej mi chvilku přinesu ti obvazy!"

,,Ale dělej Dominiku!"

***

O hodinu později jsem seděl u svého notebooku a odepisoval fanouškům. Moje ruka mi bolela,ale nebylo to nejhorší nejvíc mě bolelo srdce, ztratil jsem Sabču a Sam se mi neozývá. ,,Můžeme si promluvit?' zeptal se Dominik. ,,Jo? A o čem?" ,,Proč jsi to udělal?Proč Radek..." ,,A co jsem udělal Dominiku!? Zasloužil si to!"

,,Notak tohle Sabča nechtěla! Chtěla, aby jsme na sebe dali pozor, chtěla aby jsme drželi spolu! Porušil jsi to! Myslel jsem, žes jí měl rád!" ,,Mám jí rád Dominiku, ale pochop on jí ojel a pak odkopl a vrátil se zpět je Kláře! Tohle mě nejvíc štve!" ,,Já ti rozumím, ale byli jste kámoši..."

,,To je ten problém...byli jsme!"

Pak bylo ticho, nikdo z nás neprohodil, ani jedno slovo. ,,AU....myslím, žes mi zlomil nos..." prohlásil tiše Dominik, ale já ho ignoroval.

***

Pomaly som otvoril oči sedel som v temnej miestnosti len jedno svetlo svietilo na mňa. Nemal som topánky zistil som to podľa toho, že som cítil tvrdú podlahu. Vzbouzel som sa, ale provazy boli dosť utiahnuté. ,, Z toho se nedostaneš, "povedal a zapálil si cigaretu.

Z rohu miestnosti som zazrel malý plameň, bol to zapaľovač, ktorý mu čiastočne osvetlil tvár, ale stále som nevedel, kto to je. Potom vyšiel na svetlo.

,,Ty!" vykríkol som a snažil sa dostať z povrazov, ktoré zvierali moje ruky, ale nemohol som sa z nich dostať, boli dosť utiahnutý. ,, Marku prečo! "

,,Víš toho příliš díky mé sestře. Snažila se tě ochránit předemnou, ale nepodařilo se jí to. Měl jsem ti předat jen klíče a dál se o tebe nezajímat, ale tys musel vidět tu vraždu a všechno zkazit! A jak to my v Rusku děláme, tak nenecháme svědky!" povedal a namieril na mňa zbraň.

,, Nie! Toto by Sabina nechcela! " ,,Co ty víš, co by Sabča chtěla!" ,,Viem to, čo by chcela!" v tú chvíľu som dostal ďalšiu ranu do tváre.

Cítil som ako moja krv pomaly steká po mojich perách. V tejto chvíli ma zaplavil divný pocit, tento pocit som nikdy nemal, bol to pocit bezmocnosti.

V jeho očiach sa leskla nenávisť a v mojich strach, bál som sa o svoj život a bál som sa, že už neuvidím svojich priateľov. ,, Idem za tebou Sabino!"pomyslel som si. Moje svaly sa napli, v tú chvíľu som stuhol strachy. ,, Pusť ma! Nikomu, nič nepoviem! "

***

Můj mobil mi začal zvonit pozdě večer. ,,Ano?" ,,Ahoj Matyáši!" v jejím hlase se ozýval strach. ,,Co se děje Klariso?" zeptal jsem se. ,,Sam zmizol!" ,,Co!?" vykřikl jsem. ,,Kdy!?" ,,Včera večer a ešte sa nevrátil!"

Zavěsil jsem a přeběhl ke svému oblečení. ,,Kam jdeš?!" zeptal se Dominik. ,,Najít Sama!" ,,Co se mu stalo?!" ,,Zmizel!" vykřikl jsem. ,,Kdo by to dělal?!"

,,Jak to mám vědět!?"

,,Jdu s tebou Matyáši!" ,,Ne Dominiku, někdo tu musí zůstat!" vykřikl jsem a otevřel okno. ,,Až budu pryč zavři okno a nikomu neříkej kam jsem šel rozumíš mi!?" ,,Počkej jak se chceš dostat do Brna?!"

,,Já nevím...něco se vymyslí," ,,Vychovatelky tě budou hledat," v tu chvíli do našeho pokoje vešel jeden z vychovatelů. Nezbývalo mi nic jiného, než slézt.

Když odešla tak jsem nervózně chodil po pokoji. ,,Bude v pohodě, co když se šel jen projít!?" ,,Hele pobíhají tu mafiáni! Jestli mají Sama, tak je mrtvý nebo ho zabijou!"

,,To je největší blbost, co jsem slyšel..." ,,Říkám pravdu!" vykřikl jsem. ,,Kvůli tomu, že jsem napadl jednoho z nich tak mám taky průšvih rozumíš mi?!"

,,Fajn věřím ti Matyáši, ale teď se prosím uklidni musíme něco vymyslet. Rozhodně budou chtít mít Sama živého. Musíme zavolat poldy!" ,,Počkej! Tohle není film! Tady jde o život našeho kamaráda!"

,,A co, když není u mafiánů co, když ho ti únosci prodají na orgány?!" vykřikl Dominik.

,,Sakra!" vykřikl jsem.

***

Bylo okolo osmé hodiny ráno a oba jsme vyráželi do školy nevyspalí. ,,Musíme najít Barču a Radka!" ,,Ne! S Radkem nechci mít nic společného!" vykřikl jsem.

,,Potřebujeme ho!"

Vyběhli jsme do školy, nejdřív jsme narazili na Barču zase měla problémy s těmi kluky, ale když nás viděli tak odešli. ,,Ahoj kluci," pozdravila nás chtěla odejít, ale já jí chytil za paži. ,,Od koho to máš!?" vyjekl jsem a zíral na modřiny na její ruce.

,,Od nikoho!" ,,Potřebujeme tvoji pomoc," řekl Dominik. Barča povolila a podívala se na mě, a pak na Dominika. ,,Jakou?" zeptala se. ,,Zřejmě mají mafiáni našeho kamaráda,"

,,A vy chcete, abych vám pomohla?" souhlasně jsem přikývl. ,,Fajn. Máte štěstí, že můj otec je detektiv, který nám možná pomůže,"

,,Děkuji Barčo," řekl jsem a usmál se. Cestou Dominik chytil Radka a vše mu vysvětlil.

,,Matyáši máš ještě tu zbraň?" zeptal se Radek. ,,Co to říkal?" zeptal jsem se Dominika. ,,Nedělej, že mě neslyšíš!" ,,Co to říkal?! Slyším, že tu někdo mluví, ale nevím kdo." Radek mě chytil za paži. ,,Máš tu zbraň nebo ne!?"

,,Fajn mám stále tu zbraň, ale nechci mít problém a navíc musel bych se vrátit do Prahy! A pusť mě!" zavrčel jsem. ,,Nemůžeme je jen tak zastřelit!" vyštěkla Barča. ,,Pro mého kamaráda udělám cokoliv! Teda pokud to tak cítí i Matyáš!"

,,Já ho chtěl a chci ho zachránit, ale střílet rozhodně nebudu! " zakřičel jsem. ,,Fajn tak si dělej co chceš já jdu na hodinu!" vykřikl Radek a odešel. ,,Idiot..." řekl jsem. Barča jen zavrtěla hlavou a tiše prohlásila. ,,Takové to bylo přátelství a tak zničený,"

Dneska tu je menší speciální díl, jelikož je o několik stovek slov víc, dneska ( pro vás to je včera)  jsem měla spoustu času na psaní, takže jsem napsala přes tisíc slov snad se kapitola líbila.  Dala jsem si na ní záležet :)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro