Cesta netrvala moc dlouho. Nebo mi to alespoň nepřišlo. Seděla jsem vedle Jesseho a držela ho za ruku.

Když jsme stáli na červené, najednou se na mě podíval.

"Čemu se směješ?"

"Ničemu. Jen mě napadlo..." podívala jsem se z okna a povzdychla si. Jesse mě chytl za ruku a já se na něj pomalu otočila.

"Co tě napadlo?" blikla zelená a my se rozjeli.

"Že bych se chtěla naučit na snowboardu. Ty to umíš a vypadá to úžasně."

To se začal smát.

"Hele, čemu se směješ?"

"Nic, jen..." otočil se na mě, zasmál se a pustil rádio. "Jen mě to taky napadlo."

Dál jsme si už nepovídali, jen poslouchali písničky. Hráli všelijaké. Jedna mě zvláště zaujala. Byla jiná než ostatní- jen klavírní. Připomínala mi padání sněhu.

Větší část cesty jsem si četla knížku. Až najednou mě z toho vytáhl Jesseho hlas.

"Lásko, podívej se na něco."

"Na co?" zvedla jsem prudce hlavu, až moc, takže mi nějak křuplo v krku a projela mnou bolest. Naštěstí to hned přešlo.

Když jsem se podívala na Jesseho, ukázal před nás.

Nemohla jsem uvěřit svým očím. "Jesse, to je krása. Tam jedeme?"

Jen kývl a usmál se.

Bylo to jak v pohádce.

Jeli jsme ještě nějakou dobu, když v tom jsme zastavili u kraje silnice.

"Co se děje? Proč stojíme?"

"Jen jsem se chtěl protáhnout. Jsem celý rozlámaný." Řekl Jesseho otčím.

Po chvilce vylezl i Jesse, který najednou zašel do lesa.

"Jess, honem rychle, pojď se mnou." řekl a vytáhl mě z auta.

Táhl mě někam do lesa. Byla mi zima, a i když jsem na Jesseho křičela, že mi je zima a že chci zpět do auta, neposlouchal mě. Povalil mě do sněhu a začal se svlékat. Potom se snažil svléct i mě, ale já se před ním snažila uniknout.

Najednou jsem ucítila něčí ruku na rameni. Vyletěla jsem, otevřela oči a začala těžce oddychovat.

"Jess, co se ti zdálo, že jsi sebou tak házela?"

Zdálo? Takže to byl jen sen? Díky bohu.

"Něco hodně ošklivého." protřela jsem si oči a rozhlédla jsem se kolem. "To už jsme tady?"

"Ano, skoro. Pojď ven a zavři oči."

Udělala jsem to, co mi Jesse řekl. Zamkl auto a vzal mě za ruku.

"To auto tu necháš?"

"Vždyť je tu Sam a ten mi potom pomůže s věcmi. Ale chci ti něco ukázat. A autem by to nebylo tak romantické."

Už jsem nic neříkala a nechala se vést.

Šli jsme sněhem, takže to krásně křupalo. Najednou se zastavil a stoupl si za mě.

"Můžeš."

Otevřela jsem oči a uviděla krásnou zasněženou chatu.

"Jesse, to je krásný." otočila jsem se a políbila ho.

"Ty jsi krásná." pošeptal mi do vlasů.

"Jak dlouho tu můžeme zůstat?" ptala jsem se a rozešli se k chatě.

"Klidně až do neděle. Jak budeme chtít."

Když jsme došli až k chatě, nemohla jsem uvěřit.

"Tak já dojdu pro auto a věci. Ty si to zatím prohlédni uvnitř."

Tak krásně nevypadala jen z venku, ale i uvnitř. Naproti dveřím byl krásný krb, ve kterém už hořel oheň, kuchyň vybavená přesně tak, jak bych čekala na horách a ložnice?

Krásná, romantická... jsem zvědavá, co všechno se tu stane.

Ahoj všichni!! Moc vám za chci poděkovat za vaši přízeň. V posledních dnech jsem řešila hodně složitou věc, takže jsem neměla náladu na psaní. Ale už je to všechno zase v pořádku, takže budu psát delší kapitoly.

Co se asi stane na horách? Zajímají mě vaše nápady.

Děkuji za všechna přečtení, komentáře, hlasy i případné sdílení.

Cath❤