Otočil se na mě a  podezíravě mě sjel očima.

„To ti nevěřím. Vždy mi chceš říkat úplně vše. Takže?“ Zahýbal svým mohutným obočím tak, až jsem se tomu musela smát. Jedno dal nahoru a druhé naopak dolů. Vypadal jako klaun. 

„Vím, že ti to říkám často, ale když se usmíváš, tak ti to moc sluší.“  řekl mile a já se začala červenat.

Bylo to od něj milé. Shlédla jsem dolu na postel a poté přejela po jeho těle až k očím. Byly plné energie, nadšení a svítily mu, jak snad nikdy.

„Tak jo, jdeme.“ řekla jsem rozhodně najedou. Jesse mě vůbec nechápal, pokrčil obočí a natočil hlavu na stranu, jak to dělají zmatení psy.

„To tančení. Pojď." natáhla jsem k němu ruku na znamení, aby vstal.

Poznala jsem, že se mu nechce, ale i tak vylezl z postele a šel ke mě.

Po hodině cvičení valčíku najednou někdo zaklepal na dveře.

„Ano?“ řekla jsem směrem ke dveřím, když jsme kolem nich propluli.

Pokračovali jsme dál po pokoji, až jsme narazili do klavíru, jelikož jsme se otočili ke dveřím. Bohužel více to odnesl Jesse, jelikož se zrovna otočil. Nabral to přímo do boku. Pustil mě a začal se svíjet na zemi.

Hned jsem si k němu klekla a snažila se zjistit, jak na tom je.

„Jess, to je dobrý, jen jsem se lekl.“ snažil se mi to nalhat.

Nezdálo se mi to. A ani tátovi, který stál mezi dveřmi.

„Jen tam potom budu mít možná modřinu, ale nebolí to.“ odmlčel se a otočil na tátu. „Co jste potřeboval?“

Táta se snažil odtrhnout oči od Jesseho, ale moc mu to nešlo.

„To, a no. Jo, už vím. Je večeře. Pojďte.“

Jeden na druhého jsme se na sebe podívali a zároveň se zvedli. 

„Ber to jako omluvu za toto zranění. A pokud ti má dcera udělala i jiné, tak i za to.“ Tomu se oba zasmáli.

„Haha, moc vtipné, tati. Tak jdeme dolu, ne?“

Mamka k večeři udělala zapečené těstoviny, což bylo z mých oblíbených jídel.

Po večeři jsme se všichni sešli v obýváku a i Jesse. Já ho beru jako člena rodiny a mám pocit, že i moji rodiče ho tak  berou.

Povídali jsme si o té svatbě, o tom, koho tam kdo chce mít.

„Jesse, že nám půjdeš na svatbu. Jess je má hlavní družička, tak potřebuje parťáka.“ řekla poněkud vesele a zároveň unaveně Sophi.

„Pokud mě tam bude chtít Jess a budeme spolu, tak jistě.“ řekl žertovně, ale zároveň velmi jistě.

Otočila jsem se na něj a vykulila oči.

„Jak jako jestli spolu budeme?  Neplánuješ něco, o čem bych snad měla vědět?“

Zazubil se a všichni se zasmáli. Teda až na mě. Nebylo mi to moc příjemné, že zase myslí na to, že se se mnou jednou rozejde.

Najednou Jessemu zazvonil telefon. Otočil telefon displejem ke mně, ukázal na něj prstem a pusou bez hlasu řekl máma. To jsem poznala bez problémů. Hned na to se zvedl a odešel do kuchyně.

Byl tam asi pět minut, a když se vrátil, vypadal smutně.

Já si toho všimla, ale než si toho stihli všimnout ostatní, nasadil úsměv.

„Je mi líto, ale budu muset jít domu. Nějak jsem zapomněl na čas. Je mi tady s vámi vždycky krásně.“

„Ale nemusíš odcházet. Můžeš tu přespat. Že, Benji?“ otočila se mamka na tátu.

„Hmm. Myslím, že to tvé zranění si musím ohlídat, takže tě domu nepustím. Maximálně, že bys mi podepsal reverz.“

Toto je celý táta. Někdy je schopný propovídat celý den, jindy promlčet. Ale potom řekne nějakou perličku, jako třeba teď.

Jesse se upřeně zadíval.

„No, já budu jedině pro.“

„Tak dobře. Dnes výjimečně můžeš spát u Jess v pokoji. Ale varuju tě.“ víc ani nemusel říkat, jelikož všem bylo jasné, kam míří.

„Děkuji. Už zbývá jen maličkost. A to znovu zavolat mamce a říct jí to.“

A tak znovu odešel do kuchyně zavolat mámě.

Mezi tím se tady strhla konverzace na téma počet hostů. Takový nesmysl.

Ahojky!
Omlouvám se, vůbec jsem neměla chuť psát a ani nebylo o čem. Teď ale přináším kapitolku, která se vám snad líbila. Pokusím se ještě něco napsat do zítřejšího večera, ale to neslibuji. Do konce tohoto roku bych ještě dvě chtěla stihnout.
Chtěla bych moc poděkovat Anet0123 jelikož mi pomohla nasadit se zpět a vymyslet, na co by se možná mohlo navázat. Děkuji.
Ldyby se mi už nepovedlo, tak krásné Vánoce a šťastný nový rok 2018, ať je lepší, než ten letošní.
Děkuji moc za všechno. Kdyby někdo měl jakoukoli otázku, na mě, příběh, či jakoukoli postavu, pište.
Díky ještě jednou.
Vaše Cath❤️