53. Späť.
Už je to tu. Deň odchodu. Všetci sa radujú a tešia sa na poslednú týždne prázdnin a na čo sa mám tešiť ja? Zase sa budem vracať na bolestivé miesto a spomínať na nej. Tá bolesť v mojom srdci vo mňa stále je.
Chcel by som to teraz a tu ukončiť a byť s ňou, ale mám tu priateľov a kamaráta, ktorý za chvíľu vyštuduje. Musím s ním tráviť posledné mesiace než odíde.
,,Těšíš se domů?" spýtala se ma Lucka.
Mlčal som. Nechcel som jej odpovedať. Vedel som, že by bola sklamaná kvôli tomu čo sa mi teraz naháňa hlavou.
***
,, Ako si si užil tábor?" spýtala sa ma sestra. Pretrel som si krk s mizícími sa modrinami a zahľadel sa do blba.
,, Chápem. Niekto sa s tebou pobil," odpovedala si Klára. ,, Mami mohol by som miesto večere ísť do izby?" spýtal som sa. Moja matka tiše vzdychla. ,,Dobre," odpovedala a ďalej sa venovala ceste.
***
Položil som veci, do mojej izby a zavrel za sebou. Sadol som si na posteľ a vzal, do ruky gitaru a otočil sa smerom k stoličke, kde stál môj počítač. Moje spomienky sa začali vracať. Bodalo ma to pri srdci.
Pomaly som zavrel svoje modré oči a predstavil si ten moment. Ten moment, kedy bola ešte nažive. Ten moment, kedy som sa s ňou bavil o škole, na ktorú prestúpim.
----------------------------------------------------------------------
Sam dohrál poslední sloku svoji skladby a otevřel svoje nádherně modré oči. ,,Aký som bol?"
,,Dokonalý!" vykřikla jsem. Samovi se rozzářily oči štěstím. ,,Ďakujem Sabčo..." vzdychl Sam a položil si kytaru vedle sebe.
,,Měl bys jít na hudební školu. Svědčí ti to. Rozhodně líp než to na co právě chodíš. Automechanik..." řekla jsem s mírným odporem v hlase.
Sam se usmál a hodil po mě polštář, který jsem mu poté hodila zpět. Oba jsme se zasmáli. Pak mi Sam podal ruku a jemně mě zatáhl. Sedla jsem si vedle něho a přitiskla se na jeho rty.
,,Nebudem dobrý v tej škole...ver mi. Neumim ani spievať natoz hrať poriadne na nějaký nástroj..."
,,Ale umíš. Věř mi jsi ten nejlepší!" vykřikla jsem při těhle slovech. Sam se mírně usmál, a pak se podíval jinam. Chytila jsem ho, za bradu a otočila ho na sebe.
,,Dokážeš to. Zvládneš přijímačky jsi chytrý kluk," řekla jsem a usmála se. ,,Ďakujem." ,,Je to pravda Same."
Vzala jsem jeho kytaru do rukou a pomalu sjížděla po strunách, které vydávali líbezný zvuk. Začala jsem zpívat první písničku, která mě napadla.
Only you can make all this world seem right
Only you can make the darkness bright
Only you and you alone can thrill me like you do
And fill my heart with love for only you.
Když jsem do zpívala, tak jsem se podívala na Sama a jen tak sjela po strunách, který vydali zvuk při,kterém se Sam zasmál.
,,No co jen si tak hraju," řekla jsem. ,,Milujem tvoj spev." ,,Neumím zpívat. Už to není jako dřív, prostě mi hlasivky slábnou," řekla jsem.
,,Ale stálo milujem tvoj hlas i tebe," odpověděl Sam a políbil mě.
----------------------------------------------------------------------
Trhnutím som sa otvoril oči. ,, Ja zaspal? "spýtal som sa sám seba a pomaly sa pozrel k oknu. Bola tma. Pozrel som sa na mobil a zistil, že je desiata preč. Tak som pomaly vstal a šiel sa osprchovať. Na zrkadlu v kúpeľni bola stále moja a jej fotka.
Vzal som Sabči fotku a schoval ju do vrecka. Potom som sa išiel umyť a vyčistiť zuby. Stále mi chýbala, ale musím na nej nejako zabudnúť a toto je jediná možnosť. Ikdyž som vedel, že to nepomôže a ja nezabudnem.
Vrátila jsem na chvíli Sabču. Co na to říkáte? Byli jste rádi? :) aspoň jsem jí vrátila ve vzpomínkách, když je mrtvá :/
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro