,, Chudáčik. Dôveruj mi som priateľ Sabiny a som aj tvoj priateľ ver mi pomôžem ti od tej bolesti, "povedal som a natiahol k nej ruku. Lucky jej oňuchala a pomaly ku ma dokríval.

,, Správne som priateľ neublížim ti. Ver mi," usmial som sa. Pomaly som sa postavil. ,, Tak jo nájdeme niekoho, kto ti pomôže. "

----------------------------------------------------------------------

,,Za pár minut nový rok lásko," řekl jsem a usmál se na Klárku.  ,,Jo a další nový rok s tebou," usmála se. 

,,Co se další rok, asi stane." ,,Doufám, že jen to nejlepší Radku," řekla a políbila mě.  ,,Jsi ten nejlepší dárek co mě v životě potkal," řekl jsem. 

,,Ty zase ten můj." 

,,Už jen minuta a bude půlnoc," řekl jsem, Klárka se usmála.  ,,Tak to by jsme měli jít ven a vem sebou Shira," ,,Já bych ho nebral, bude se akorát tak bát."

,,Dobře, ale už pojď nebo to nestihneme!" vykřikla a chytla mě za ruku, oba jsme vyběhli ven.  Všichni začali odpočítávat, podíval jsem se na Klárku.  Pak odbyla půlnoc. 

V tu chvíli jsem jí políbil.  ,,Rok 2018!" vykřikl jsem.  Oba jsme pozorovali ohňostroj.  ,,Je to nádherný, stejně jako ty,"  ,,Radku, ty mě vždycky dokážeš překvapit,"

,,Vždyť jsem jen řekl něco co je pravda,"

----------------------------------------------------------------------

,,Musíš odsud!" zakřičel Dominik.  ,,Ne nejdu Dominiku, nechci tě ztratit už ne..." po mé tváři začali pomalu stékaly slzy.  ,,Miluji tě..." řekl a pustil moji ruku.

,,Jdi! Přece nechceš umřít." ,,Radši umřu s tebou než bez tebe!"

Poté jsem pomalu přešla ke dveřím, ale nikde jsem ho neviděla.  ,,Je pryč. " zašeptala jsem.  ,,To fakt? "  ,,Není tu..." zopakovala jsem. 

Oba jsme si oddechli, ale věděli jsme, že se vrátí.  Nechápali jsme proč odešel, ale bylo nám to v tu chvíli jedno. Hlavně, že jsme byli spolu. 

Podívala jsem se na hodinky.  ,,Za chvíli bude nový rok..."  ,,Už to tak bude..."  řekl Dominik a usmál se. 

,,Barčo mohla bys na chvíli?" zeptala se teta. Podíval jsem se na Dominika.  ,,Běž."

Přikývl jsem a odešla na chodbu.  ,,Vem Dominika na chvíli ven." ,,Myslím, že to není dobrý nápad," odpověděla jsem.  ,,Jsem tu doktorka já ne ty, tak běž vem ho sebou, ať se trochu provětrá."

,,Děkuji teto!" ,,Ale notak tohle bych udělala i pro Denise." ,,O tom mi prosím nemluv," řekla jsem a snažila se potlačit příval slz.  ,,Omlouvám se.  Chápu jak se cítíš, taky jsem ho měla ráda a věřím, že si oblíbím i Dominika.  Připomíná mi tvého bratra," řekla teta a usmála se.

,,Jo přesná kopie mého bratra, ale jeho můžu, aspoň milovat," ,,Tak už běž nebo nestihneš nový rok," přikývla jsem a vyběhla do pokoje, skoro jsem je rozrazila. 

,,Proč se sem tak ženeš!?" ,,Můžeš jít se mnou na chvíli ven," odpověděla jsem.  ,,To vážně!?" přikývla jsem a vytáhla mu ze skříně věci.  ,,Oblékni se venku je zima." ,,To mi došlo, když vidím ten sníh,"

***

Dominik pomalu vstal, ze své postele.  ,,Zvládneš to?" zeptala jsem se.  ,,Zvládnu to," odpověděl Dominik a udělal jeden krok ke mě, v tu chvíli se mu podlomili kolena.  Chytila jsem ho. 

