V úterý, což byl další den, mi mamka napsala do školy, že mám jít hned po škole domu. Klidně i s Jessem. Údajně má pro nás všechny překvapení.

Docela mě zajímalo jaké.

To jsme my holky. Zajímá nás všechno a všechno musíme vědět. To teda  tvrdí táta a Kyle, ale mě to nepřijde. Prostě chceme mít ve všem jasno.

Když už konečně zazvonilo na konec vyučování a i odpoledky, řítila jsem se domů co to šlo. A Jesse se mnou.

Když jsem otevřela dveře, slyšela jsem mamku, jak si v kuchyni prozpěvuje.

„Ahoj, tak jsme doma!" Křikla jsem do chodby.

Z kuchyně vykoukla jen mámina hlava.

„Jé, dobrý den," pozdravil hned Jesse.

„Úžasné. Tak si běžte sednout do obýváku. Táta šel něco koupit, ale za chvilku přijde."

Jakmile to dořekla, opět se vrátila do kuchyně.

Jen jsem se otočila na Jesseho a místo toho, abych řekla „No jo," jsem jen zvedla ramena.

Došla jsem si dát věci do pokoje a trochu se zmátožit. Po dnešním dni bych nejradši zalezla do postele a už nikdy nevylezla.

Na chvilku jsem si vzala tužku s papírem, že si budu čárat, ale hned jak jsem se pohodlně usadila, na mě křikla mamka.

„Jess, pojď prosím dolu."

Otráveně jsem vydechla, vyhrabala se na nohy a šla dolu. Pod schody na mě čekal Jesse.

„Tak pojď, ty moje zlato."

Jak to dořekl, usmála jsem se na něj, vzala ho za ruku a šli jsme do obýváku.

Jesse si sedl do křesla a mě si stáhl na sebe, takže jsem mu seděla na klíně.

Táta seděl na gauči a čekal, co se bude dít.

Mamka přišla z kuchyně a rovnou si před nás stoupla.

"Tak jo, víc nás tu teď nebude. Jak víme, Tady Benji má narozeniny a v kuchyni už má připravené překvapení."

Jak mamka řekla "narozeniny", Jesse úplně zbledl. Šťouchla jsem do něj a on jen s kamennou tváří přejel očima z mamky na mě.

"Neboj, dárek máme." pošeptala jsem mu do ucha.

To ho asi trochu uklidnilo.

"Ale než se dostaneme do kuchyně, myslím, že je čas na dárky." otočila se na mě a Jesseho. "Jess, Jesse, mohli byste prosím začít?"

Jen jsem kývla a došla do pokoje pro dárek.

"Tak tatí, tady máš takový malý dárek ode mě a Jesseho. Všechno nejlepší a hlavně hodně zdraví, abys nepotřeboval kolegy." zasmála jsem se, dala mu pusu a předala dárek.

Táta si dárek převzal a podíval se na nás.

"Moc děkuju, je to od vás hezké." odmlčel se a zadíval na dárek. "Můžu?" díval se na nás a ukazoval na dárek.

"Samozřejmě, vždyť je to pro vás. A také přeji všechno nejlepší." popřál mu i Jesse.

"Děkuju. Tak jo, co to asi bude."

Když rozbaloval, byla jsem zvědavá, co řekne.

Rozzářili se mu oči a jen stěží mluvil. "Wow, teda, to je krásný, moc děkuju."

Bylo to 3D puzzle domu parlamentu v Anglii.

"To jsem si vždycky přál."

Bylo na něm vidět, že má doopravdy radost.

"Tak a teď jsem na řadě já. Mám pro tebe pár dárků, ty jsou také v kuchyni, ale hlavně tady takový malý dárek." podala mu rámeček, který byl otočený směrem dolů.

Všichni jsme byli zvědaví, co to je.

Když to táta otočil, výraz v jeho obličeji se asi tisíckrát proměnil. Od nevidomí až po neskutečnou radost.

A co to bylo za dárek se dovíme příště.🔜
Hrozně moc bych vám všem chtěla poděkovat za 40,5K přečtení!🙌 Nikdy bych nečekala, že se k takovému číslu vůbec dostanu. Díky vám jsem s tím ještě nesekla.
Napište mi, co se vám líbí, nelíbí, nebo i to, co byste třeba chtěli.💬💭
Díky za všechno!
Vaše Cath🖤

Písnička : Axwell /\Ingrosso- More Then you Know