Zhluboka se nadechl a rychle zaklepal. Byl nervózní. Bude mě chtít vůbec vidět? problesklo mu hlavou, ale rychle tu myšlenku zahnal. Teď už bylo pozdě litovat. Nervózně strčil ruce do kapes hábitu a zarazil se, když pod prsty ucítil jakýsi papír.

A jo! pomyslel si a málem se praštil do čela, když vytáhl obálku s pečetí nemocnice Svatého Munga. Málem bych zapomněl, že mu to mám dát, zavrtěl nad sebou hlavou a vrhl zamračený pohled na dveře Severusových soukromých komnat, které zůstávaly pevně zavřené.

„Takže lítá po hradě,“ zamumal a hlavou mu problesklo, že snad Severus hned zase někam neodjel.