Když jsme dohráli, byla jsem úplně v transu. Takový potlesk a jásot, který propukl, jsem opravdu nečekala.

Když jsem se podívala na Jesseho, který seděl po mé levici, by z toho mimo úplně stejně, jako já.

„Byla jsi dokonalá," řekl docela nahlas, protože kdyby to zašeptal, nic bych neslyšela.

Jen jsem se usmála.

„To ty jsi byl dokonalý," řekla jsem a podívala se na něj. Usmíval se, jak snad ještě nikdy.

Vzal mě za ruku a společně jsme se šli uklonit. Takový pocit jsem ještě nikdy nezažila. Byla jsem tak hrozně nadšená, bylo mi nádherně, chtěla jsem se úplně rozdat všem, co tu byli a poslouchali nás.

Sešli jsme z podia dolu za rodiči, kteří mě hned objali.

„Byla jsi úžasná. Vy oba," pogratulovala nám mamka.

Jesse se najednou někam vytratil a já myslela, že šel za svou mámou, ale ne, ta stále vedle mých rodičů.

„Jess, i já ti moc gratuluju. Opravdu se vám to moc povedlo." Naklonila se ke mně a pošeptala mi: „Jen tak mezi námi, myslím, že si i dnes byla lepší, než on. Ale dohromady jste se strčili do kapsy." Při posledních slovech jsme se obě zasmály.

Najednou se Jesse objevil vedle táty s ohromnou kyticí.

„To je pro mou dokonalou, jedinou," řekl jedním dechem, předal mi nádhernou kytici a políbil mě na tvář.

„Všechny vás zvu na večeři. Oslavíme tento úspěšný koncert. Tím všechny myslím i vás, paní Astinsová." Ujal se slova táta.

„Prosím, říkejte mi Mell. Nebo víte co, pokud to není moc troufalé, nemohli bychom si tykat?" nabídla.

„Samozřejmě, moc rád. Ale až na té večeři, ano?" Uzavřel to diplomaticky.

„Děkuji," řekla jsem, když jsem se vzpamatovala. „je nádherná."

„Přesně tak jako ty. Ale to není pravda, protože na tebe nikdo a nic nemá."

Pousmála jsem se a cítila, jak červenám, což bych svedla na to, že je to odlesk od šatů.

V restauraci, kde táta zamluvil stůl, jsme si všichni připili na skvělý koncert a potom i na tykání. Spíše dospělí mezi sebou.

Celý večer byl dokonalý. Myslela jsem si, že lepší už ani nemohl být, ale ano, mohl.

„Jess, nechceš dnes přespat u nás?" nabídla mi Mell. „Teda, pokud ji pustíte."

Táta ani nečekal na to, že bych něco řekla, a rovnou to slíbil.

„A co kdybych nechtěla?" zeptala jsem se.

„Já myslel, že spolu chcete být pořád, nebo to tak aspoň vypadá. Ale jestli nechceš, nemusíš. Nenutím tě."

Jesse se na mě smutně podíval.

„Ty ke mně nechceš?" řekl téměř plačtivě.

Když jsem ho viděla, musela jsem se slitovat. Usmála jsem se a tím mu naznačila kladnou odpověď.

„To víš, že chci. A také půjdu. Jo?" podívala jsem se směrem k rodičům, kteří se usmáli a souhlasně kývli.

„Jen doufám, že nám ji necháš aspoň na chvilku. Musí si jít domu zabalit věci na zítra. A tak nějak doufám, že mi ji vrátíš ve stejném stavu, jako ti ji dám," mamka snažila se být vtipná, ale Mell to moc nedošlo, ale ostatní se alespoň usmáli.

Když to i jí došlo, začala se smát.

„To se nemusíte bát. U nás bude jako v nebi. Postarám se vám o ni. Podíváme se na nějaký film, nebo tak něco a půjdeme spát." Vyložila své plány Mell. To jsme ale s Jessem neměli vůbec v plánu. 

Ahojky!
Další část je tu, tak doufám, že se líbila. Jak ste si asi všimli, (i bez mého komentáře) blížíme se ke konci roku a tím k plesu a zároveň také konci tohoto dílu.
Budu ráda za jaloukoli zpětnou vazbu.
Díky moc!!!
Vaše Cath ❤