12.
Padla ďalšia rana, ktorá zasiahla Marka priamo do ramena, Marek ucukol a vystrelil. Zrazu som ucítil silnú bolesť v ušiach, počul som pískanie. Ohluchol som a v tú chvíľu som stratil aj orientáciu, sústredil som sa skôr na tú bolesť.
----------------------------------------------------------------------
,,Ne!" vykřikl jeden z Markových můžu. ,,Kryjte šéfa! " vykřikl druhý a postavil se k Markovi a kryl ho. Než jsem se stačil rozkoukat, tak držel Sama a vláčel ho někam pryč.
----------------------------------------------------------------------
Společně s Bárou jsem prošel křovím, až k budově. ,,Jsi přípravný?" zeptala se mě. ,,Rozhodně. Nechci tam nechat Matyáše a ani Sama,"
,,Než tam vejdeme tak ti chci něco říct," Barča mě chytila za mikinu a políbila mě, v tu chvíli se mi rozzářil oči. ,,To bylo to cos mi chtěla říct?" vzdychl jsem.
,,Je toho ještě hodně, ale teď na to není čas,"
Barča šla jako první a já šel pomalu za ní. ,,Takže mě chceš?" zeptal jsem se. ,,Mohl bys být ticho?!"
,,Dobře...už jsem ticho, "
,,Vem si tu pistoli, " řekla Barča a vrazila mi do ruky zbraň. ,,Proč mi jí dáváš? "
,,Chci, aby jsi přežil," ,,Počkat ty mě tu necháš!?" ,,Dej na sebe pozor Domčo," řekla a políbila mě na tvář, pak odešla.
Pomalu jsem došel k recepci, všiml jsem si toho chlapa, který mířil Samovi na hlavu. Natáhl jsem zbraň a vystřelil.
Rána ho zasáhla přímo do ramene, pár z jeho lidí k němu vyběhli a začali ho krýt. ,,Marku kryju tě!"
Marek popadl Sama a někam ho odtáhl. Vyběhl jsem za ním.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro