V kuchyni u Jesseho jsem byla téměř jako doma. Věděla jsem přesně, co kde je. Postavila jsem vodu a začala ji ohřívat.

V tom tam přišla Mell. Něco mi říkala, ale neposlouchala jsem ji. Byla jsem myšlenkami úplně někde jinde.

Jesse se směje tomu, co mu říká Laura. A možná i mě. Laura ho poštve proti mně. Potvora jedna. Já o něj nechci přijít. Nechci ho ztratit. Budu o něj bojovat.

Ani jsem si to neuvědomila, že mi po tváři teče slaza.

Najednou jsem ucítila, že mi někdo sahá na ruku. Byla to Mell. Rychle jsem si utřela slzu a falešně de usmála.

„Jess, jsi v pořádku?"

„Ano. Jsem." Chtěla jsem, aby to znělo přesvědčivě, ale moc se mi to nepovedlo.

„Ty se bojíš té holky, co tu byla?"

„Ano, bojím se, že si přivlastní Jesseho a ten mě přestane mít rád. A já o něj nechci přijít."

„Ta holka ti nesahá ani po kotníky. Myslím, že svého syna znám docela dobře, takže si myslím, že se mu nelíbí. Líbíš se mu ty."

Něco zavrzalo u dveří v obýváku. Nebo spíš někdo.

„Učila jsem tě, milý synu, že poslouchat za dveřmi je neslušné."

Jesse vylezl zpoza rohu a šel si sednout k nám ke stolu.

„Ale když jde o mě? Navíc tu dveře nejsou. Jess zaslechl jsem, co jsi říkala mámě o Lauře. Neboj se. Laura je naprosto příšerná. Přišla, no spíš přiletěla hned po škole."

„ Tak o tom pochybuju. Hned po škole si byla stěžovat u třídní"

„To je možný. Zase tak brzo tu nebyla. Cpala do mě jednu blbost za druhou. Tak jsem se jí smál. A když jsi přišla, tak jsem se jí chtěl zbavit. Tak jsem se rozkašlal, což nebylo zas tak těžké. Nebude už ten čaj?"

„Ano. Za chvíli. Děti, jděte do pokoje a ty si lehni. Už bys měl jít co nejdříve do školy."

U Jesseho v pokoji byl hrozně cítit Lauřin parfém. Málem se mi z toho udělalo špatně.

„Jesse nezlob se, ale smrdí to tady Laurou. Ten její smard co na sebe stříká je vážně hrozný."

Otevřela jsem okno a hned to bylo lepší. Sedla jsem si na pohovku, kterou měl pod postelí. Jesse si sedl vedle mě a přitáhl si mě blíž, až jsem se o něj opírala zády. Pevně mě k sobě tiskl.

„Slyšel jsem, že jste se ve třídě hádali o nějakých barvách. Povíš mi o tom?"

Otočila jsem se k němu, dala mu pusu na krk a opřela si hlavu o jeho hruď. Milovala jsem poslouchat jeho srdce. Mohla bych tak trávit celé dny.

„Jesse, povím ti to později. Nechci kazit tuhle krásnou chvilku."

Za chvilku přišla mel. Když vešla do pokoje, neubránila se úsměvu.

„Ale notak. Je sice důležité, aby byl Jesse v teple, ale tohle je asi zbytečné nemyslíte?"

„Mami!"

„Paní Astinsová..."

„Jess, prosím, říkej mi Mell."

„Dobře. Děkuji. Mell nic se nestalo. Jen jsem chtěla mít pocit, že je Jesse doopravdy můj."

„Lásko, koho jiného bys byla, když ne moje." Dal mi pusu na temeno hlavy." Mami má pravdu. Ani pusu mi nedala. Ne že by nechtěla, ale nechci, aby to ode mě chytila."

„Já vám věřím. Tady na stole ti nechám ten čaj. Vypij ho, dokud je alespoň trochu teplý. Co to tu je sakra za smrad?"

„ To je parfém Laury. Té holky. Co tu byla. Mell, musela jsem otevřít okno. Už se to trochu vyvětralo, ale pořád je to tu hodně cítit. Dělalo se mi z toho špatně."

Šla jsem směrem k oknu a zavřela jsem ho. Mezi tím tam přišla Mell.

„Jess zůstaneš tu s ním na chvíli? Musím dojít na nákup a nechtěla bych, aby tu zůstal sám, kdyby měco potřeboval."

„Samozřejmě, že tu zůstanu, i když by to tu jistě zvládl sám. A kam půjdete?"

„No, původně jsem si myslela, že půjdu jen dolu do večerky. Ale když vím, že tu o něj bude dobře postaráno, dojela bych do supermarketu. Nepospícháš domů? Nebude ti vadit, že to bude trvat trochu déle?"

„Nebude. Zavolám mamce a vysvětlím jí to. Jak dlouho tu asi nebudete?"

„To je právě ono. Možná dvě až tři hodiny. Kolik je? Jsou čtyři. Nevadilo by ti tu s ním zůstat tak do osmi? To tady už určitě budu. Ještě si něco zařídím, když už tam budu."

„ To je v pořádku. Zaženu ho do postele a budu mu číst."

„Dobře." Otočila se na Jesseho. „Hlavně žádné vylomeniny. Jasné?"

„Mami! Copak jsme malé děti?"

„No právě že nejste. Víš, že se ti zvedla teplota, jen když jsme hrály karty. To bych poznala."

„Mell, nebojte se. Dám na něj pozor." To už se na mě Jesse šibalsky koukal.

„Maximálně mu dám do ruky tužku a papír, aby mohl v posteli malovat."

„Dobře. Tak já se zabalím a vyrazím."

Ahojky!
Nevím, jestli vás už tím neštvu, ale konečně můžu přidávat častěji. Mám totiž pár předepsaných. Myslím, že.se máte ještě na co těšit. Hlavně co se týká Laury.
Na jakékoli otázky odpovím (i v rámci příběhu.)
Moc děkuju za všechno.

Vaše Cath❤