V den odjezdu z Bradavic se všichni studenti a profesoři sešli ve Velké síni. Harry se tentokrát necítil mizerně jako v předchozích letech. Proč taky? K Dursleyovým už se nevracel. To místo nepovažoval za svůj opravdový domov. Doma byl v Bradavicích. A tady zůstával.

Harry věděl, že ochrana, jíž mu poskytla jeho matka a jejíž láska mu proudila v žilách, brzy vymizí. K Dursleyovým už se nikdy nevrátí a pokrevní pouto už jej před Voldemortem neuchrání.

Ale teď tu je Severus, a s ním má i novou naději. Novou sílu. Konečně měl po těch šesti letech pocit, že skutečně něco dělá. Že bojuje. Možná se tak trochu cítil, když se scházel se členy Brumbálovy armády a učil je se bránit.

,,Budeš nám psát, že ano, Harry?" ujišťovala se Hermiona, když Brumbál dokončil svůj proslov, při němž se rozloučil se studenty sedmých ročníků a všem popřál krásné prázdniny. Studenti ze začali zvedat a vycházet z Velké síně, aby se dostali ke kočárům, jež by je odvezly na nástupiště v Prasinkách, kde na ně čekal bradavický expres.

,,Samozřejmě že budu, neboj se. Za koho mě máš?" zamrkal na ni a ona se usmála.

,,Uvidíme se o prázdninách, že jo?" zeptal se ho opatrně Ron a Harry důrazně přikývl. Zrzek si úlevně vydechl a s úšklebkem ho bouchl do ramene. ,,To je bezva."

,,Přece budu muset zkontrolovat, jestli můj dům ještě stojí," odpověděl mu žertovně a oba dva hoši se rozesmáli. ,,Už vám je sedmnáct. Jste dospělí."

,,Páni, ty sis toho všiml?" hrál překvapeného Ron, ale pak se usmál a poplácal ho po zádech. Ve Velké síni už moc studentů nebylo. ,,Neboj, za měsíc už budeš taky dospělej."

,,No, měl jsem na mysli, jestli vstoupíte do řádu," upřesnil Harry. Hermiona a Ron se po sobě na chvíli podívali.

,,Samozřejmě jsme o tom přemýšleli," začala váhavě Hermiona a pohrávala si s lemem sukně. ,,Jen si nejsme jisti, zda nám dovolí do řádu vstoupit. Moji rodiče by nejspíš nebyli nadšení, ale nemohou mi v tom zabránit, když nežijí ve stejném světě plném kouzel jako já. A Ronova mamka bude pěkně vyvádět. Jen si vzpomeň, jak do řádu nechtěla pustit ani Freda a George."

,,No dovol! Já na rozdíl od nich mám alespoň rozum a jsem prefekt," bránil se Ron.

,,Občas o tom pochybuji," pronesla ledově a Harry se uchechtl. ,,A co ty, Harry?"

,,No, samozřejmě, že to hned zkusím," přikývl odhodlaně a šlehl pohledem k profesorskému stolu, kde k jeho údivu stál Draco a Blaise a právě se bavili se Severusem. ,,Jenže on mě zabije."

Ron pohlédl na hodinky, které dostal od rodičů k sedmnáctým narozeninám. ,,Budeme muset jít, abychom stihli nějaké kočáry. Tak jo, napíšeme si. Snad se brzy uvidíme. Ještě v červenci bychom se měli přesunout na Ústředí, tak... Určitě tam bude Snape, co?"

Harry pokrčil rameny. ,,Nejspíš jo, já nevím. Od tý doby, co Voldemort zjistil, že je Severus zrádce, na porady moc nechodí." Ron pokroutil hlavou.

,,To je tak divný, když mu říkáš jménem. Nejspíš si na to nikdy nezvyknu. No nic, my jdeme. Měj se, a snaž se moc nenadýchat těch výparů z kotlíků," mrkl na něj a než ho pevně objal, poplácal ho po rameni. Hermiona ho také objala a vlepila mu rychlou pusu na tvář.

,,Ahoj, Harry!"

,,Měj se!"

,,Brzo se ozvěte a pište mi, co je nového!" zavolal ještě za nimi a zamával jim. Pak se mu ztratili z očí. Ohlédl se k profesorskému stolu. Blaise a Draco se pořád ještě o něčem bavili se Severusem, a tak vstal a rozhodl se, že na ně počká u brány.

Bylo to zvláštní neodjíždět jako všichni ostatní. Harry stál venku před bránou a díval se, jak poslední opozdilci běží přes sluncem zalité pozemky ke kočárům. Jaké to asi bude být celé prázdniny v Bradavicích? Bude tu ticho a klid? Nebo bude Protiva vyvádět ještě víc než obvykle?

