Harry se rychle vydal ke kanceláři vedoucího bystrozorů, který si ho zavolal. Doufal, že dostane nějaký úkol v terénu. Hlavně daleko od Malfoye. 

Poslední měsíc, od oslavy závěrečných zkoušek, nemohl blonďatého kolegu dostat z hlavy. A že se vážně snažil. V práci se mu vyhýbal, jak se jen dalo. Na oběd chodil v jiný čas nebo si v jídelně alespoň sedal zády k Malfoyovi. Přes den se mu to docela dařilo, ale večery a noci byly zlé. Sám v prázdném domě neměl jak odpoutat svoje zrádné myšlenky od nevítaného objektu své touhy. 

Zatřepal hlavou a vrazil si imaginární facku. Zase na něho myslel. Vážně musí pryč a vzpamatovat se. 

Zaklepal a vstoupil do kanceláře vedoucího. 

„Bystrozor Potter, výborně,“ usmál se na Harryho šéf a pokynul mu k židli před svým stolem. 

„Pane,“ pozdravil Harry a usadil se na nabízené místo. Cítil se skoro jako ve škole, když hleděl na muže za stolem s hromadami papírů a čekal na pokyny. 

„Mám pro vás práci v terénu. Vy a váš partner se vmísíte do sítě dealerů mudlovských drog. Vaše falešná identita,“ podával Harrymu papír s jeho jménem. 

Harry stěží potlačil nutkání praštit hlavou do zdi, když na druhém životopisu zachytil Malfoyovo jméno.