Když nám skončila škola, tak jsem stál s Dominikem před školou a vapoval. Dominik do mě strčil, když si všiml Barči a Radka.

Pak Radek kývl na Barču, která se postavila o kus dál.  ,,Tak co. Jaký byl první den?" zeptal se nás. ,,Skvělý, ale chyběl tu Sam," odpověděl jsem.

,,Bavil jsem se s Sab..." Radek se zarazil, když málem vyslovil Sabči jméno.  ,,Prostě jsem se bavil s Barčou a je docela fajn není namyšlená,"

,,Taky jsem to zjistil," oznámil jsem. ,,Mimochodem co se ti stalo?" zeptal se.  ,,To nic není," odpověděl jsem a zakryl si oko. 

,,Jsi tu druhý den a už ses popral,"

,,Jsi jak moje matka Radku!" vykřikl jsem.

,,Mám strach o mé kamarády to je snad normální nebo ne!?"

Zamračil jsem se.  ,,Nestarej se o mě," znovu jsem vykřikl a připravoval se k odchodu. ,,Počkej Matyáši!"

Otočil jsem se.  ,,Co je?!"

,,Kamaráde tohle mi nedělej, vždycky jsme si říkali naše problémy," řekl Radek. ,,Být tebou tak, na mě teď nemluv," řekl jsem a pomalu se vydal k intru.  ,,Štve tě, že umřela Sabča!? Protože to není tvoje chyba!" v tu chvíli jsem se zastavil.

,,Já vím..." tyhle slova jsem skoro zašeptal, ale i přesto jsi mě slyšel.  ,,Nebyla to ničí chyba,"pokračoval.  ,,Ale mohl jsem jí, aspoň...mohl jsem aspoň u ní zůstat a já jí zklamal,"

,,Nezklamal jsi jí věř mi," řekl Radek a přešel ke mě.  ,,Vždyť jsi jí ojel a pak odkopl jako nějakou děvku!" vyprskl jsem na něho.  ,,Co!? Tos vzal kde?!"

,,Chci říct...Matyáši vyslechni mě!" jeho hlas se v tu chvíli zlomil. ,,Ne!" vykřikl jsem a popadl ho pod krkem. 

Shodil jsem Radka na zem.  ,,Slez z něho!" vykřikl Dominik, ale já jak jsem se ohnal, tak jsem dal pěstí i Dominikovi.  Dominik udělal jeden krok dozadu. 

Dal jsem Radkovi pěstí do obličeje, měl jsem vztek, několikrát jsem zasadil pár rán do jeho obličeje.  Radek mě po chvíli ze sebe shodil, vstal jsem a postavil se na proti němu. ,,Nebudu tě mlátit!" vykřikl Radek.  ,,Budeš muset!" vykřikl jsem a vyběhl na něho, Radek na nic nečekal a podkopl mi nohy, v tu chvíli jsem se ocitl na zemi. 

Dal mi jednou pěstí do obličeje a vstal.

,,Máš dost!?"

Přikývl jsem, Radek mi podal ruku, ale já jí nepřijal.  Vstal jsem a oprášil se od prachu.  Otočil jsem se na Dominika, kterému z nosu tekla krev.  Barča stála u něho a snažila se mu pomoct.  ,,Vidíš co jsi způsobil Matyáši!?"
,,Aspoň nejsem děvkař!"

,,A ty sis udělal dítě, a pak jsi jí řekl, ať to dá pryč!" vykřikl Radek.  ,,Už nejsme kamarádi!" dodal ,ale já ho neposlouchal.  Naštvaně jsem si sebral tašku a vydal se k intru.