,, Máš všetko Samko?"spýtala sa moja mama. ,, Jo mám všetko, len musím stihnúť vlak - otočil som sa na sestru - postaraj sa mi Lucky,"

,, Neboj sa brácha postarám sa ti o nej dobre." ,, Dobre, "povedal som a pripravil sa k dverám.

,, Budeš mi chýbať tých štrnásť dní." ,, Neboj sa, až budem mať voľno, tak tí napíšem, "odpovedal som. 

Odišiel som z dverí a Klárka išla so mnou. ,, Nemusíš so mnou ísť, ",, Ja viem, ale chcem ťa vidieť ešte chvíľu než mi odídeš." usmial som sa. 

Postavil som si kufor vedľa lavičky a sadol si. ,, Kedy presne je tá súťaž? "Spýtal som sa. ,, Dvanásteho augusta," oznámila Klárka. ,, To by som tu mal, už byť. Ak mi do toho niečo nevlezie, "sestra sa sklamane pozrela do zeme.

,,Rozhodne prídem. - usmial som sa- Robil som si srandu," povedal som a objal ju.

Klárka sa zasmiala. ,, Toto mi nikdy nerob, ",, Klári ty vieš, že vždy prídem a podporím ťa. Ako v tvorbe na YouTube tak i na pódiu, zaslúžiš si taký obdiv ľudí." 

,, Ty taky Same, "povedala. ,, Nepotrebujem obdivovateľov, stačí ma jeden človek ... je to najlepšie čo ma v živote, ktorý mi vždy veril a vždy bude...si to ty sestrička," odpovedal som.

***

 Vlak prišiel na stanicu, vstal som a prešiel k vlaku. Naposledy som sa rozlúčil so sestrou a nastúpil. Stiahol som okienko.

,, Budem ti pisat a keby sa po mňa zháňali chlapci, tak im povedz, že som na tábore. "

,, Neboj sa poviem im to," ,, Ďakujem, "povedal som a usadil sa do sedadla.

Do uší som si dal slúchadlá a počúval hudbu, potom sa vlak rojel z depa. Na chvíľu som zavrel oči a započúval sa do hudby.

***

Vlak sa zastavil, na stanici a tak som vystúpil a zamieril si to na tábor. Cestou som stále počúval hudbu a kopal do kamienkov predomnou.

 Zrazu som vrazil do tmavovlásky, ktorá ku mňa bola otočená chrbtom. ,, Prepáč nevšimol som si ťa, "ospravedlnil som sa a pokračoval ďalej. ,,Nejsi ty náhodou Samuel Miščík?" spýtala sa. ,, Jo to som ja, prečo?"

,,No...zřejmě máme spolu chatku." ,,To už sa priradzovalo?"  ,,Jo. Ty jsi na tomhle táboře asi nový, že?" ,,Jo som,"

,,To nevadí. Každý táborník, který se zapíše na tenhle tábor tak se automaticky přiřadí k prázdných chatkám." ,,Aha...ďakujem nevedel som...Kde sú ty chatky?"

,,To je v pořádku, já to taky nevěděla. Moje kamarádky máma vlastní tenhle pozemek, takže vymyslela i tyhle pravidla. Já osobně by jsem ty pravidla upravila," usmiala sa.

,,Pojď ukážu ti naši chatku, ale neboj nebudu se dívat jak se převlékáš," usmiala sa a poškrabkala sa na zátylku. 

Došli sme k chatkám. Bol to taký menší areál, uprostred ohnisko a okolo asi päť chatiek, a potom o kúsok ďalej ďalších desať.

,,Ta první je naše. Polož si kufr a přijď musíme ještě k vedoucí, aby nás zapsala,že jsme přišli snad to chápeš,"

,,Jo chápem to. Ďakujem," usmial som sa a zavrel dvere, abych sa mohol pŕevléknouť. Vyšiel som pred chatku.

 ,,Myslela jsem, že jsi utekl," znovu sa usmiala, tentokrát i já.  ,,Mimochodem zapomněla jsem říct svoje jméno - vzdychla a upravila si vlasy - jsem Lucka a budu tu s tebou celý dva týdny, snad si rád,"

,,Já som Sam," ,,Já vím. Nejdřív jsem ti chtěla říkat Samuel, ale děsí mě dlouhé jména. -zasmiala sa - dělám si srandu,"

,,No už musíme jít. Přijdeme pozdě," ,,Ešte jednou ti ďakujem."

,,Za co?"

,,Za všetko."

,,To je dobrý. Jsi tu první den. Já tu jsem už po páté, takže se tu vyznám nemusíš mi děkovat."