„Chceš být vepředu, nebo vzadu?“ vytahoval ze mě Jesse.

„U vás je to jedno. A navíc se budete měnit, takže klid. Ale aby si slečna nemusela máčet nohy, ty, jako gentleman bys měl být vzadu. Ale na druhou stranu, ten vepředu víc maká, takže… no, rozhodněte se.“

Jesse bez váhání vlezl do vody a držel kanoe u břehu.

„Prosím, slečno, nastupovat.“ Podal mi ruku a mile se usmál.

Jediným krokem jsem byla uvnitř, a bez namočení. Jessemu se dovnitř dostávalo trochu hůř, ale zvládl to.

„Dobré, lásko?“ optala jsem se.

„Když tě nevidím, tak moc ne, ale jinak to jde.“

Jeho komentáře mě vždy dostanou.

„Můžu začít?“ ptal se mě, ale odpověděla mu Amber.

„Pokud se na to cítíš, tak můžeš. Kdo už sedí, může kousek poodjet a vyzkoušet, jak se loď ovládá.

Pouhý jeden pohyb, jeden záběr stačil na to, abychom byli metr od místa, kde jsme vstupovali do vody.

Čekala jsem, že se loď bude ovládat hůře, ale opravdu mile mě to překvapilo. Jen jsem občas zapomínala na to, že když chci doprava, musím zabrat doleva. Já měla pádlo na pravé straně, tudíž zabrání pod loď.

„Zlato, chtělo by to trochu doleva,“ hlásil mi.

Zabrala jsem doleva, ale my jeli doprava.

„Ne, sakra. Promiň, zase jsem zapomněla.“ A rychle jsem zabrala doprava.

Párkrát se nám také stalo, že jsme se točili dokola.

„Všichni pojeďte sem k nám,“ křičela Nicoll.

Pomalu jsme se všichni sjeli doprostřed řeky a čekali, co se bude dít.

„Fajn, teď si zkusíme otáčení.“

„To si zkoušet nemusíme, to umíme,“ zašeptal mým směrem Jesse. Tomu jsem se jen pousmála.

„Dobře, to by vám šlo. Teď trochu složitější věc. Výměna. Ten, kdo sedí vepředu, půjde dozadu a naopak. Zatím si to zkuste, potom vám poradíme,“ řekla s úsměvem Amber.

Jesse se otočil, takže seděl čelem ke mně.

No, a co teď, pomyslela jsem si.

„Zlato, já si stoupnu, rozkročím, a ty pomalu prolezeš. Zvládneš to?“ vložil do mě velkou zodpovědnost.

„No, pokusím se o to.“ Nejistě jsem se usmála.

Jakmile si Jesse stoupl, loď se začala hodně houpat, až jsem se bála, že se vyklopíme.

Podívala jsem se na Lauru, která seděla a čekala, až jí někdo řekne, jak na to má jít. Studovala, jestli se překlopíme a hrozně nám to přála. Evidentně i Amber s Nicoll si to přály.

Když se loď ustálila, pomalu jsem si klekla. Loď se lehce zhoupla, ale nic hrozného. I další mé pohyby byly velice pomalé a jemné. Opravdu jsem nestála o to se koupat.

Když jsem se dostala k sedátku, sedla jsem si. Jesse udělal pýr kroků, otočil se a také seděl. Na instruktorkách bylo vidět, jak byly zklamané, že jsme se nevyklopili.

„Viděli jste? Prvnímu páru se podařilo vyměnit. Pro ostatní máme návod. Ten, kdo sedí vzadu, sleze jako první a skoulí se do klubíčka, aby ho ten vepředu mohl překročit,“ radila Amber.

Jelikož už jsme byli vyměnění, mohli jsme se dívat na ostatní. Většině to šlo opravdu dobře, jiní balancovali na hraně vyklopení. Bohudík, pro ni bohužel, do té druhé skupiny patřila i Laura. Pobaveně jsem se na ni dívala a čekala, kdy spadne.

„Vsadím se, že se Laura překlopí,“ oznámil mi Jesse a zasmál se.

„Chtěla jsem říct to stejné. Ale dobře, nebudu tak nepřející, aby ta sázka měla smysl, vsadím se, že se nevyklopí,“ změnila jsem svůj názor.

„Fajn, ale o co,“ zamyslel se.

„Co třeba o postavení stanu?“ napadla mě první věc.

„Beru,“ přijal mou sázku a zasmál se.

Z ničeho nic jsem slyšela ohromný jekot. Rychle jsem otočila hlavu a viděla jsem to, na co jsme všichni tak dlouho čekali.

Co se stane dál? Kdopak ví? Myslím, že všichni alespoň tuší.
Doufám, že se vám líbí a bude líbit dál.
Užívejte léta a mejte se hezky.

Vaše Cath ❤