:│54│:
Po cestě jsem poslala Katie adresu a Flashe jsem pozvala. Odepsal mi, že rád přijede a že se těší. Katie bude mít radost, že tu bude.
Když jsme dojeli domů, nechtělo se nám jít spát.
"Nechceš se jít projít? Venku je ještě světlo, tak ať toho využijeme, že tu ještě můžeme být."
"Jesse, mě už se nikam nechce. Mám ještě studené ruce a je mi celkově docela zima."
"Tak to s tím musíme něco udělat." přišel ke mně a objal mě zezadu. Vždycky jsem toužila poznat, jaké to je. A teď to vím. Je to naprosto dokonalé. "Je ti teplo, děvenko?"
"Teplo, teplo." a otřásla jsem se.
"To vidím. Posaď se tady na pohovku a já zatopím v krbu. To tě zahřeje."
Zatopil a sedl si ke mně.
"Děkuju. Ani si to nezasloužím. Jsi na mě moc milý, stále mě obdarováváš a já nevím, jak bych ti to měla oplatit."
Položil mi prst na pusu. "Pš. Nic mi oplácet nemusíš. Mám tebe a to mi úplně stačí."
Po chvilce mi bylo už teplo, ale nechtělo se mi zase do té zimy.
"Jess?"
"Hm?"
"Už je ti teplo?"
"Ano. Proč?"
"Že bychom se šli projít. Je tam vážně krásně."
"Jesse, mě se už nikam nechce."
"Ale, pojď, je tam krásně."
Nechala jsem se přemluvit a neochotně jsem šla ven. Měl pravdu. Je tu krásně.
Procházeli jsme se docela dlouho, ale nevadilo mi to. S ním se cítím v bezpečí úplně kdekoli.
Když jsme se vrátili, měla jsem hrozný hlad. Rychle jsem uvařila těstoviny s kečupem a sýrem a dali jsme se do jídla. Nebylo to nic moc, ale hlad to zahnalo.
Po večeři jsme znovu zapálili krb a pustili si film. Ani nevím, co to bylo. Nějaká romanťárna. Ví, že potom jsem povolná a může se toho hodně stát.
Usnula jsem asi po deseti minutách filmu.
Ráno mě probudila krásná vůně. Ležela jsem v posteli a byla mírně zmatená. "Jak jsem se sem dostala? Stalo se něco?" Zatřásla jsem hlavou, oblékla si chundelatou mikinu a následovala vůni.
Linula se z kuchyně. Když jsem tam došla, uviděla jsem Jesseho. Byl jen v kalhotách.
Potichu jsem se k němu přikradla, objala ho zezadu a dala mu pusu na krk. Lekl se, ale hned se smál.
"Dobré ráno, princezno! Jakpak ses vyspala?"
"Dobře. Jak jsem se dostala do postele?"
Smál se. Proč?
"Promiň. Nic se nedělo, neboj. Jen jsi usnula u filmu, to je celé."
Až teď jsem si všimla, že něco dělá.
"Co to bude, až to bude?"
Otočil se ke mně. "Palačinky s ovocem. Už jen nakrájím ovoce a můžeme jíst."
"Mňám." oblízla jsem se a dala mu pusu.
Během snídaně mu někdo volal.
"Ano?" položil si telefon na břicho a mluvil ke mně. "Nevadí, když si to vezmu vedle? Abych tě nerušil."
Jen jsem kývla a odešel. Měla jsem alespoň čas si promyslet, co všechno budu potřebovat na večer.
Když se Jesse vrátil, byl smutný.
"Ježiš, co se stalo?" byla jsem docela vyděšená.
"Nic zvláštního, neboj. Jen musím na celé odpoledne dolů do školy."
"A to nemají někoho jiného? Vždyť ty máš volno."
"Já vím. Ale mají nějaké nové zájemce a nestíhají." přišel ke mně a dřepl si vedle mě. "Nevadí ti to?"
Vzdychla jsem. "Co s tím můžu dělat. Jasně, jdi."
Na tváři se mu vyklubal překrásný úsměv. "Dobře, ale teď půjdeme spolu a ještě si užijeme sníh. Zítra už jedeme domů."
"Já vím. Tak... kdo bude poslední venku je brambora." křikla jsem a strčila do něj. Ztratil rovnováhu a spadl na zadek.
Běžela jsem do ložnice, abych se převlékla.
"No počkej, to si odneseš!" rozeběhl se za mnou a svalil mě na postel. Nebyl by to Jesse, kdyby mě nezačal lechtat.
"Dost! Lásko, už nemůžu!" směju se a snažím se nadechnout. Přestane a sedne si na postel.
"Tak šup, sníh volá." řekne a šibalsky se na mě podívá.
"Jesse, co to... ne, to ať tě ani nenapadne."
Netrvalo dlouho, a už jsem ležela ve sněhu. Ale jen chvilku. Potom mě ze sněhu vylovil a donesl do koupelny. Rychle jsem se osprchovala a tím trochu zahřála.
Do pokoje jsem přišla jen v osušce. Jesse už byl oblečený.
"Kdybych nebyl hodný hoch, tak už jsem se na tebe vrhl."
Tomu jsem se jen pousmála a oblékla se. Nechtěla jsem ho provokovat.
Dopoledne jme si společně užili opravdu na plno. Byly jsme na lyžích a jezdili za sebou, naproti sobě (k tomu jsme se točili) a všelijak ještě jinak. Bylo to vážně úžasné.
Když po obědě odešel do školy, já jsem měla možnost začít všechno připravovat na náš poslední večer s překvapením.
Tak je tu další část.
Je o trošku delší, ale děje se tam pár podstatných věcí.
Jak myslíte, že bude Jesse reagovat, až přijde zpět? A přijde vůbec? Co když se mu něco stane? Pište pište, co byste si přáli.
Moc děkuju za vaše hlasy, komentáře i přečtení! Moc si toho vážím.
(Včera jsem si byla koupit novou kytaru🎸. Je to blondýna a bude se jmenovat Annie. - Nepodstatná informace k příběhu, ale musela jsem vám to říct.😃😊)
Děkuju moc ještě jednou.
Vaše Cath❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro