...a já se tomu zasmála.

"Copak?" zeptala jsem se s naprosto nevinným výrazem.

Protočil oči. "Jess. Ty moc dobře víš, co."

Znovu jsem se na něj podívala s tím nejnevinnějším výrazem, kterého jsem schopná. "Copak jsem provedla?"

"Tohle." odpověděl a přejel mi po břiše tak, jako já předtím jemu. Pochopila jsem, co tím myslel.

Usmála jsem se na něj a připravila si ruce na lechtání.

"Opovaž se!" řekl, když mě uviděl.

"Opovážím."

Začala jsem ho lechtat, ale nenechal se. Hned mi to začal oplácet. Svalil mě na zadá a já se svíjela. Chytl mi ruce nad hlavou a díval se na mě.

"Copak?"

"Jsi nádherná. Hrozně moc ti to sluší."

Začala jsem se červenat.

"To je roztomilé, že se červenáš." a smál se tomu.

"Nesměj se mi."

"Ale prosím, tě." dal mi pusu a zajel mi rukou pod záda.

"Co to děláš?"

"Nic, jen svou princeznu chci odnést do postýlky."

Nad vidinou postele s ním, jsem se pousmála.

"Nic nečekej. Zítra máme nabytý program."

Zvedl mě a donesl do postele. Odešel do vedlejšího pokoje a já si zatím vybalila. Vzala jsem si věci na mytí a pyžamo. Dlouhé kalhoty, tričko a chlupatou mikinu.

Když jsem se vrátila, Jesse ještě v posteli nebyl. Lehla jsem si na bok a chtěla počkat, až přijde, ale nevydržela jsem to. Okamžitě jsem usnula.

Ahoj! Dnešní kapitola je hodně krátká a to z více důvodů.

Jeden a ten nejhlavnější je, že nevím, jestli rádi čtete můj příběh. A proto bych vás chtěla poprosit o váš upřímný názor. Mám pokračovat, nebo se na to vykašlat a nepsat dál?😕 Čím více názorů, tím lépe. Hrozně moc mi tím pomůžete.

Děkuju hrozně moc za všechno.

Vaše Cath❤