Propadal se vzduchem a nemyslel vůbec na nic. Po celý život míval hlavu plnou myšlenek – a nutno říct, že byly bez výjimky brilantní. Brumbálova hlava byla studnicí nápadů, starostí a dobrých úmyslů, ale také intrik. Rád si svůj mozek představoval jako obrovské město plné nevídaných výhledů i šerých zákoutí, s nesmírně velkou knihovnou, jež celému městu vévodila. Kolik jen v životě přečetl knih? Kolik informací z nich získal? A kolik mu jich uniklo? Vědění je moc, a on po moci celý život bažil. Ale teď, teď se jí dobrovolně vzdal, a usmál se, zatímco padal. Poprvé v životě byl svobodný...