Ráno, no spíš v poledne, jsem se probudila, ale Jesse vedle mě neležel. Že by se mi to všechno jenom zdálo? Najednou se mě zhostila nejistota. Z přemýšlení mě najednou vytrhlo klepání.

„Zlatíčko, spíš ještě?" Byl to táta.

„Ne, tati, pojď klidně dál."

Táta vešel dovnitř a sedl si ke mně na postel.

„Maminka měla veliké štěstí, že už byla doma a ty jsi byla poblíž. Kdyby nebyla doma, nebo bys na to nepřišla, mohlo to být mnohem horší."

Při jeho slovech „mnohem horší" mi naskočila husina a prudce jsem zvedla oči.

„Tím chceš říct, že mohla třeba i umřít?"

„No," odmlčel se a nevěděl, co říct dál. „Možná by to tak dopadlo, ale naštěstí se to nestalo. Byla doma a ty jsi ji našla a zavolala záchranku." Naklonil se ke mně a chytil za ruku. „Děkuji ti, opravdu moc ti děkuju. Nevím, co bych si bez Kat počal."

„Ale tati, to byla samozřejmost. Je to přece moje máma!"

„To neříkej." Zvedl se a stoupl si zády ke mně. „Mnoho lidí by svoje rodiče klidně zabilo."

„Ale já ne! Mám vás oba moc ráda. Nevím, co bych bez vás dělala." Klekla jsem si tak, abych na něj dosáhla a otočila ho.

Táta se na mě usmál.

„Tak už pojď z postele, máš tady návštěvu."

Nechápavě jsem se na něj podívala.

„Je to Jesse. Říkal, že tu spal a omlouval se, že to nebylo domluvené."

Povzdechla jsem si. Bylo mi jasné, že z toho bude asi problém.

„Tati, promiň. Vím, že to nemáš rád, když tady někdo spí, když nejste doma."

Táta se na mě vyčítavě podíval, ale když viděl, že mě to mrzí, okamžitě změnil výraz v obličeji na veselý.

„Já vím, říkal mi, že jsi mu volala a nechtěla, aby chodil, ale on přišel. Je moc hodný."

Usmívala jsem se a potom tátu objala.

„Děkuju," pošeptala jsem mu a usmála se.

„Ale prosím tě, pojď, je dole, tak ať dlouho nečeká."

Táta vstal a já se rychle oblékla. Měla jsem ohromnou radost, že mamce bude dobře, že táta nezuří z Jesseho přespání a ani z toho, jak jsem dlouho spala.

Naházela jsem na sebe první oblečení, které jsme našla. Byly to domácí šaty (šaty s dlouhým rukávem, kapsami, kapucí a sukní ke kolenům). Vlasy jsem jen stáhla do drdolu a vydala se dolu za ostatními.

V obýváku se bavil táta s Kylem a Jessem.

„Á, Jess, pojď, za chvilku pojedeme do nemocnice za maminkou."

Otočila jsem se a chtěla si jít udělat, no, alespoň čaj.

„Nevíš, kde je Elis a Harry?"

Mezi dveřmi jsem se otočila a opřela se o futra. Snažila jsem se vypadat uvolněně a ležérně.

„Harry je u Iren a Elis u Jaspera. Jak jinak."

Když jsem vypila čaj, všichni mě už honili, abych se šla obléct, abychom mohli jet.

Když jsme vyšli před dům, abychom konečně jeli, tak jsme nemohli. Všude padal sníh, a že ho bylo doopravdy hodně, takže jsme měli úplně zapadané auto.

„No to je hrozný. Kluci, pomůžete mi s tím sněhem? Kyle, ty prosím tě odházej cestu, Jesse, pomůžeš mi s autem?"

„Jistě, pane Stevensi."

„Bene. Ano? A Jess? Prosím tě, koukni se na zprávy, jak to vypadá na silnicích. Tohle se mi moc nezdá."

Všichni jsme to tátovi odsouhlasili a dělali přesně to, co po nás chtěl.

Já jsem brouzdala po různých internetových stránkách s počasím, s přáním, že to, co vidím, není pravda. Řítí se na nás další a pořádná vlna sněžení.

Vypnula jsem počítač a šla dolu za ostatními.

