Harry přecházel po kanceláři Albuse Brumbála a vypadal zoufale.

„Nejsem žádný spisovatel, Albusi,“ zasténal a ukázal na poškrtaný pergamen na stole. „Nevím, co mám napsat. Co mám říct. Severus…“

„Harry,“ zastavil ho Albus vlídně, ale rozhodně. „Severus je pravděpodobně úplně stejně nervózní jako ty, což by vysvětlovalo, proč se zavřel v laboratoři. Uklidni se a nech mluvit své srdce, chlapče.“

„Dobře,“ vydechl Harry a usmál se na starého muže. „Uvidíme se u večeře,“ rozloučil se a vyrazil do pokojů pro hosty, které jim Albus pro dnešní noc přidělil.

Ředitel byl nadšený, když ho poprosili, aby byl průvodcem jejich rituálem spojení.

A/N: Moji milí čtenáři, advent se ukázal být na dokončení celé této povídky na pokračování jakýsi krátký, takže se teď společně s Harrym a Severusem odebereme dokončit poslední přípravy, užijeme si štědrovečerní večeři a klidný večer se svými blízkými, a zítra ráno se na Harryho a Severuse zajdeme ještě naposledy podívat.

Prozatím vám s Harrym a Severusem přejeme veselé Vánoce!