,,Páni, ahoj. Skoro jsem zapomněl, že tu zůstáváš," ozval se vedle něj tichý hlas, v němž zazníval úsměv. Harry ucítil slabou vanilkovou vůni a otočil se. Byl tu Anthony. Opatrně vklouzl rukou do té jeho a stiskl ji.

,,Ahoj. Jak to, že nejedeš s ostatními?" podivil se Harry.

,,Brumbál se rozhodl, že půjdu rovnou na Ústředí. S Dracem. Je tam prý i jeho matka. Čekám, až sem Draco přijde i se Snapem," vysvětlil a pak se nejistě zeptal: ,,Uvidíme se o prázdninách? Napíšeš mi?"

Harry se místo toho sklonil a něžně mu prohrábl vlasy. Když se zase odtáhl, pohladil ho ještě po tváři a usmál se. ,,Samozřejmě že ano."

Pustili se právě včas; ven vyšel Severus, Blaise a Draco. Profesor při pohledu na Harryho povytáhl obočí a pátravě si ho prohlížel, ale mladík už se zubil na své zmijozelské spolužáky.

,,Doufal jsem, že už tě neuvidím," povzdychl si Draco a dloubl ho do ramene. ,,Nevyhoď celý hrad do povětří. Byl bys toho schopen."

,,A ty mi nezdemoluj dům," oplatil mu to Harry.

,,U Merlina, vy jste příšerní. Nesnáším vás, oba dva. Draco, přestaň se s ním takhle bavit. Mě si máš dobírat!" vložil se do jejich debaty Blaise a s úšklebkem Harryho poplácal po tváři. ,,Tak nazdar, Pottere."

Malfoy se zasmál a objal Blaise kolem ramen. ,,Snad nežárlíš, Blaisi? Kde máš tu svoji Žížalu?"

,,Jakou žížalu máš na mysli?"

Severus si tiše odkašlal. ,,Jen bych vám chtěl připomenout, že jsem pořád ještě tady a že vlak za chvíli odjíždí."

,,Tak já běžím. Mějte se. Čau, Draco, uvidíme se brzy!" rozloučil se s nimi Zabini a utíkal k poslednímu kočáru, před kterým netrpělivě přešlapoval testrál.

,,Ty nejedeš?" zeptal se Harry Draca. Blonďák zavrtěl hlavou.

,,Použijeme přenášedlo. Já, Severus a Anthony se přemístíme do Londýna na Grimmauldovo náměstí. Brumbál si myslí, že by kvůli mně a tobě mohli na nástupišti čekat Smrtijedi," řekl opatrně. Harry vykulil oči a dech se mu zadrhl v krku.

,,Cože?! Smrtijedi na nástupišti?! Ale... ale co Ron a Hermiona! Lenka, Ginny a Neville! Blaise! A ostatní! Vždyť je můžou všechny zabít, cožpak -"

,,Klid, bude tam dostatek bystrozorů a členů Fénixova řádu," ujistil ho Severus a Harry znovu nabral dech do plic. Kousl se do tváře a nasupeně hleděl na Zapovězený les. Jestli se někomu něco stane...

,,Musíme jít," ozval se tiše Draco. ,,Dám ti brzy vědět, jo? Určitě budou v pořádku." Krátce mu stiskl paži. Severus a Anthony, který Harrymu věnoval malý úsměv, už se vydali směrem k Prasinkám. ,,Měj se, Potty."

,,Ty taky," zamumlal Harry a žaludek se mu zkroutil nervozitou, když sledoval, jak mu trojice pomalu mizí z dohledu. Doufal, že budou všichni v pořádku a nikomu se nic nestane.

•••

Prázdnou ulicí se rozlehlo hlasité prásknutí a vychrtlá kočka, která lovila packou v převrácené popelnici něco k snědku, se naježila a s prskáním odběhla. Před domy s čísly jedenáct a třináct se objevili tři muži. Mudlové, kteří na Grimmauldově náměstí žili, se už dávno nepozastavovali nad humornou chybou očíslování domů, díky které vedle čísla jedenáct bylo číslo třináct.

Jenže dům s číslem dvanáct tu opravdu byl.

,,Tohle vám posílá Brumbál. Přečtěte si to a dobře si to zapamatujte," nabádal je tiše Severus a ostražitě se rozhlížel kolem. Když oba chlapci přikývli, jedním mávnutím hůlky nechal dva kusy pergamenu shořet na popel. ,,Dobře. Teď myslete na to, co jste si přečetli."

Chvíli bylo ticho, jak se oba dva soustředili. A pak -

,,Co to sakra -" vykřikl překvapeně Draco a vykulil oči, když se mezi domy jedenáct a třináct objevil dům s číslem dvanáct. Severus nedal najevo žádné překvapení a rychle se rozešel vpřed. Vyjevený Draco a Anthony ho následovali.

