Michael

Je to jen pár hodin co je Sirael pryč a já si tu připadám neuvěřitelně sám. Tak rád bych věděl co tam dělají...ne nechci to vědět, ne nechci. Jen pomyslím na to, že se jí dotkl a zatínám ruce v pěst. Seděl jsem na kmeni stromů a díval se do plamenů kde jsem hledal útěchu, ale ta nepřicházela. Bylo mi pořád stejně mizerně.
,,Michaeli?" ozvalo se za mnou a pak se kolem mého krku omotaly dívčí ruce. Ta holka mi snad nikdy nedá pokoj. Jakmile viděla, že Sirael odešla nepřestala mě uhánět.
,,Co chceš Duho?" povzdechl jsem si a ona si, k mému úžasu, sedla přímo ke mě na klín.
,,Co to sakra děláš?" zavrčel jsem když se sklonila k mému krku a začala ho líbat.
,,Je ti jasné, že si teď spolu užívají, že ano? Viděla jsem jak se na něj dívá, určitě už mu rozsáhlá nohy." zavrněla a já stiskl ruce v pěsti.
,,Jdi k čertu Duho a slez že mě." přikázal jsem ji, ale ta holka si nedala pokoj. Zajela svými prsty pod mé tričko a hladila mě na hrudníku.
,,Ale Michaeli, neříkej že bys mě opravdu vyhodil. Chybí ti ženské teplo a to ti ona nedá." vrněla mi do ucha a já, ve snaze uklidnit sám sebe, stiskl její pas. Mělo to úplně opačný účinek, Duha zasténala a já zavrčel.
,,To by neudělala." promluvil jsem a ona se na mě sladce usmála.
,,Ty se v ženách moc nevyznáš co? Podívej se na to z její stránky, miluje tě, ale ty jí ne. Pak se tu objeví zlý kluk, který se do ní zamiluje a chce od ní pomoct. Co myslíš, že ta pomoc něco cítit zahrnuje?"
Ztuhl jsem. Ať jsem chtěl co jsem chtěl, ona měla nejspíš pravdu. Co když mu opravdu podlehla a já tu na ní čekám jako blbec? Ale pak je tu i ta druhá strana, která mi říká, že je Duha mrcha a chce mě jen dostat do postele. Nemůžu říct, že se mnou její doteky nic nedělají, ale nechci zradit Sirael. Ještě je tu ta primitivní touha, která přímo prosí na kolenou, abych si Duhu vzal. Dlouho jsem s žádnou holkou nebyl a asi se to na mě podepisuje. Zatímco já jsem zvažoval všechny možnosti, Duha pokračovala v útoku na můj krk a pro mě bylo čím dál obtížnější držet se na uzdě. Korunu tomu všemu přidávaly její štíhlé nohy omotané kolem mého pasu a její prsty v mých vlasech.
,,Duho, já nemůžu..." zasténal jsem a ona ke mě víc přitiskla svoje tělo.
,,Nikdo se to nedozví, bude to naše tajemství." zavrněla do mého ucha a já zavřel oči když na její hlas začalo moje tělo reagovat. Než jsem stihl oči otevřít, políbila mě a já jí polibky oplácel. Nebyla vůbec tak zdrženlivá jako Sirael, a její rty mě prováděli k šílenství.
,,Pojď." zašeptala Duha, zvedla se a za ruku mě táhla k jejímu stanu. Šel jsem poslušně jako beránek a na Sirael jsem si, díky tělu téhle dívky, ani nevzpomněl.

Sirael

,,Sirael vstávej." budil mě hlas, který jsem měla chuť zpočátku odehnat nějakou nepěknou urážkou, ale nakonec jsem se jen zachumlala víc do deky.
,,Sirael." řekl znovu a já otevřela oči, venku byla ještě pořád tma, ale blížilo se ráno.
,,Hm? Proč mě budíš?" zeptala jsem se, když jsem se ke Kainovi otočila čelem. Ano, nakonec jsem souhlasila, že budu spát v jeho posteli za jedné podmínky, že on bude na té pohovce u okna. Teď ale seděl na druhé polovině postele, těsně u mě, a ve tváři měl divně starostlivý výraz.
,,Kaine, děje se něco?" zeptala jsem se a sedla si, aby se probral i můj mozek.
,,Víš měla bys něco vědět, asi mě za to budeš nesnášet, ale já to rád podstoupím. Dokážu se občas lidem dostat do hlavy a to co jsem viděl je vůči tobě hodně nefér." řekl a já se mírně nechápavě zamračila.
,,Co se děje? Co jsi viděl?" zeptala jsem se a on si prsty zajel do vlasů.
,,Já...nevím jak ti to mám říct. Nech mě ti to ukázat."
,,A co je to?" chtěla jsem vědět, ale on mě vzal za ruku a vytáhl z postele. Nesouhlasně jsem zabručela a snažila se trochu zkulturnit neposedné vlasy. Kain se nade mnou slitoval, vzal mé vlasy a během chvilky byly sepnuté v culíku. Dívala jsem se jak se spokojeně usmívá a nechápala jak to udělal, nebo kde vzal gumičku.
,,Kouzlo." usmál se a znovu mě vzal za ruku. Společně jsme vyšli z pokoje a on mě vedl nejspíš do té haly ve které jsme se objevili předtím.
,,Sirael? Ani nahoře nemáš žádné oblečení, že ne?" zeptal se cestou a já pokroutila hlavou.
,,Ne." řekla jsem, když jsem si uvědomila, že moje nesouhlasné zavrtění hlavou neviděl.
,,Fajn, pak tě vezmu do obchodu. Tady..." řekl a z kapsy kalhot vytáhl malou plastovou kartičku, kterou mi podal. Kdy se vlastně převlékl?
,,...to je bezedná kreditka. Kup si co chceš." dodal když jsem se skoro zastavila. On mi dává svou kreditku? Nechce si mě koupit, že ne? Jo, jasně budeš vydržovaná jako jeho příležitostná milenka. Odpověděl mi hlas v hlavě a já se teď už opravdu zastavila. Kain se ke mě otočil a já k němu zvedla hlavu.
,,To si nemůžu vzít." řekla jsem pevně a podala mu kartičku zpět.
,,Sirael, nemůžeš tu být pořád v mém oblečení nebo v tom cos měla na sobě. Chci aby sis to vzala, prosím."
,,Ale já nechci aby sis mě kupoval..." zamumlala jsem a on se usmál.
,,Tebe si můžu koupit? Za kolik?" zasmál se a já mu dloubla do žeber.
,,To není vtipný!" řekla jsem, ale i tak jsem si tu kartičku strčila do kapsy. Ať si moje svědomí říká co chce, Kain měl pravdu.
,,Takže...kam to jdeme?" zeptala jsem se když jsme dorazily do haly a Kain se postavil přede mě s kajícným výrazem.
,,Do té indiánské vesnice." řekl těsně předtím, než se kolem nás objevila hustá černá mlha.