,,Hlavně, že jsem se ptala jestli to zvládneš,' řekla jsem a zasmála se.  ,,Chyť se mě."

Došli jsme před nemocnici.  ,,Konečně venku..." řekl Dominik a opatrně se nadechl.  ,,Jak ti je?" zeptala jsem se.  ,,Stále mám plíce v jednom ohni, ale už je mi líp."

***

Zbývalo pár vteřin do nového roku, stála jsem s Dominikem, před nemocnicí a hleděla na nebe.  ,,Přemýšlíš?" zeptal se.  ,,Ne..." zašeptala jsem.  ,,Tak tě něco trápí..."

,,Je mi fajn..."  ,,Vážně?" ,,Vážně Dominiku,nikdy mi nebylo líp..." zašeptala jsem a utřela si slzu. 

,,Lžeš mi...proč?" zeptal se.  ,,Nechci ti říct mojí minulost." ,,Ale notak chodíme spolu řekni mi to..."  smutně jsem vzdychla a krátce se zahleděla do země.  ,,Přesně na nový rok mi umřel přítel...bylo mi patnáct...když jsem ho ztratila..."

,,To je mi líto," ,,To je dobrý Dominiku..."

V tu chvíli se spustil ohňostroj, Dominik mě objemul.  ,,Budu tu s tebou pořád," řekl a políbil mě do vlasů. 

,,Někde tam venku v minulosti sedí malá holka a hledí na ohňostroj se svým bratrem. Smějou se..."

,,Proč mi tohle říkáš?" zeptal se Dominik.

,,Protože ta malá holka jsem já..." ,,Tohle jsem pochopil, ale proč si mi přesně tohle řekla..." na tohle jsem neodpověděla.

***

,Měli by jsme jít zpět." ,,Dobře...půjdeš domů?" zeptal se Dominik.  ,,Zůstanu tu s tebou..."

,,Dobře. Děkuji,"  ,,Barčo...prosím stoj!" pomalu jsem se otočila.  ,,Same?"  ,,Prosím zastav...potrebujú pomoc....alebo skôr ona."

,,Čí to je pes?" zeptala jsem se.  ,,Sabiny a chcem tomu psovi pomôcť, je to jediný čo po nej zostalo a nechcem, aby umrela... "

,,Same...to nejde..." ,,Prosím..."

,,Pokusím se."  ,,Ďakujem..."  odpověděl Sam.

Odnesla jsem ho k mé tetě.  ,,Teto prosím pomoz jí..." ,,Nejsme veterinární služba..."

,,Prosím!" ,,Fajn pokusím se jí zachránit." ,,Děkuji teto," 

Teta si  jí odemě vzala a odešla. 

Sedla jsem si vedle Sama.  ,,Proč jí chceš zachránit?"  ,,Už sem to povedal..." odpověděl Sam a bolestivě se chytil za ruku.  ,,Asi ti praskly stehy," řekla jsem.

,,Zrejme jo...ani to už necítim..."  ,,Sundej tu bundu podívám se ti na to" ,,Prečo se o ma tak staráš? "

,,Jsi Dominikův kamarád a můj taky," řekla jsem a odmotala mu obvaz.  ,,Jo praskly ti stehy...budem to muset zašít...omlouvám se."

,,To je dobrý...tohle je menší bolesť než smrť me priateľky..."

,,Same přestaň život jde dál, měl bys na ní zapomenout." Sam smutně vzdychl.  ,,Máš pravdu..."

,,Pojď se mnou zašiju ti to," řekla jsem a chytila ho za ruku. ,,Už idem."

***

,,Ďakujem...za všetko..." ,,Pohlídám ti Lucky neboj bude v pohodě," řekla jsem.  ,,Veľa si mi pomohla ďakujem," odpověděl Sam a objal mě. ,,Mal bych jet domov..."

,,Teď ti nic nejede. Můžeš zůstat u mě," ,,To je dobrý nebudem optežovat. " ,,Neobtěžuješ mě klidně zůstaň, ale teď musím ještě k Dominikovi pojď se mnou jeslti chceš,"

Sam přikývl a následoval mě.