,,Paráda," vydechl Tony a Severus odemkl dveře. Vklouzli dovnitř a pečlivě za sebou zamkli. Dům s číslem dvanáct byl pro všechny ostatní stále neviditelný.

,,Lumos," zamumlal Snape a vykročil vpřed. Dveře od kuchyně byly lehce pootevřené a byl slyšet tlumený hovor. S kým tu Narcissa ještě je? pomyslel si trochu zaraženě. ,,Teď opatrně kolem tohohle obrazu," zašeptal a rozsvícenou hůlkou ukázal na závěsy, jež zakrývaly obraz Siriusovy matky Walburgy Blackové.

Všichni tři vešli do kuchyně. U dlouhého stolu z mahagonového dřeva seděla plavovlasá žena a o něčem tiše debatovala s velmi mladou rudovláskou. Jakmile zaregistrovaly nové příchozí, zmlkly a otočily se k nim. Unavený obličej té starší z nich se okamžitě rozzářil.

,,Draco!" vydechla úlevně, vstala a rozpřáhla náruč. Pevně svého jediného syna objala a bojovala se slzami. Draco ještě nikdy neviděl, že by se jeho matka chovala takhle. ,,U Merlina, jsi v pořádku? Ach, drahoušku, celý rok jsem se o tebe tak bála! Zvládl jsi to? Každý úplněk -"

,,Mami," přerušil ji a šlehl pohledem po druhé ženě, která se spokojeně rozvalovala na židli a zvědavě Malfoye pozorovala. Severus tiše zabručel, když zjistil, o koho se jedná.

,,Zdravíčko, pane profesore," zazubila se na něj, zatímco on se na ni zamračil. ,,Jak se má Harry?" ptala se. On ji ale ignoroval.

,,Jsi tak strašlivě bledý a pohublý..." kroutila hlavou Narcissa a povzdechla si. Pak jako by jí došlo, že Draco není sám. ,,Severusi, děkuji ti. Za všechno. Nevím, jak se ti za to všechno odvděčím..."

,,To nestojí za řeč," mávl rukou a netrpělivě se podíval na hodiny. Pak ustoupil stranou a obě ženy si už mohly všimnout Anthonyho, který celou dobu postával za ním. ,,Tohle je Anthony Jones, syn Hestie Jonesové. Nemá kam jít a Brumbál rozhodl, že zůstane na Ústředí."

,,Nazdárek!" hrnula se k němu nadšeně rudovláska, až zakopla o vlastní židli. Severus ji popadl za zápěstí dřív, než si stihla rozseknout hlavu. ,,Jejdamane," uculila se. ,,Díky. Ahoj, Anthony. Já jsem Tonksová. Ha. Vlastně Lupinová," zahihňala se. ,,A opovaž se mi vykat," mrkla na něj a potřásla mu rukou. Narcissa na mladíka pouze kývla, a pak se zase otočila ke svému synovi.

,,Ano, správně. Tohle je Nymfadora Tonksová, teď už Lupinová, Draco, je to tvoje sestřenice. Je to dcera mé druhé sestry Andromedy. Pracuje u bystrozorů a je členkou Fénixova řádu," představila ji a Nymfadora potřásla rukou i jemu. Jakmile mu ji stiskla, její vlasy okamžitě nabraly platinově blonďatý odstín.

,,Ty jsi metamorfomág," vydechl obdivně a Dora se zasmála. Když ji Draco pustil, její vlasy se změnily na fialové.

,,Jo, jsem. A ty jsi další černá - nebo bílá? - ovce rodiny Blackových. A taky jsi vlkodlak." Malfoy okamžitě ztuhl. ,,Jejda, promiň, nemělo to vyznít špatně. Nemůžeš za to. A já tě nesoudím. Shodou okolností tě pokousal stejný vlkodlak, jaký pokousal mého manžela."

,,A tvůj manžel je...?" začal opatrně.

,,Remus Lupin."

,,To byl můj učitel obrany proti černé magii, když jsem byl ve třetím ročníku!" pozvedl obočí a nenápadně zabruslil pohledem ke Snapeovi. Tehdy to byl on, kdo celé zmijozelské koleji prozradil, že je Lupin vlkodlak a zajistil mu tak vyhazov.

Nymfadora se zasmála. ,,Svět je malý, co?"

•••

Harry se procházel po Zapovězeném lese a rozhlížel se kolem. Bylo slunečné odpoledne, nebe bylo bez mráčku a les se nezdál být tak strašidelný jako večer. S povzdechem se posadil na kmen spadlého stromu a znuděně si opřel hlavu o ruku. Čekal na Severuse, který někde sbíral svoje přísady do lektvarů. Úplně zabité odpoledne, říkal si a zívl. Mohl jsem létat na koštěti nebo navštívit Hagrida...

