Merry se nadechla. Už nebrečela, což bylo dobře. Asi jí už slzy došly. Napila se a pokračovala.

„Ondra si vzal klíčky, doklady a vyjel z příjezdové cesty. Když byl na křižovatce na New golf street, tak tam jelo na červenou auto, a z boku to do něj v hrozné rychlost řidič napral. Ondru to odmrštilo až do semaforu a to druhá aut o něj i zabrzdilo."

Bylo zvláštní sledovat ji, s jakým klidem to všechno říká. Překvapilo mě to.

Ovšem teď se jí začaly do očí znovu hrnout slzy.

„Takže Ondra byl namačkaný na semafor a tamto auto zaparkovalo o něj?"

Kývla. „Ondra byl v tom autě doslova omotaný kolem semaforu. Hasiči ho vystřihovali ven asi hodinu. Potom ho ihned odvezli do nemocnice. Ještě je na sále. Jeho rodiče mě tam nechtěli, ale jeho máma mi slíbila, že až bude něco nového, že mi zavolá. Ale prý na tom byl hodně špatně."

Už nedokázala držet slzy a rozbrečela se. Chtěla jsem se dozvědět víc. Ovšem, bylo mi jasné, že v tomhle stavu mi opět dlouho nic neřekne.

Dopila jsem kafe a pomalu jsem začala hledat telefon. Když jsem ho vyndala, Merry si toho ani nevšimla. Měla jsem tam SMS od mamky. Ptala se, kde jsem a kdy dorazím.

Obratem jsem jí odpověděla.

Jsme v Lole a nevim, kdy dorazim.

Podle toho, jak bude Merry.

Nevadilo by, kdybych ji dystak privedla?

Máma mi okamžitě napsala, že bude jedině ráda.

Tak aspoň něco je vyřešené.

Druhá SMS byla od Jesseho.

Ahoj. Tak jak to s Merry vypada?

Co se vlastne stalo? MT J.A.

Podívala jsem se na Merry. Sice už nebrečela, ale pro změnu v ruce pevně svírala telefon a hypnotizovala ho.

„Merry, jsi v pohodě? Můžu se zeptat ještě na něco?"

„Jasně, ptej se." Řekla odevzdaně.

Vzala skleničku s malinovkou a dopila ji. Pláč jí dostal hodně vody z těla. Musela ji nějak dostat zpět.

Mezi tím jsem napsala Jessemu.

Vsechno spatne, vsechno
v haji. Potom ti vsechno
vysvetlim a povim.
Papa MT

Merry se vzpamatovala a pokračovala.

„Na co se chceš zeptat?"

„Jakým jel Ondra autem? A co to do něj nabouralo?"

„Jeho táta měl celkem malého micklebacka a najel do něj chlap s dodávkou."

„Ou!" zatajil se mi dech. Pravděpodobnost, že přežijete srážku v micklebacku je asi taková, jako přežít srážku s vlakem. Nemožná. Ale sem tam se nějaká výjimka najde.

Z hlubokého uvažování mě vytrhlo vyzvánění. Merry někdo volal.

„Ano? Dobrý den... Jestli chcete, tak můžu... Cože? Ne, to není pravda..." Merry se znovu rozbrečela.

Podala mi telefon, abych se za ní rozloučila a omluvila.

„Dobrý den, tady Jess. Merry a Ondra jsou moji kamarádi. Slyšela jsem, co se stalo. Je mi to líto. Jak je Ondra na tom?"

„Ahoj Jess. Ondra je na tom moc špatně. Má rozdrcenou celou levou nohu, pravou pohmožděnou, pravou ruku zlomenou na dvakrát a levou má úplně na padrť. K tomu ještě zlomená žebra, vnitřní krvácení, které už naštěstí zastavili, a já nevím, co ještě. Ještě proraženou píci a silná otřes mozku. Nevypadá to s ním moc dobře."

Ondrova máma je neskutečně silná. Všechno mi to říká, sice ne úplným klidem, ale rozrušená tolik jako Merry není.

„To mi je moc líto. Ale Ondra je bojovník. Určitě to vládne, jakou má pravděpodobnost, že se uždraví?"

„Doktoři nám nic určitého neřekli. Až bude mimo ohrožení života. Ale s tou rukou je to hodně zlé."

Mezi tím se Merry vrátila a vypadala, že je v pohodě.

„Tak budu držet palce a doufat, že to dobře dopadne."

„Děkuji, jsi hodná."

„Není za co. Právě se vrátila Merry. Předávám. Držte se."

Předala jsem Merry telefon a vrátila se ke svému telefonu. Už tam na mě čekala SMS od Jesseho.

Co se stalo? Lasko,
prosim, aspon něco
mi napis. Prosim,
jinak se zblaznim.
MT=) chybis mi :*

Stručně jsem mu napsala, co se stalo. Nemohla jsem mu vysvětlovat, co všechno se stalo. Na to nebyl čas.

Ahoj. Tak už víte, co se stalo. Co na to říkáte?
Díky za všechny komentáře, přečtení, hvězdičky a vůbec veškeré odezvy. :)
Vaše Cath❤