Sundali jsme si tašky a boty a šli za Sophií a mamkou do obýváku.

Mezi dveřmi jsem se zastavila a spadla mi brada. Byli tu úplně všichni. Nebo jsem si to alespoň myslela.

Iren, Elis, Lucy, Jeremi s Lily, rodiče a samozřejmě Sophie s Gavinem.

„Ahoj!" pozdravila mě Lucy.

„Ahoj." pozdravil po nějaké době Jesse místo mě.

„Ahoj, tak už pojďte. Jesse, jestli chceš, kluci jsou nahoře a něco řeší, nebo co.“

Stoupl si za mě a objal kolem pasu.

„Kdepak, zůstanu tady s vámi. Dámy, dáte si něco k pití, nebo k zakousnutí?“

A v tom se mi zakousl do krku. Lekla jsem se a zároveň usmála.

„Jé, to je milé. Vidíš, to je správný kluk.“ Řekla mamka směrem k Sophii. Ta jen protočila oči.

„Já nějakou vodu, nebo tak.“ odpověděla jsem.

„Já bych si dala kafe. A pro děti jsou lahvičky s čaji v lednici. Zvládl bys je ohřát? Ale ne moc.“ radila Lucy.

„Jesse, já si dám taky kafe a Sophie taky.“ Sophie souhlasně kývla,. „A co vy dvě? Iren, Elis, dáte si něco?“

Holky synchoně zakývaly, že nic nechtějí.

„Dobrá, vaše objednávky jsou již na cestě, dámy.“

Než mě Jesse pustil, dal mi pusu do vlasů apotom se už vzdálil.

„Hej, Jess.“ šeptla a natáhla se k mě Sophi.

Chvilku mi trvalo, než jsem se pohla. Už mi mamka luskala před obličejem, jestli vnímám.

„No?“

„Jesse je moc hodný a starostlivý. Drž se ho.“ a mrkla na mě.

Podívala jsem se směrem do kuchyně, kde zrovna ohříval čale pro Lilly a Jeremiho.

Vrátila jsem se pohledem na ni a usmála se.

„Tak jo, konec lelkování. Sophie by chtěla svatbu na louce.“

Jak to mamka dořekla vykulila jsem na Sophii oči.

„Cože?“

„No, někde u lesa. Chtěla bych takovou uvolněnou svatbu, ne žádné ohromné šaty, obří nazdobený dort, nebo tak. Čím jednodušší věci, tím hezčí.“

Tím mě překvapila.

„Mě to přijde jako hloupost. Co když bude pršet?“

„Mami, nepřivolávej pohromy. To se vyřeší.“

Bylo zajímavé tam sedět a sledovat, jak se dohadují.

V tu chvilku přišel Jesse a nesl úplně všechno, co jsme chtěly.

„Teda to byla rychlost.“ žasla Elis.

Jesse se jen usmál a podával každému to, co chtěl.

„Jsou ty čaje ohřáté správně?“

Lucy jen souhlasně kývala a nevěřícně na něj zírala.

„Co, co se děje?“ ptal se poněkud rozpačitě.

„Nic, jen můj manžel se to nenaučil ještě do teď a tobě to jde hned. Určitě jsi to nedělal poprvé.“

„Dělal. A jsem rád, že jsem se tahto trefil.“

Jesse mě zvedl z křesla, sedl si a já na něj. Moc jsem nevnímala, co řešily, ale určitě stále místo svatby.

Asi po půl hodině se na chodech ozval hluk.

„A, pánové jdou.“ řekla mamka.

Lucy něco zašeptala dětem do ucha a ty se hned rozeběhly ke schodům. No rozeběhly. Spíše tak nějak dolezly.

„Tak co, holky. Jak jste daleko?“ zajímal se táta.

„Jé, ahoj Jess a Jesse. Co vy tady? Nemáš být náhodou na klavíru?“

Sakra!

Ruka mi okamžitě vystřelila před ruku a spadla mi brada.

„Musím jít, za dvacet minut začínám.“

Pomalu ale rychle jsem začala panikařit.

Jesse mě chytl, abych se uklidnila.

„Klid, času je dost.“zašeptal mi do ucha.

„Tak jo, jdu se převléknout a vyrazím.“

„Vyrazíme.“ opravil mě Jesse.

Usmála jsem se na něj a rychle se vydala hahoru převléknout a pro noty.

Ahoj!
Vím, zase pozdě. Moc se omlouvám, vůbec jsem neměla inspiraci a po pravdě po náročné škole ani čas a chuť.
Ale je to tady a ráda bych věděla, co na to říkáte? Líbí?
Moc děkuji za tolik přečtení. Tím pádem přichází znovu otázka, co byste rádi jako speciál za 50K přečtení, kterého za chvilku dosáhnete.
Moc děkuji za vše!!! 👁️ 💬 ⭐

S láskou Vaše Cath❤️