!Soutěž na konci!

<><><><><><>

„Jak jistě všichni moc dobře víte, blíží se nám váš závěrečný ples. Letos je až po koncertě, takže nastalo pár změn. Pánové musí přijít v černém obleku či fraku a dívky v dlouhých šatech. S tím souvisí i další novinka. Pro každou třídu bude vylosována barva, do které se musí celá třída sladit. Jako první budete losovat vy, jako absolventi. Poté zbytek školy."

Přihlásila jsem se, jelikož jsem chtěla vědět víc. Nebo získat více informací pro třídu.

„Ano Jess?"

„Paní učitelko. Nevím jak ostatní, ale mě by zajímalo, jestli můžeme přijít s partnerem, který třeba není od nás ze školy, jestli i oni musí být tedy v těch barvách. A co se dělá, jeli třeba od nás ze školy, ale z jiné třídy. Tedy mě osobně se to netýká. A také jsem se chtěla zeptat, jaké jsou barvy."

„Děkuji za dotaz. Ty a Jesse tento problém řešit nemusíte. Ale třeba tady Mony ano."

Mony začala mluvit bez vyzvání. Naštěstí dnes to tolik nevadí.

„Paní učitelko, tak co mám tedy dělat, když Fred je z áčka? On má přece svojí barvu."

„Ano. V tomto případě bude mít Fred barvu svojí třídy. Pokud by byl z jiné školy a to ať přítel či přítelkyně, škola se myslím shodla na černé. Ale to vám dám vědět. Možná de budou losovat dvojice barev. Ale asi spíše jen jedna. Barvy, barvy jsou různé. Bílá, žlutá, růžová, červená a další. Také různé odstíny, různě tlumené a ostré. Dokonce i ty fosforeskující svítící barvy. Nevím jaká barva by se vám líbila. Takže kdo z vás bude losovat?"

„Jess! Ať losuje Jess!" Vykřikl Kristián.

„Ano Jess!" Přidali se i další.

„Jess prosím, udělej to ty." Přidala se i Lory.

„Proč Jess , když to nechce. Já to klidně vylosuju." Ohradila se Laura. To by nebyla ona. Od té doby, co jsem s Jessem, je taková pořád. Z překřikování nebylo nic slyšet. Tak si vzala slovo třídní.

„Tak Jess. Ujmeš se této jistě nelehké úlohy?"

Chvíli jsem přemýšlela. Nevěděla jsem co dělat. Když vyberu špatnou barvu, všichni mě budou nenávidět

„Tak když si to většina přeje. Ale když nevylosuju vaší vysněnou barvu, tak se na mě nezlobte."

„Skvělé. Po hodině dejte dohromady návrhy, jaké barvy byste chtěli. A Jess, po vyučování se za mnou zastav. Povím ti k tomu víc."

Po hodině se ke mně všichni nahromadili. Každý na mě křičel něco jiného. Pomalu mě z toho začala bolet hlava.

„Lidi dost! Už mě z vás bolí hlava. Aby to nebylo tak zmatečné, tak každý napište svůj návrh na papírek a ten mi poté dejte."

Najednou se všichni utišili a šli si pro kousek papíru.

„ Oh, ano paní profesorko, jistě udělám to velmi ráda. Blá blá blá. Víc bys jí do zadku líst nechtěla?"

Najednou bylo ve třídě úplné ticho a všichni se dívali směrem ke mně a Lauře."

„Tak to si myslíš? A i vy ostatní? Myslela jsem si, že když jste mě navrhli vy sami, že to opravdu chcete. Ale pokud to vidíte jako tady Laura, tak to třídní řeknu a vylosuje to někdo jiný. Jen mi řekněte. Není to trochu zbytečné? Hádat se kvůli takové zbytečnosti zvlášť po takové době, co se známe."

Ve třídě nastal šum. Trvalo dlouho, než si někdo vzal slovo. Nakonec se ho ujal Kris.

„Jess má pravdu. Není nakonec jedno, kdo to vylosuje? Každý má představu o barvě, kterou by chtěl. Takže i kdybys to losovala ty, Lauro, všichni spokojeni stejně nebudou. Než všichni napíšete svoje návrhy, chtěl bych vědět, jakou barvu by si přála Laura a jakou Jess. Chápu, že se asi divíte, proč to chci vědět, ale to pochopíte z odpovědí. Tak prosím, Lauro, začni."

Ve třídě bylo takové ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík. Laura došla před tabuli a spustila.

„Já bych samozřejmě brala růžovou. A to tu svítící. Buď to anebo nepůjdu vůbec."

Tomu jsem se musela smát. Teda nechtěla jsem, ale neudržela jsem se.

„Čemu se směješ, Jessiko! Tak se poděl o svou barvu." Laura byla hodně vytočená.

„Díky Lauro za slovo. Mě osobně je to docela jedno. Přizpůsobím se. Ale asi modrou nebo růžovou. Ale ne tu svítící. Nějakou světlou růžovou a třeba tyrkysovou. Ale je mi to celkem jedno. Krisi?"

„Tak. Všichni jsme slyšeli, co obě řekly. Tak si zvolte tu, co měla lepší odpověď. Za mě jednoznačně Jess"

„Já jsem také pro Jess. Kdo další taky? Přihlaste se." Vložila se do toho Keren.

Docela mě a to překvapilo. Přihlásili se téměř všichni přítomní.

„A kdo je pro Lauru s růžovou za každou cenu?" Nikdo. Že mě to nenapadlo. Laura se málem rozbrečela. Naštěstí začalo zvonit na hodinu občanky. Na začátku hodiny mi všichni poslali papírky. Docela mě to překvapilo, ale všichni psali tyrkys, nebo růžová. Netušila jsem, jaký mám ve třídě vliv.

Ahoj. Nečekaně brzy nová kapitola.
Mám ji napsanou už od léta. Snad se bude líbit.
Mam pro vás soutěž!!!
-Napište mi, jak by podle vás měl příběh skončit
-Co by se ještě mělo stát
-Napište pár vět, které by se ve vašem konci daly použít a pokud vyberu zrovna tebe, tak je tam vložím a označím tě v kapitole, nebo ti ji věnuju
-Časově je to neomezené, ale čím dřív, tím líp
-Cena: je vymyšlená, připravená, ale výherci ji pošlu až po dokončení příběhu. Co to je vám řeknu příště.
+ (nepovinné) můžeš připsat voje oblíbené písničky, skupiny, skladatele, zpěváky... kohokoli i jakýkoli žánr (jen asi ne metal- maximálně melodick)

Snad se vás zapojí hodně.
Návrhy posílejte do zpráv a sem mi napište, že jste se zapojili. Kdyby náhodou zase nefungovaly zprávy :) (jen jistota)

Moc děkuju!
Mám vás ráda.

Vaše Cath❤