Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

:│44│:

Rychle jsem se vyhrabala z postele a snažila se posbírat všechno své oblečení.

"Ano?" Ozval se Jesse rozespale.

"Jesse, můžu dál?" Nerozeznávala jsem ten hlas. To, co jsem pobrala, jsem si vzala do koupelny a tam se oblékla. Z pokoje jsem slyšela jen letmo nějaké hlasy.

Chvíli jsem seděla na záchodě a čekala, co se bude dít. Po chvilce jsem slyšela bouchnutí dveří. Neopovážila jsem se vylézt.

Když jsem přemýšlela, kdo to mohl být, tak na dveře někdo zaklepal.

"Jess, už můžeš ven."

Ještě chvilku jsem tam seděla a sbírala odvahu vyjít ven. Když jsem ji sebrala, vylezla jsem. Jesse ležel na posteli a oddychoval. Ani se neoblékl, čehož jsem si nevšila.

Přišla jsem k němu potichu a potom si na něj lehla, jelikož ležel na zádech. Hned mě chytl za zadek a dal mi pusu.

"Už tě nepustím." musela jsem se usmát.

"Ty můj romantiku." Dala jsem mu pusu a sedla si vedle něj. Když jsem se na něj podívala, byl vážný. "Co se stalo? Kdo to tu vlastně byl?"

Jesse se jen přetočil na bok a nic neřekl. "Notak, řekni mi to." šťouchla jsem do něj. Jen se poposunul blíže ke kraji. Tak jsem do něj znovu šťouchla. Vlastně mě to začalo bavit, takže jsem se tomu musela smát. Jenže všeho moc škodí. Jesse se najednou svalil na zem a ležel tam.

"Lásko, jsi v pohodě?" zeptala jsem se ho tiše a trochu vystrašeně.

"Jo. Asi bychom měli jít zpátky dolů." neřekl nic víc, vstal a natáhl ke mně ruku. Pomohl mi na nohy a odešli jsme dolů.

Tam si sedl k monopolům a pokračoval ve hře. Radši jsem šla k holkám, které si věštily z karet. Vůbec jsem je nevnímala, ale řešila v hlavě Jesseho.

'Co se stalo, když jsem se schovávala? Kdo to byl? A co chtěl?' Z mého přemýšlení mě vytáhla Merry.

"Jess? Jsi v pohodě?" dívala se na mě Merr s otazníky v očích.

"Co!? Jo, jsem v pohodě." usmála jsem se, aby mi uvěřila. Naštěstí se mi to povedlo a dál se věnovala věštění.

Po půl hodině nás zahnali na pokoje. Nemohla jsem se zbavit myšlenek na Jesseho.

Všechny holky byly ve sprše, takže jsem byla sama v pokoji. Najednou někdo zaklepal.

"Ano?" zamumlala jsem a dál ležela čelem ke zdi. Někdo vešel do pokoje a vlezl si ke mně do postele. Nikdy mi to neudělal nikdo jiný, než Jesse. Myslela jsem, že je to on. Najednou mi zajel pod tričko a skoro i pod podprsenku. Druhou rukou mi zmáčkl zadek, což zabolelo.

"Jau! To bolí!! Jesse proč mi..." najednou jsem se vyděsila. To není Jesse!

"Ty debile, co tu děláš?" zvýšila jsem hlas. "Vypadni z mojí postele!"

"Ale proč, tady je teploučko a měkoučko."

"Do háje vypadni Bene." ani ho to nenapadlo, naopak se ke mně ještě více přitiskl. Nebylo mi to příjemné, ale nakopla jsem ho. Nejdříve trochu do kolena, aby se trochu odsunul a potom silněji do... no prostě mezi nohy.

Převalil se a spadl na zem.

"Ty krávo, co to děláš?" řval až moc nahlas. Najednou někdo vtrhl do pokoje a silou rozrazil dveře

"Jau, jakej debil." musela jsem se smát, protože ho ten ve dveřích trefil do hlavy.

Najednou se mezi dveřmi objevila Jesseho hlava. Očima přejížděl ze mě na Bena a zase zpět.

"Aha. Tak já zase půjdu." řekl, jako by nás z něčeho vyrušil.

"Jesse, počkej!" křikla jsem na něj, ale už zavřel dveře. Nemotorně jsem se vyhrabala z postele a běžela za Jessem. Po cestě jsem omylem nakopla Bena do ruky a nechala ho v našem pokoji.

"Jesse? Lásko, prosím, nech mě to vysvětlit." bouchala jsem na jeho dveře a slyšela, jak za dveřmi vzlyká.

Ahoj!
Moc děkuju za všechno, co pro mě děláte! Také děkuji za recenzi @rikejmidoga

Sice jste se toho moc nedověděli, ale tajemno musí být.

Jestli máte nějaké výhrady, prosím napište mi je. A jestli nemáte výhrady ale rady nebo typy na zlepšení, tak sem s mimi.

Děkuju moc za všechno. Jste nejlepší čtenáři. 😃

Cath❤

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro