Už podľa názvu sa niektorým čitateľom objaví obraz hororu, či niečoho, čo by radšej nečítali. No tu vás vyvediem z omylu. Autorka RachelReuelJane vie, čo robí. Príbeh, ktorý vám predstavím možno je tak trochu drastický, ale veľmi pekným záživným spôsobom. Ja osobne by som nechcela žiť v meste, kde sa to všetko odohráva, ale ja som sama o sebe strachopud :D Ak mám pozerať horor, tak jedine s rukami na očiach. 

Chcela by som pochváliť Rachel za opisy, v ktorých je neskutočná. Máte pocit, že na tom mieste ste, viete si predstaviť mesto, uličku, ba aj hlavnú postavu. 

Takže kto má rád také to tajomno a teší sa na každú kapitolu, kde sa ukrýva ďalší kúsok skladačky, ste tu správne. A samozrejme, ak obľubujete fantasy, thriller a horor dokopy, kde strieka krv ako od Tarantina :)

Žáner: fantasy

Počet slov: cca 1600

Anotácia: Ve stinných uličkách města žilo zlo, jež mělo mnoho podob. Nikdo o něm nemluvil, protože to se nevyplácelo. Život šel dál, dokud jednou nepřijel podivný cizinec.

Příchod učenlivého parukáře však do města vlákal pradávné síly, o kterých se bály vypravovat i nejhrůznější pověsti. Série prapodivných vražd spolu s masou mrtvých podél cesty do města nemohly být náhodou. Něco se blíží! Vrány přilétají...

O autorovi: Dobře, takže něco málo o mně... Je mi již spíše sedmnáct let, ačkoliv letopočet mi v hlavě uvízl ještě z roku dva tisíce dvanáct. Píši již několik let, ale je to vždy ve vlnách a velmi impulzivně. K psaní mě asi hlavně dovedla realita, že většina knížek na trhu není zase tak nepředčitelná, jak hlásají přemrštěné recenze ohánějící se stálým titulem: „tu se zrodila druhá Rowlingová!", protože neznají lepšího autora.

Jako takovou menší kuriozitu si vedu sešit, kam si zapisuji slova, která mi znějí krásně. A že mám opravdu lehčí úchylku na neobvyklá slova! Vlastně mi to přímo k ničemu není, ale v té chvíli vždy vím, že si to musím prostě poznamenat. Což je trochu paradox - jsem osoba nesnášející zaběhnuté systémy a byrokracii a třeba si ani nevedu většinu sešitů ve škole. Jako čtenáři se mi zavděčí opravdu jen máloco, a knížek, při jejichž čtení jsem cítila opravdovou radost, je zatím příšerně malé množství. Když vystupuji v roli autorky, je to povětšinou seriózně či sarkasticky a s nadsázkou, alespoň u propagace děl. Mám však stále na paměti literární velikány, kterým prozatím nesahám ani po kotníky a cítím náležitý respekt. Bez kávy bych se psaním asi daleko nedošla - obzvláště s Městem páry a krve. Jedna zajímavost toho příběhu je realita, že zatím všechny kapitoly vznikly jen, když jsem se ulila ze školy, abych měla klid na tvorbu. Nikdo o tom samozřejmě neví. Kapitoly mají většinou okolo dvou tisíc slov, napsané jedním dechem, protože pomlky mi příliš nesvědčí.

A teraz už viem, kde vznikajú tie krásne opisy. Úžasné, že si zapisuje slová, ktoré ju napadnú a hlavne to malé tajomstvo, o ktorom nemal nikto vedieť, ale to by som nebola ja :D Dúfam, že sem tvoja učiteľka nezavíta a neuvidí, že sa kvôli knihe ulievaš zo školy :D

Ako posledné by som chcela poprosiť jednu dobrú dušu na beta reading. Ako som si všimla, Rachel nemá problém s gramatikou, no pri písaní sa stane hocijaká drobnosť, ktorú by chcela vyriešiť. Takže poprosím, aby o sebe dal niekto vedieť do komentára.

Ďakujem