2. Toužím zapomenout
-Pohled Dominika-
Došel jsem k našemu domu a vytáhl klíče,pomalu jsem otevřel a vešel do bytu. ,,Dominiku?" zastavil jsem se u kuchyně,kde vycházel hlas mé matky. ,,Ano?" zeptal jsem se. ,,Kdes byl?"
,,Byl jsem u kamaráda." ,,A proč jsi v černým?" zeptala se,zavrtěl jsem hlavou a vyběhl k mému pokoji. Zamkl jsem se a nechal slzy téct po mých tvářích. Sabča mi chybí.proč jsem udělal tolik chyb...
Pak můj pohled zůstal na počítači,který mi stál u stolu s mým ,,Low PC" pomalu jsem se natáhl pro krabici.. ,,Kdo byl ten muž?" zeptal jsem se sám sebe. ,,Vůbec jsem ho neznal...a Sam zřejmě taky ne,ale proč s ním šel?"
Myšlenky mi běhali hlavou,ale odpovědí se nedostávalo. Otevřel jsem ji a našel vzkaz,který ležel z boku na počítači. ,,Vzkaz?!" vyjekl jsem a vytáhl počítač i se vzkazem,a začal číst řádek po řádku.
,,Ahoj Domčo, jestli tohle čteš jsem zřejmě mrtvá a ty jsi dostal,můj počítač...nebuď smutný,jen kvůli mě. V české republice je plno holek jako já. Zřejmě teď řekneš něco jako ,,Ale oni nejsou jako ty," nebuď smutný, vždycky tu budu s tebou. Budu se všemi z naší crew, nemusíš mít strach. Dávej pozor,na Sama a hlavně dej pozor, na sebe. Mám tě ráda Domčo..."
,,Dám na něho pozor," řekl jsem a usmál se. Vybalil jsem všechny krabice a šel to zapojit.
Hned jak jsem zapl, počítač tak se mi objevila tapeta Sabči a Sama. Chvíli jsem se na ní díval, pak jsem, ale otevřel Google, hned mi naskočili zprávy jejích fanoušků.
,,Tak jdeme natáčet poslední video na její kanál," řekl jsem a přes hlavu si přetáhl kapuci. Nakonec jsem se rozhodl pro krátký stream, kde řeknu všechno. Jakmile začali chodit lidi, tak jsem pustil webku.
,,Ahoj Guys...zřejmě se ptáte, kde je vaše Sabča se Samem, ale ona bohužel už natáčet nic nebude.
,,Proč!?" zeptal se jeden z fanoušků.
,,Sabča tu už nebude..."
,,Co se stalo?"
Mlčel jsem, chvíli jsem se koukal dí obrazovky, a pak jsem si strhl mikinu, a postavil se. ,,Odpoledne jsem jí byl,na pohřbu a jsem zmoklej, jak slepice,"
,,Ona umřela... 😢"
Rukávem jsem si utřel slzy. ,,Bohužel jo," řekl jsem a smutně se zahleděl do webky.
Pak jsem ukončil stream a její YouTube kanál jsem prohlásil za ,,mrtvý "
-Pohled Matyáše -
Sedl jsem si do vlaku a pozoroval krajinu, a utíral jednu slzu za druhou. Miloval jsem jí a miluji...už je pryč.
,,Co teď mám dělat..." zašeptal jsem. ,,Jsem bez ní ztracený..." dodal jsem a snažil se potlačit příval vzpomínek, které se mi hromadily v hlavě.
-Pohled Radka-
Došel jsem k domu celý mokrý, odhrnul jsem si mokrý pramínek vlasů z čela a došel k vchodovým dveřím. Než jsem vytáhl klíče, tak mi Tobiáš otevřel. ,,Ahoj Tobi," řekl jsem a objal svého brášku.
,,Fuj...jsi mokrý," řekl Tobi, ale já ho nepouštěl. ,,Tobi..." šeptl jsem mezi vzliky.
Pak jsem od něho vstal, a smutně zavřel dveře. ,,Děje se něco?" zeptal se mě bráška.
Přikývl jsem, v tu chvíli mě Tobi vzal, za rukáv mikiny. ,,Tobi ještě jsem si nesundal mikinu,"
Bráška mě dovedl, do jeho pokoje sedl si na postel a pozoroval mě. ,,Ty chceš vědět co se stalo?" zeptal jsem se, Tobi přikývl, tak jsem se nadechl a sedl si vedle něho.
Se slzami v očích jsem mu vyklopil úplně všechno, Tobi se jen smutně přikyvoval. ,,Je mi to líto," řekl.
Souhlasně jsem přikývl a pak odešel do svého pokoje, kde jsem se převlékl do suchého. Sedl jsem si k počítači a otevřel YouTube, všiml jsem si, že na Sabči kanále se vysílá stream.
Stream jsem otevřel, místo Sabči tam seděl Dominik a říkal všechno co se jí stalo, chtěl jsem zakročit, ale radši jsem ho nechal říct pravdu.
Když stream skončil, tak vyskočilo okénko, že vyšlo video. Bylo od Moona, byla to ta písnička, na které jsem pracoval celý den.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro