4. ,,Udělej dobrý skutek "
Viděl jsem jen holku, která okolo mě proběhla a strčila do Dominika, který málem spadl, pak proběhli dva kluci. ,,Měl bys jít za ní," řekl Dominik. ,,Proč?" zeptal jsem se. ,,Udělej dobrý skutek,"
,,Ale já je nepřeperu," odpověděl jsem. ,,Ale neblbni přepral jsi i mě," ,,Ale ty jsi mě nechal vyhrát," odpověděl jsem. ,,Buď zticha a jdi jí pomoct!" řekl Dominik, zamračil jsem se a vrazil mu moje učebnice do ruky.
Vyběhl jsem za nimi. ,,Něco nám dlužíš ty malá děvko!" vykřikl a namáčkl jí na skříňky.
Chytil jsem jednoho z nich za rameno a dal mu pěstí. ,,Nepleť se do toho idiote!" vykřikl a přitlačil mě na skříňky, hlavou jsem se praštil do hrany,pak jsem pěstí schytal do obličeje, snažil jsem se jim to vrátit, ale on mě chytil za ruku a zkroutil mi jí. Pak jsem dostal ještě jednu do obličeje.
,,Ivane vypadneme odsud!" ,,Fajn Honzo! A ty Barboro s tebou se uvidíme ještě jednou! Nezapomeň, že nám něco dlužíš! Nebo spíš tvůj otec!"vykřikl a společně utekli pryč.
Pomalu jsem se svezl po skříňce, až na zem. ,,Sakra..." řekl jsem a chytil se za hlavu. ,,Díky, že jsi mi pomohl," řekla a podala mi kapesník. Chvíli jsem se na ní díval, vypadala přesně jako Sabča,pak jsem zareagoval a vzal si od ní kapesník. ,,Díky," řekl jsem a utřel si krvácející ret, pak si přiložil kapesník k nosu.
,,Sice ti děkuji, ale udělal jsi chybu..." ,,V čem?" zeptal jsem se a pomalu vstal. ,,Tak za prvé neznám tvoje jméno a za druhé ti kluci jsou z velmi nebezpečné rodiny,"
,,Jsem Matyáš a o čem to mluvíš?" zeptal jsem se. ,,Jsou to mafiáni," ,,Počkat co!? Mafiáni!?" vykřikl jsem. ,,Ne tak nahlas!"
,,What's up!" vykřikl Dominik. ,,Co se ti sakra stalo!?" zeptal se. ,,To kvůli tvému špatnému nápadu," odpověděl jsem,pak jsem se otočil na Báru. ,,To je můj kamarád Dominik," řekl jsem. Barča jen obrátila oči v sloup.
,,Tak jak pak se jmenuješ krásko?" zeptal se Dominik. ,,Bára," řekla a zavřela skříňku. ,,Já Dominik," ,,To se takhle chová pořád?" zeptala se mě. ,,Jen občas," odpověděl jsem a vzal si od něho moje učebnice.
,,Čau lidi!" pozdravil Radek. ,,Myslel jsem, že jdeš na hodinu," řekl jsem. ,,No šel jsem, ale dostal jsem hlad, tak jsem si koupil bagetu..." zarazil se a podíval se na Barču. ,,Ty jsi tu nová?" zeptal se. ,,Jo jsem Bára,"
,,Šíleně mi připomínáš kamarádku, ale..." ,,Ta je mrtvá...slyšela jsem o tom," oznámila. ,,Jak to víš?" zeptal jsem se. ,,Chodila sem na školu nebo ne?"
Přikývl jsem. Začalo zvonit na hodinu, rozloučili jsme se s Radkem a vyšli k naší třídě. Když jsem dorazil do třídy, tak jsem si hned sedl do lavice vedle ní, zajímali mě ty mafiánské rodiny, teď když jsem ve stejném průšvihu jako ona tak se už můžu ptát, ale ona stejně nechtěla moc odpovídat.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro