Nastal den kdy se Harry vracel zpátky do Bradavic, vstal brzo aby se mohl rozloučit s Lily. Harry zamířil do koupelny, kde si udělal ranní hygienu a vydal se na snídani. Balit nemusel protože si zabalil dřív. V jídelně na něj čekala bohatá snídaně od Tessy. U stolu už na něj čekal Krátura s Dinky. Za tu dobu co jsou oba s Harrym si na jeho chování zvykli i na jeho nevšední požadavky, jako je snídaně u stolu všichni tři dohromady.

,,Dobré ráno pane Harry.'' pozdravili ho oba naráz.

,,Dobré ráno Kráturo, Dobré ráno Dinky." pozdravil na oplátku Harry.

,,Pane Harry v pracovně máte balíček od skřetů."

,,Děkuji Kráturo, ještě než pojedu se na to kouknu. Po snídani se půjdu rozloučit s mamkou, přijď pro mě půl hodiny před odchodem. Zajdu se kouknout na ten balíček a pak chci aby všichni skřítci byli ve vstupní hale abych se s nimi také rozloučil a rozdal ještě úkoly."

Zbytek snídaně proběhl v klidu. A Harry se odebral do knihovny.

,,Ahoj mami. Přišel jsem se rozloučit. Vůbec se mi do těch bradavic nechce. Vždy to byl pro mě domov, ale jakmile jsem zjistil co provádí Brumbála tak... Jen co ho uvidím, budu mít chuť ho na místě proklít."

,,Zlatíčko kdybych mohla z toho obrazu tak bych to udělala za tebe. Hlavně se musíš držet a opatrovat se. Nikomu nevěř ani tvým přátelům. Nikdy nevíš jestli nejsou pod manipulací Brumbála. Vím že to zní krutě. Zlatíčko hlavně na sebe dávej pozor. A kdyby jsi potřeboval pomoc neboj se obrátit na Kráturu. Kdyby jsi potřeboval poradit tak pošli Kráturu a já ti pomůžu."

Harry ji chtěl obejmout ale nešlo to. Povídali si ještě hodnou chvíli, když se vedůe Harryho zjevila Dinky.

,,Pane Harry, posílá mě Krátura, aby Dinky přivedla Pana Harryho, Pan Harry se chtěl kouknout do pracovny a vidět skřítky" usmála se na něj malá Dinky.

,,Dinky děkuji, za vyřízení. Počkej chvilku a pujdeme spolu do pracovny. Jen se rozloučím s mamkou."

Harry se otočil zpátky na Lily, rozloučil se a vydal se s Dinky do pracovny. Malá skřítka chytila Harryho za ruku a táhla do pracovny. Harry se nad tímto gestem musel usmát. V pracovně na něj čekal balíček od skřetů kteří mu poslali hábity ušitý na míru s erbama Porteru, Blacků a s erbem Bradavic, také tam měl pár hábitu kteří erb neměli. Harryho to velmi potěšilo a přibalil si to do kufru. Přišel do vstupní haly kde v řadě stáli všichni jeho skřítci.

,,Zachvilku se vracím do bradavic. Proto jsem vás sem zavolal. Krátura jede semnou. Dinky tu zůstává, proto Tesso postarej se mi o ní. Ať si ještě užívá že je malá, ale slíbil jsem jí že se bude učit psát, počítat a číst. Uč jí to prosím. Něco už umí ale to zjistíš sama. Kdyby se cokoliv dělo můžeš jít za mojí matkou ale za nikým jiným. Kdyby si ani matka nevěděla rady, přijď zamnou tak aby o tobě nikdo nevěděl než já. Případně běž za Kráturou, který mi vzkaz předá. Starejte se o Manor jako bych tu byl. Vše co budete potřebovat koupit si kupte. Peníze jsou v knihovně, matka ti Tesso řekne kde. Tak už je čas jít."

Rozloučil se a vyrazil ve své podobě na nádraží. Když se přemístil před nádraží Kings Cross. Všiml si, že jsou všude členové řádu a snaží se najít jeho staré já. Musel se nad tím pousmát, že ho nikdo nepozná.

Když prošel na nástupiště 9 ¾ všiml si ho Snape a tak rychle zabočil pryč kde se mohl přeměnit v ruce držel svůj plášť po otci a tak to nikdo nemohl poznat.

,,Potter jak jste se sem sakra dostal aniž by vás někdo všiml?" koukal na nej vražedně Snape.

,,Pane byl jsem schovaný pod pláštěm od otce proto mě nikdo neviděl"

,,Sakra Pottere hledali jsme vás dva měsíce kde se jste se krucinál schovával"

,,Pane profesore omlouvám se ale toto si nechám pro sebe a však vidíte že jsem tu živí a zdraví tak se není důvod obávat" když se k němu Harry otočil zády a zamířila si to k Weasleyovim a Hermioně.

,,Harry tak jsme se o tebe báli a kde jsi byl neodpovídal jsi nám na dopisy, řád tě nemohl nikde najít. Víš jaký jsme měli o tebe strach?" začla mu to Hermiona vyčítat, když ho chtěla obejmout zastavil jí.

,,Mio omlouvám se ale prosím neobjímej mě, začátek prázdnin pro mě nebyl lehký a také nesnesu žádný kontakt prosím pochop to a omlouvám se ti, vím že se o mě museli mít strach ale jsem vážně v pořádku teď a tady, živí a zdraví."

Harry se přivítala se všemi Weasleyovimi. Poté nastoupil do vlaku a hledali volné kupé. Harry byl celou dobu zamlklý a vůbec nevnímal. Povídal si totiž telepaticky se Salem a Godrikem.

Najednou ho vyrušila Hermiona když do něj drkla. ,,Hej ty nás vůbec neposloucháš jenom sedíš mlčíš a koukáš z okna prosím řekni nám co se ti přes ty prázdniny stalo. Víš že nemůžeš věřit a říct všechno."

,,Mio prosím teď to neřešte až budu připravený tak vám to řeknu je to pro mě těžké se s tím někým svěřit"

,,Dobře Harry ale cokoliv budeš potřebovat přijď a my ti pomůžeme"

Harry se musel v duchu smát, že mu to snědla i s navijákem a dál ve své hlavě pokračoval s rozhovorem se Salem a Godrikem.

Když přijeli na nádraží do prasinek chvilku ve vlaku počkali než se všichni vyhrnou ven a oni mohli v klidu vyjít z vlaku. Nastoupili do kočáru který je vezl k hradu.

Jakmile projeli hranicí pozemku bradavic, Brumbál ve své pracovně cítil velmi mocnou sílu avšak věděl, že toto Voldemort není ale nevěděl však kdo to je. Proto se rozhodl, že si to půjde sám sjistit.

Když Harry vjel na hranice pozemků ihned cítil jak ho bradavice vítají hned jak ho přivítali, poděkoval a poprosil aby nikdo nevěděl čí ta moci je aby ho ve staré podobě neoslavovali nějak jinak než Harry a poprosil aby skřítci i obrazy nikdy nesměli říct čí moc to je. Jakmile hrad souhlasil. Poděkoval a rozešel se ke vstupní síni. Po cestě si začal povídat Hermionu a s Ronem, aby Brumbál neměl podezření.

Po cestě ho hrad upozornil že Brumbál ví o velké síle, ale neví kdo ji má. Také že stihne dojít do vstupní síně dřív než tam dojde Brumbál. A jakmile vstoupí do vstupní síně jeho moc se zmírní kvůli jeho staré podobě. Takže Brumbál nebude vědět o koho jde.

Jakmile vstoupil do vstupní síně pomyslel si že hrad měl pravdu neudělal ani pár kroků a objevil se tam Brumbál který se rozhlížel všude kolem a byl naštvaný že ta síla najednou zmizela.

Harry poprosil hrad aby mu řekli kde Brumbál je a jak se tváří. Harry dělal jakoby nic a povídal si dál s Hermionou, s Ronem se moc nebavil.

Brumbál pořád postával ve vstupní síni a snažil se zjistit čí to byla moc když najednou se za ním objevil Snape.

,,Severusi také jsi to cítil? Ten člověk je velmi mocný a my musíme zjistit kdo to byl."

,,Albusi také jsem to cítil, ale je tu přes čtyři sta žáků, bude těžké zjistit kdo to je, když to zase zmizelo."

,,Dobře, musíme se mít na pozoru, když se ta moc objeví znovu." A stim oba dva odešli do velké síně.

Harry seděl u nebelvírského stolu a čekal až se konečně objeví jídlo. Ráno jenom snídal a celej den nejedl takže se vlastně i docela těšil. Kdy se objevilo hostina nandal si docela dost jídla.

Hermiona s Ronem na něj nevěřícně koukali, protože si toho naložil vážně moc.

,,Harry co se s tebou přes ty prázdniny stalo předtím jsi vůbec nejedl a teď máš plný talíř kdo jsi a co jsi udělal s Harrym?"

,,Nic Mio jenom mám prostě hlad to je snad normální že má člověk hlad" zamracil se Harry.

Helga ho s jídlem napravila a je ji za to strašně vděčný. Energii kterou vydával při výcviku musel začít pořádně jíst.

Brumbál seděl za učitelským stolem a pořád stáčel pohled k černovlásému nebelvírovy. Nechápal kde se schovával že ho nemohli najít, nebyla po něm ani stopa.

Rozhodl se s ním promluvit, proto mu poslal vzkaz.

Harry už skoro dojídal, když se před ním objevil dopis. Rozevřel ho a přečetl si vzkaz.

,Tak Sale je to tu Brumbál semnou chce mluvit, doufám že vše dopadne dobře. Až půjdu od něho zastavím se za vámi.' pomyslel si Harry.

,Harry nesmíš zapomenout co jsme te učili, a také nezapomeň aby nikdo nic nevěděl. Až půjdeš za námi běž do komnaty nejvyšší potřeby a vem si radši sebou ten otcův plášť. Helga se tě nemůže dočkat' radil mu Sal a Godrik ještě dodal ,Harry jsme tu s tebou nedovolíme aby se ti něco stalo. Hrad by zasáhl. Nemusíš mít strach. Hlavně používej svoji bezhůlkovou magii až budeš mít svojí starou hůlku. Nesmí to nikdo poznat.'