Anebo bys taky mohl dávat pozor, ozval se mu tichý hluboký hlas v hlavě a Harry úlekem nadskočil, až málem spadl z kmene. Kolem hlavy mu prolétl modrý paprsek a roztříštil se o strom za ním.

Vyskočil na nohy, v ruce pevně držel svou hůlku a otáčel se na všechny strany. ,,Severusi?" zavolal do ticha lesa. ,,Jsi to ty, že jo?" Vyslal přes rameno červený paprsek, přeskočil kmen a kličkoval mezi stromy, aby se dostal ven. Další, tentokrát bílý paprsek, se mu otřel o rameno a on zaskučel bolestí. Běžel ale dál a pak se schoval za stromem. Byl už skoro venku.

,,Expecto patronum," zašeptal a z hůlky mu vytryskl paprsek stříbrného světla, který se zformoval do podoby jelena. ,,Tak, Dvanácteráku," řekl a pousmál se. ,,Najdi mi ho." Jelen pokýval hlavou a rozeběhl se opačným směrem.

Harry vykoukl zpoza stromu a pootevřel ústa, když viděl, jak jeho Patron skotačí kolem nádherné laně. Vzápětí si všiml, jak proti němu letí fialový paprsek a honem ho odrazil.

,,Dneska ti to moc nešlo," uslyšel u ucha tichý posměšný hlas a leknutím uklouzl na jehličí. Ucítil, jak ho popadly silné ruce, a pootevřel oči. Držel ho samozřejmě Severus a pobaveně ho sledoval.

,,Jo," souhlasil Harry a zase se zvedl. ,,Dneska nejsem ve formě."

,,Co by ti na to řekl Pošuk?"

,,Musím být ustavičně na pozoru. Jo," povzdechl si. Jelen i laň za nimi zmizeli a oni se vydali z lesa ven.

,,Chová se docela jako ty," podotkl Severus a poočku Harryho sledoval.

,,Kdo?"

,,Tvůj Patron."

,,No dovol," bránil se Harry. Konečně byli venku. Objevili se u Hagridovy zahrádky, kde mu rostly obrovské hlávkové saláty a zatím maličké dýně. ,,Já nejsem potrhlý jako on."

,,Dovolím si nesouhlasit."

Harry ho dloubl do paže, a pak si vzpomněl na svoje bolavé rameno. Teď už ale bylo v pořádku. Protočil nad tím očima. ,,Takže už máš všechny ty hloupůstky do lektvarů?"

,,Ano, mám. A nejsou to hlouposti," zavrtěl hlavou a Harry se ušklíbl. ,,Bez toho by lektvary nebyly správně udělané."

,,No jo, každý tomu říká jinak. Chtěl jsem se -" dál už se nedostal, protože si všiml Hagrida, jak z druhé strany, směrem od Prasinek, kráčí ke své hájence. Ve svých rukách, velkých jako víka od popelnice, nesl cosi malého a bílého. Harry polkl. Že by další nebezpečný mazlíček?

,,Co to Hagrid nese?" zeptal se tiše Severuse, který stejně jako on poloobra pozoroval. I on je spatřil a široce se usmál, což na tu dálku nebylo moc vidět, ale jemu stačilo udělat pár kroků a už byl u nich.

,,Zdravíčko, profesore! Nazdárek, Harry, ty uličníku, konečně tě zase vidím!" pozdravil je zvesela. Uzlíček čehosi v jeho rukách tvrdě spal.

,,Ahoj, Hagride. Jak se daří? Poslyš, co je to?" zeptal se Harry narovinu a ukázal prstem na spícího tvorečka. Hagrid sklouzl pohledem na malé zvíře a láskyplně se usmál.

,,Povím ti vo něm víc, jestli chceš. Je jeden z posledních svýho druhu. Přiď za mnou někdy, Harry. Určitě budete náramný kámoši, má moc rád děti. Teď už ale musim jít," zazubil se na něj a rozloučil se, než i se záhadným tvorem zmizel ve své hájence.

Harrymu se to nelíbilo. To zvíře má rádo děti? Leda tak k obědu, pomyslel si pochmurně, když se se Severusem vydali zpět k hradu.

•••

Tak, Harry má skoro celý hrad pro sebe, Anthony je pryč... hm, myslíte, že už se to Severus dozví?😏 máte někdo nějaký tip, co si Hagrid zase pořídil? Bude ten tvor nebezpečný nebo ne?😃
Budu ráda za vaše komentáře a slibuju, že už se brzy můžete těšit na nějakou akci😈
Další kapitola bude v neděli 26.8.
-Mil🖤