Pomaly som dokríval k Dominikovho posteli a sadol si na stoličku. Zahľadel som sa na prístroje a ticho vzdychol. Otočil som hlavu na Dominika. ,, Je to moja chyba Dominiku,"povedal som.

,,Namiesto teba som tu mal ležať ja...odpusť mi to Dominiku...bol som blbec...som blbec...kiež by som teraz počuť tú tvoju vetu, ktorú si vždy hovoril," znovu som smutne vzdychol.

,,Nikdy nezabudnem, na tie rady cos mi dával, keď ešte žila Sabina. Vždy si robil, zo seba experta na lásku a pritom si o láske nevedel skoro nič. Som rád, že si ma zachránil...ale teraz by som si prial, aby sa ti to nepodarilo. Toto by sa potom nestalo, bol by si zdravie. A na mňa by si zabudol...ešte raz sa ospravedlňujem Dominiku, za všetko."

,,Neodchádzaj...čo si bez teba počnem...kamarát..."

----------------------------------------------------------------------

Pomalu jsem vešel do pokoje Dominika, zaklepal jsem na dveře. ,,Můžu?" zeptal jsem se. Sam přikývl. ,,Čo sa stalo, pred tým než ste ma zachránili?"

,,Já nevím v tu dobu jsem běhal,po chodbách a hledal tě," ,,Bol som s Marek...bratrem Sabči...nevedel som, že je taký...nemal som sa s ňom baviť,"

,,Nemohl jsi vědět,že to je takový magor," ,,Ale ja to vedel..nebo spíš tušil," ,,Same...není to tvoje chyba rozumíš?" ,,Rozumiem,"

,,Tak se mi líbíš Same," řekl jsem a položil mu ruku na rameno. ,,Nechaj ma," zašeptal Sam a chytil se za ruku. ,,Jak se cítíš?"

,,Ty sa pýtaš ako sa cítim? Na prd...som v nemocnici a dívam se na umierajúceho kamaráta...a ty sa spýtáš, ako sa cítim...spýtaj se spíš sám seba," ,,Máš pravdu..."

,,Jen musíš vědět, že neumře. Přežije," ,,Ale tohle si povedal i o Sabče a stáli sme ji u hrobu a plakali. Co kedy sa to stane i Dominikovi,"

,,Nestane věř mi Same. On to zvládne je silný,"

,,To Sabča bola taky," ,,Mohl bys na chvíli držet hudu s tou tvoji Sabinou?! Je mrtvá, když o ní budeš mluvit stále, tak jí nevrátíš zpět!"

Sam se zamračil. ,,Same takhle jsem to nemyslel!" vyjekl jsem po chvíli. ,,Nechaj ma...si bezcitnej...nechápem, ako môžeš byť taký!" ,,Same!"

,,Buď zticha Matyáši!" ,,Pridi, až nebudeš taký bezcitný...teda pokud budem mať náladu sa s tebou baviť!"

Odešel jsem z pokoje a zamířil si to ke vchodu.

----------------------------------------------------------------------

Vešla jsem do nemocnice cestou jsem narazila na Matyáše, ale když jsem ho pozdravila, tak mi ani neodpověděl, protože byl naštvaný.

Prošla jsem chodbou, až k pokoji Dominika.

Vešla jsem dovnitř a všimla si Sama. ,, Už jsi vzhůru?" Sam přikývl. ,,Jak je na tom?" zeptala jsem se. ,,Je na tom zle,"

,,Prepáč, že som ťa nazval Sabčou, ale si ji opravdu podobná," ,,To je v pohodě chápu to, miloval jsi jí a teď jí vidíš všude. Taky jsem viděla svého mrtvého bývalého všude,"

,,Čo sa mu stalo?" ,,Měl rakovinu..." zarazila jsem se, po mé tváři se mi spustili slzy. ,,Měl rakovinu...kostní dřeně, která se mu prožrala orgány...a jeho srdce se zastavilo, když nádor, který byl blíž k srdci se zvětšil."

,,Sabča...bola na tom podobne...mala taky rakovinu,"

,,Pokud o tom nechceš mluvit tak nemusíš...je to těžké o tom mluvit, když to byl někdo blízký,"

Sam souhlasně přikývl. Sedla jsem si na druhou židli a chytila Dominika, za ruku.

***

,,Budu už muset jít Filip na mě už čeká, dáš mi na něho pozor prosím?" zeptala jsem se. ,,Neboj sa. Dam na neho pozor," ,,Děkuji Same," řekla jsem a objala ho.

Odešla jsem z nemocnice a nastoupila do auta. ,,Jak je na tom?" mlčela jsem. ,,Fajn ségra, tak to neříkej."

***

Dorazili jsme domů, jakmile jsem otevřela dveře, tak jsem si to zamířila do koupelny. Zamkla jsem za sebou dveře a pomalu sjela po vaně,až na zem. Z kapsy jsem si vytáhla žiletku. Vyhrnula si rukáv a zahleděla se na bílé jizvy. ,,Opravdu to chceš udělat..." zeptala jsem se sama sebe.

,,Dominikovi to nepomůže..." ,,Ale pomůže mi to od bolesti..." řekla jsem skoro potichu a pevně stiskla žiletku, a zajela si s ní do ruky.

,,Pomohlo ti to ty krávo..." řekla jsem si. Pak jsem se zvedla ovazala jsem si ruku a stáhla si rukáv. Vyšla jsem z koupelny a zamířila si to do pokoje, kde jsem se postavila před zrcadlo vyhrnula si tričko a hleděla na sebe. Zase jsem zhubla.

Našla jsem si kluka, kterého bych mohla znovu milovat a on skončí v nemocnici, jako Denis. Zřejmě to je moje prokletí. Stejně jako moje práva rodina...umřeli, stejně jako já umírám zevnitř.