„Tak to vypadá, že se dlouho nikam nepojede," řekla jsem mezi dveřmi smutně.

Táta vykoukl zpoza auta.

„Co jsi říkala?"

„Na internetu bylo, že se na nás řítí ohromná chumelenice. Koukala jsem se na víc stránek a bohužel to bylo všude stejné."

Táta se zamyslel.

„Tak tady zůstaňte, já za maminkou pojedu sám."

Kyle konečně dodělal alespoň nahrubo cestu.

„Jak to myslíš, tati? Sám jet v tomhle počasí nemůžeš. Nemáš řetězy, a co kdyby se nedejbůh něco stalo. Zůstaneme všichni doma. Mamce můžeme zavolat, ne?"

Jesse nic neřekl, jen ometal auto.

„Tak já vyrazím domů, aby máma neměla starost."

„Jesse, to je úplně to stejný, jakože táta chce jet sám do nemocnice. Zavoláš mámě a zůstaneš tady, dokud se to počasí trochu neumoudří."

„Ale je to kousek."

„Žádné ale. Kyle má pravdu. Zůstaneš tu. Až příště přijdeš, mohl by sis přinést pyžamo a nechat si ho tady. Spíš tu často, tak aby si měl v čem spát." Dal za pravdu Kylovi táta.

Jesse se koukl na mého tátu přes auto, potom na Kyla, a nakonec na mě. Usmála jsem se na něj a souhlasně kývla.

„Dobře. Tak já tady tedy zůstanu. Ale musím zavolat mámě."

Tak jsme zase všichni šli domů.

„Kdo chce čaj?" Nabízel všem Kyle.

„Asi všichni. Jesse, dáš si taky? Ségra, který si dáš?"

„Díky Kyle, já si nedám," křikla jsem na něj ze schodů.

Když jsem došla do pokoje, tak jsem se opět převlékla. Ale do teplého oblečení a chlupatých ponožek. Byla jsem venku sic chvilku, ale to stačilo. Sedla jsem si ke stolu a brouzdala po internetu. Ty bláho. Toho sněhu přibývá.

Najednou mi přeběhl mráz po zádech. Ty jo, taková zima mi už dlouho nebyla.

Rychle jsem zalezla do postele a snažila se zahřát. Najednou někdo zaklepal.

„Ano?" zahuhlala jsem zpod peřiny.

Někdo vešel do pokoje, ale nevím kdo, protože jsem byla až po nos pod peřinou.

Najednou někdo vlezl ke mně pod peřinu.

„Ahoj, lásko. Můžu se přidat a zahřát se?"

„Už jsi tu, tak se přitul a koukej mě zahřát."

Nic neřekl a přitáhl se ke mně. Ležel podle mých zad. Bylo to příjemné. Nic nezkoušel, jen ležel.

„Jess! Jess, pojď dolu, voláme mámě!"

„Lásko, pěkně to tu zahřej, za chvíli se vrátím."

Jesse nic neřekl, jen se usmál.

Dole v obýváku seděl táta s telefonem a mluvil. Asi už s mámou. Postupně koloval telefon kolem všech. Se mnou mluvila jen chvíli a děkovala mi. Máma je zlatá. Nechají si jí tam do úterý, ale možná ji pustí i dříve.

Později volal Harry a potom i Elis, že nedorazí.

Jesse u nás nakonec zůstal. Celý den jsme se dívali na filmy. Večer jsme se dívali na naše stránky školy, protože nám tam občas psaly, že něco odpadá. Trefa!

Vážení rodiče, milí žáci. Oznamujeme vám, že tohoto roku - 2016, - se již do školy nepůjde, z důvodu sněžné kalamity. Přejeme vám klidné svátky. Vedení školy.

Super! Další dobrá zpráva. O týden delší volno.

Ahoj moji milí. Děkuji vám moc za všechno. Dneska přidávám opravdu já, Cath, osobně. Doufám, že si léto užíváte naplno a Vánoce u Stevensových vám nevadí. Mám vás ráda. Jsem velice ráda za každé čtení, hvězdičku i komentář. Když jsme u komentářů. Co by měla podle vás dát Jess Jessemu k Vánocům za dárek? A co Jesse Jess? Budu ráda za každý nápad.
Vaše milující Cath❤