Ne, žádné čekání. Hned teď, i kdyby mě neposlouchal.

"Mami, já, musím za ním." řekla jsem rozhodně a

Rozeběhla se dolů po schodech. U předsíně jsem udělala malou zastávku, abych si vzala boty a byla rozhodnuta běžet.

I když jsem nevěděla kam. Vyběhla jsem ze dveří, a když jsem je zavírala, do někoho jsem vrazil, až jsem z toho spadla z těch pár schodů, co máme před domem.

Dopadla jsem na zadek a rukama se opřela, abych se nepraštila do hlavy, což vedlo k tomu, že jsem si je asi narazila stejně jako již zmiňovaný sedící sval.

Protože jsem měla oči plné slz, ani jsem si nevšimla, kdo to byl. Ta dotyčná osoba ke mně teď natahovala ruku a chtěla mi pomoct vstát.

Když už jsem stála, otřela jsem si oči i zadek a konečně jsem viděla, do koho jsem vrazila a kdo mi pomohl vstát.

"Jsi v pořádku? Neodpustil bych si, kdyby ne."

Vytrhla jsem mu ruku, což jsem neměla dělat, protože mě začala nehorázně bolet.

"Ani psychicky, ani fyzicky. Můžeš si gratulovat." Nevím, co to do mě najednou zase vjelo.

"Promiň, to jsem doopravdy nechtěl. To, že bych šel na jinou školu, by nestačilo, spíš bych musel do jiné země, nebo rovnou kontinentu. Nejlépe na jinou planetu, nebo radši do jiné galaxie. Opravdu se moc omlouvám, pochopím, když mě pošleš k šípku. Jen bych byl rád, kdybys myslela na to, že tě miluju a budu do konce života."

Po tom proslovu jsem čekala, že odejde, ale sedl si na schody a hlavu si dal do dlaní.

"Máš pravdu, bylo by to málo, kdybych tě chtěla nechat." Přisedla jsem si k němu na schod a vzala mu jednu ruku. "Jenže přesně to já nechci. Chci tebe, teď a tady. A hlavně napořád. I s tou náladovostí. Mám tě ráda, když jsi veselý, smutný, i když máš jednu z těch tvých nálad. Když jsi něžný, ale také když okřikuješ lidi kolem. Možná mi bude chvilku trvat si zvyknout na ty tvoje nálady, ale spolu to zvládneme."

Když zvedl hlavu po mém monologu, poznala jsem, že brečel. A to nejen, protože měl červené oči. Hlavně mu z nich tekly dva černé proudy.

Chtěla jsem mu utřít slzy, které mu z nich stále tekly, ale nešlo to. Výš než k rameni jsem je nezvedla.

Když to viděl, znovu začal brečet a mírně panikařit.

"Ublížil jsem ti. Musíš k doktorovi a to hned. Promiň mi to, prosím." Rozbrečel se ještě víc.

"Nebreč prosím. Trhá mi to srdce, když vidím, jak jsi zdrcený." Opřela jsem si hlavu o jeho rameno.

"My dva jsme opravdu pár za všechny prachy." Povzdychla jsem si a oba jsme se tomu zasmáli.

"Ale pokud jsi opravdu nervózní, co se mnou je, tak můžu říct tátovi, ale myslím, že to bude jen neražené."

Jak jsem to dořekla, tak zvedl hlavu a usmál se na mě.

"Děkuju!"

Začala jsem se zvedat, protože jsem si myslela, že skončil, ale chytl mě za ruku.

"Miluju tě. Chci, abys to věděla. Budu tu kdyby se stalo cokoliv." Řekl odhodlaně a sklesle.

To mě přimělo si znovu sednout. Jak moc mě překvapil.

"Já tebe taky." Zašeptala jsem před sebe.

Otočil se na mě. V očích mu už zase plápolaly ty jeho jiskřičky.

"Proč myslíš, že jsem běžela ven? Proč bych se honila a snažila o někoho, koho nemiluju? Už nahoře jsem ti to chtěla říct, ale nemohla jsem. A teď se ze mě sypou slova jako nic." Odmlčela jsem se, čehož Jesse náležitě využil.

"Takže to pozvání na svatbu stále platí? Myslím jako tvůj doprovod?" Zadíval se mi do očí a já pochopila, že se cítí poněkud nejistě.

Usmála jsem se na něj, ale nic neřekla. Doufala jsem, že to pochopí.

Po pár vteřinách trapného ticha se začal usmívat a objal mě.

"Miluju tě a navždy budu." Zašeptal mi do vlasů něžně a s nadšením. Lépe mi už být nemohlo.

Ahojky!
Tak jsem jste si užili Valentýna? Já nijak zvlášť, tak jsem pro vás alespoň psala. Někteří z vás ho četli, a kdo ne, tak nevadí. Třeba si k němu cestičku ještě najde.
To ovšem není to hlavní, co jsem vám chtěla říct. Hrozně moc moc bych vám všem chtěla poděkovat za 60K přečtení!! Nikdy jsem ani ve snu nevěřila, že bych se k takovému číslu kdy dostala. Moc moc vám děkuji. Chtěla jsem pro vás něco speciálního, jako poděkování, ale na nic jsem nepřišla, takže alespoň takto.
Moc děkuji ještě jednou. A to úplně za všechno. Mám vás ráda, čtenáři moji věrní.

Vaše Cath❤️