Sam seděl tak sám na lavičce a stále se díval na mě.  ,,Jdi za ním," řekl můj bratr a popostrčil mě. 

,,Musím hrát bezemě to prohrajete," můj bratr jen zavrtěl hlavou.  ,,Běž..." řekl a odstrčil mě z herního pole.  Naposledy jsem se podívala na mého bratra a pak přešla k Samovi.

,,Dneska je krásné počasí."

,,Hej..." ,,Co ti je?" zeptala jsem se. 

,,Za šesť dní tohle všetko skončí...já nechcem domov." jeho hlas nebyl tak čistý jako, když jsme se poznali. Zřejmě ho ty hlasivky boleli a ani se mu nedivím,  Denis má docela sílu.

,,Já taky nechci..."

,,Ideš taky na tú párty?" ,,Musím můj bratr by mě stejně vytáhl." ,,Môžem ťa znovu pozvať na jeden tanec nebo dva?  A nebo môžem protančiť celú noc," řekl Sam a rozhodil ruce.

,,Můžeš mě pozvat,"

,,Ty máš dneska meniny, že jo?"

,,Až zítra," řekla jsem a usmála se. ,,Tak to mi tvoj brat povedal špatne..."

,,Můj bratr si nikdy nezapamatuje přesný datum mých narozenin, ale tentokrát se spletl jen o den."

,,Co tvůj krk?" ,,Stále bolí nemôžem môcť hovoriť...môžeš mi to sundať prosím?"

,,Myslíš, že je to správné?" ,,Vadí ma to takže hej...je to správne."

Natáhla jsem se po zipu a pomalu mu sundala límec. 

Po celém krku měl otisky, které se už pomalu bravili do hnědá.  ,,Je mi to líto."

,,Není to tvoja chyba...bránil som ťa."

,,Děkuji Same," řekla jsem a jemně ho objala.  Sam mi položil ruku na záda a dál se díval na volejbal. 

Pak mě políbil do vlasů.  ,,Same?"

Podívala jsem se mu do jeho modrých očí. ,,Jak to bude, až tábor skončí?"

,,Já neviem. Len viem, že na teba nezabudnem." ,,Opravdu?" Sam se jen pousmál a přikývl.

,,Já též Same."