Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Dva na jednu


S Limakem jsme si zvykli docela rychle a tak mě překvapilo když jsem dnes zjistila že už jsme z tábora tři měsíce. Za tu dobu jsem se s Nanami dost sblížily. I s ostatními skvěle vycházím, jen se ten zvláštní kluk co pořád chodí pozdě mě provrtává pohledem a když se s ním snažím mluvit jen se otočí a odejde. Dokonce jsem od Nanami zjistila že se jmenuje Zero a že je to nenápadný samotář, ale že když ho chtělo pár rváčů napadnou skončily na ošetřovně oni.

Nicméně některé holky mi dělali naschvály. Třeba včera jsem si sedla na židličku a až potom zjistila že byla politá, takže jsem měla celí zadek mokrý. Naštěstí měla Nanami náhradní sukni takže mi ji půjčila. Proto dnes do školy mířím i s Nanamiinou sukní v aktovce. Cestou do třídy jsem potkala partu mích spolužáků a tak jsem se k nim připojila. Byli to fajn kluci a byla s nimi sranda. Se smíchem jsme vešly do třídy a všechny holky co mě nesnášely mě zavraždili pohledem, Nanami na mě s úsměvem zamávala a Zero, který dnes přišel včas, mě ignoroval.

První hodinu jsme měli dějiny tudíž mého "bratra" Limaka, který se rozhodl že nás naučí vše i za cenu že by nám to do té hlavy měl natlouct násilím. I když to násilí nemusel požít.

Dnes měl Limak v plánu zkoušet ty kdo ostali z minulého testu špatnou známku, což se mě netýkalo, takže jsem celou hodinu koukala z okna. V polovině hodiny jsem se rozhlédla po třídě a zjistila že Zero pozoruje dvě holky před ním. Byly to ty co mi dělaly nejvíce naschválů, při tom zjištění jsem si odfrkla a zrak stočila spět k Zerovi, který se teď na ty dvě mračil.

Zbytek hodiny jsem se věnovala věcem za oknem.

Po celé odpoledne jsem se nudila a až do konce školy se jen snažila dávat v hodinách pozor. Když konečně škola skončila rozloučila jsem se s Nanami a šla domů.

Když jsem se vracela vzala jsem to oklikou přes les, protože se mi ještě nechtělo domů a navíc bylo dnes hezky. Procházela jsem lesem po cestě a všimla si že naproti mě jsou dva kluci.

Troch jsem zrychli a chtěla kolem nich o nejrychleji projít. Oni se naopak zastavili a tak mi zastoupili cestu.

"Nazdárek jak je?"

Řekl ten napravo a udělal ke mě tři krátké kroky. Já zase otři ustoupila, ale to se mu zřejmě nelíbilo a zamračil se . Ten druhý dohnal svého kamaráda.

"Neumíš odpovídat mrcho!"

Zavrčel na mě ten první a já si pořád opakovala že jim nesmím nakopat zadek jako démonům a musím se držet spět.

"Kdo je u tebe mrcha ty pitomče!"

Křikla jsem na ně.' Zmlátit vás nemůžu ale nadávat si nenechám!!!'

" Co si to dovoluj ty malá..."

Nedořekl ten první a už mě držel za paži a smýkl se mnou až mi vypadla aktovka. Měl sílu to se mu muselo nechat. Pak se otočil na toho druhého a strčil mě k němu a on ně chytil za paže tak že jsem se nemohla hýbat.

"Naučím tě slušnému chování potvoro."

Řekl ten přede mnou chytl mě za bradu a tvrdě přitiskl své rty na ty mé. V prvním momentě jsem ztuhla a v tom druhém ho kousla do jazyka kterým se mi snažil dostat do pusy. Se syknutím se odtáhl a vyplivl trochu krve. Znechuceně jsem na něj zírala a snažila se vyškubnou jeho kamarádovy ze spárů.

"Takže kotě vytáhlo zoubky.?"

Zasmál se ten za mnou a já sebou začala házet ještě víc . On proto zesílil stisk a já cítila že tam budu mít modřiny. Ten před námi ke mě přistoupil a vrazil mi takovou facku že kdyby mě ten druhý nedržel byla bych na zemi.

Hned na to mi vrazil další a další.....



Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro