Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

:│43│:

V pondělí jsme konečně odjížděli na hory. Konečně odpočinek, čerstvý vzduch a klid. Já hory miluju. S rodinou jezdíme každý rok, ale na školním lyžařském kurzu jsem ještě nebyla.

"Odevzdali mi všichni bezinfekčnost?" Zapískala naše malá paní učitelka na tělocvik. Nikdo ji moc neposlouchal. Nikdy.

"Jsme tu všichni, můžete jít do autobusu." Zavelila naše třídní učitelka Stormová.

Jelo s námi i béčko. Bohužel jel i Ben.

"Ahoj lásko. Tak co, půjdeš se mnou?"

"Bene, di do prdele. Nikam s tebou nikdy nepůjdu. Kapiš to?"

"Ale no tak, prdýlko." už jsem to nevydržela a vlepila mu facku. "Au! Co to děláš, proč mě mlátíš? Nemůžu za to, že jsi tak sexy."

Chtěla jsem mu znovu dát facku, ale všiml si toho Jesse.

"Jestli nejsi srab, tak pojď za roh."

Ben se jen usmál. "Jestli ty nejsi srab, tak si to vyřídíme tady."

Jesse nic neřekl a dal mu hodně silnou facku.

"Jesse, co blázníš! Proč ho mlátíš? Ještě jsme neodjeli. Můžeme tě poslat domů."

"Omlouvám se. Ale Ben obtěžoval mou přítelkyni, tak jsem se jí zastal."

"Dobře. Pánové, máte oba problém a první varování. Pokud budete mít ještě dvě, zavolám rodičům, aby si pro vás přijeli. Jasné?"

"Jasné." řekli najednou.

"Dobře. Teď běžte každý jinam."

"Promiň, že jsem zareagoval tak pozdě. Vůbec jsem si ho nevšiml. Neudělal ti něco?" Ptal se mě ustrašeně a ustaraně.

"Ne, jsem v pořádku. Ale naštval mě."

Celou cestu na hory jsem prospala. Spala jsem na Jesseho hrudi, což bylo hrozně příjemné.

Každý den probíhal téměř stejně. Snídaně, chvilka volna, hned převléct a ven na sjezdovku. Potom oběd, hodina poledního klidu a potom až do čtyř na svahu. Po večeři jsme měli pokaždé nějaký program. Většinou byl dost nezajímavý.

Předposlední den, byl to čtvrtek 9.2., jsme měli odpoledne volno. Kdo chtěl, mohl zůstat na chatě, nebo jít s učitelem na procházku, nebo na sjezdovku.

Já i Jesse jsme šli na sjezdovku, protože to byla téměř poslední možnost, jak si zajezdit. Nikdo nás nehlídal, a tak jsme blbli.

Samozřejmě, že Jesse musel vždy být ten, který jel na pravě straně kotvy (typ lyžařského vleku), protože jí neuměl odhodit. Jedna z jízd byla... no při nejmenším to nebyla moc jízda. Chtěla jsem jet dolů, ale Jesse mě nepustil. Jel stále pode mnou, takže jsem nemohla zahnout, i kdybych sebe víc chtěla. Takhle jsme přejeli celou šířku sjezdovky, až nastala část s lesem. Nenapadlo mě nic jiného, než se zastavit a jet kousek pozadu. To nečekal, takže jel dál. Já už se otáčela a jela dolů. Když to zjistil, tak se otočil a řítil za mnou.

Těsně před koncem sjezdovky začínala fronta na vlek. Začala jsem brzdit, ale Jesse na to nějak zapomněl a v plné rychlosti to napral do ochranné sítě. Všichni z naší školy, kteří šli ven, se mu smáli. To byly časy, kdy si z toho ještě nic nedělal.

Poslední dnešní jízdu jsme jeli nejdříve jako had a v polovině trasy, když se cesta rozšířila, jsme udělali řadu a jeli tak až dolů.

Po večeři jsme měli naplánované vyhodnocení slaomu. Nakonec ho zrušili, protože diplomy nechali doma. Hráli jsme místo toho nějaké blbosti. Jesse seděl proti mně a díval se na mě. Docela mě to znervózňovalo. Potom mě začal pod stolem lehce hladit nártem po noze a to byl začátek mého konce.

"Tome, vem to za mě." hráli nějakou hru, ale vůbec jsem jí nevnímala. Jen jsem se dívala na Jesseho. Mrkl na mě a ukázal hlavou, abych šla za ním.

Šli jsme nahoru do jeho pokoje, protože kluci s ním nechtěli mít nic společného. Nevím proč.

Hned, jakmile jsme zalezli do pokoje, tak mě začal líbat. Bože, já ho tak miluju. Je tak romantický. Hned mě položil na postel. Ale neslíkal mě. Naštěstí.

"Ještě že máš pokoj jen sám pro sebe."

Víc už jsem neřekla. Ani jsem neměla možnost, protože mě líbal. Po chvilce mi rozepnul mikinu a sundal jí ze mě. Netrvalo dlouho a zajel mi rukama pod tričko, které bylo za chvíli na zemi vedle mikiny.

Nemohla jsem si pomoct a začala mu rozepínat knoflíčky u košile. Rozepnula jsem asi tři a přetáhla mu jí přes hlavu. Najednou se mi naskytl pohled na to jeho dokonalé tělo. Nemohla jsem se na něj dívat. Zavřela jsem oči a pomalu mu začala rozepínat kalhoty.

Když jsme byli oba jen ve spodním prádle, najednou někdo zaklepal na dveře.

"Jess? Jesse? Jste tam?" ten hlas jsme hned poznali. Byla to...

TO BE CONTINUED...

Ahoj všichni! Moc vám děkuju za všechna zobrazrní,komentáře a hlasy! Moc pro mě znamenáte a mám vás ráda.

Tak trochu bych se vám chtěla omluvit, že přidávám jen dnes, ale jsem na soustředění, jenže není tolik času, jak jsem si myslela.

Asi nejste úplně zvyklí na to, že kapitolu ukončím takto, ale kamarádka mi řekla, abych to udělala.

Původně jsem vám chtěla poslat video, ale nešlo nahrát, tak jsem vám to celé napsala.😃

Ještě jednou vám hrozně moc moc děkuju za všchno jste nejlepší čtenáři.

Vaše Cath❤

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro