„Ááá, ty blbko!“ křičela ze všech sil Laura, když se vynořila na hladinu.

„Co na mě řveš? Moje vina to nebyla.“ Bránila se Alina.

„No to teda byla. Teď mám úplně zničený vlasy a radši ani nechci vidět ty oči!“ zuřila Laura.

Všichni ostatní se ale smáli, někteří i tleskali.

„Tak jo, vyhrál jsi. Čeká mě stavění stanu.“ Přiznala jsem svou prohru.

„Jo, to jsem vyhrál, ale stan stejně postavíme spolu. Kdybych mohl, políbil bych tě, princezno má.“

Chtěla jsem se na něj otočit, ale když jsem se jen náznakem otočila, málem jsme také zahučeli do vody.

„Klid, dám ti ji, až vystoupíme. Nemám zrovna zájem o koupání.“ Zasmál se tomu.

„Netrojči. Teď si aspoň můžeme v praxi ukázat, jak se dostává z lodi voda. Každá vemte loď na jednom konci. Nejdříve zvedněte jednu špičku a potom druhou,“ radila jim ze své kanoe Nicoll.

„Tak s tim něco udělej, mám nový nehty!“křičela Laura a ukazovala Alině své nové nehty.

„Kluci, kdo z vás bude tak šlechetný a pomůže dámám v nesnázích?“ Snažila se být milá. Bylo mi jasné, že tím míří hlavně na Jesseho.

„Ani nad tím neuvažuju, neboj. Neohrozím svou princeznu,“ řekl s hrdostí.

Byla jsem ráda, protože mi je jasné, že kdyby nejle se mnou, zachraňoval by.

Po chvilce z lodi vylezla Amber, aby jim pomohla, protože byly naprosto neschopné.

„Alino, běž si sednout místo mě do, my to tady s Laurou zvládneme. A vy ostatní můžete zase kousek poodjet.“

„No to v žádném případě. Ona za to může, tak ať si tu zůstane,“ křičela a rvala se k lodi Laura.

Amber ji chytla za ruku a prudce s ní trhla, takže znovu zahučela pod vodu.

„Hej!“ nadávala znovu.

„To aby ses uklidnila. Vezmi tu loď, ať tu nejsme celý rok.“ Snažila se neřvat na naší barbínku.

Jak nám bylo řečeno, vydali jsme se na cestu. Teď nám trvalo trochu déle, než jsme se rozjeli, protože všechen pohon spočíval jen na mě. Nebo spíš měl. Jenže Jesse nejen, že skvěle kormidloval, tak mi ještě pomáhal, abychom se posouvali rychleji.

„Já to zvládnu,“ bránila jsem se.

„To já vím, ale já tě nechci nechat to celé táhnout. Loď a mě k tomu.“

O kousek dál jsme měli zase sraz. Tentokráte ale ne každý jinde, ale měli jsme se sjet na jedno místo. Jak nám bylo řečeno, měli jsme soulodit.

„Všem se povelo sem dojet, sice v různých formách, ale jsme tady. Teď nastala chvíle, kdy si vyměníte partnera. Bude to úplně jednoduché. Vezměte si pádlo a vyměníte si místo s tím, koho řeknu. Omlouvám se, ale neznám vaše jména, takže to bude jen ty tam s tamtím a tak.“

Když jsem přecházela přes lodě a vyměňovala se s Kari, cítila jsem Jesseho starostlivý pohled v zádech.
Jakmile jsem si sedla, podívala se na něj, stále měl ten stejný. Teď to už ale nebylo proto, že jsem přecházela, ale z důvodu, že nejel se mnou.

Po výměně partnerů jsem nebyla s Jessem, ale ani jiným klukem. Jako na potvoru mi byl přidělen partner, kterého bych si nikdy nevybrala.

Další letní kapitola a díl s vodou, tak snad se líbí.
Kazda připomínka je vítána.
Mějte se hezky a užívejte.
Vaše Cath ❤