Sklonil se nade mě, spojil naše rty a začal mě vášnivě líbat . " Ikari vstávej nebo zmeškáš odjezd autobusu" promluvil na mě známý hlas a já pootevřela oči. Byla to mamka, neochotně jsem se posadila a prožmourala jsem si oči, když se mi zrak zaostřil tak jsem spatřila mamku jak lítá po pokoji jak posedlá " mami proč mě budíš? vždyť je víkend..." mamka se zastavila a probodla mě pohledem "Hitoshi Ikari okamžitě se zvedni a začni balit, dneska odjíždíš na soustředění se svou školou". Vyskočila jsem z postele, nojo vždyť moje škola Power Univerzity a bratrova škola U.A. odjíždíme pryč. Teď jsem naopak já začala běhat po pokoji, oblékla jsem si modré tílko a černé kraťasy. Šla jsem do kuchyně kde byl už můj mladší bratr Shinso. " Dobré ránko" řekla jsem plná energie a Shinso mi jenom pokynul na pozdrav. Sedla jsem si na židli ke stolu a snědla si snídani. Potom jsem seběhla zpět do pokoje a vzala mé zavazadla které jsem donesla do auta. Po naložení zavazadel jsem nedočkavě nasedla do auta a čekala na příchod mamky a Shinsa. Asi po pěti minutách čekání konečně přišli a my se vydali na cestu na náměstí kde se žáci obou škol měli sejít.Konečně jsme dorazili na místo, během jízdy byla nuda, mamka i Shinso nejsou moc komunikativní. Vystoupili jsme a vzali si zavazadla. Bratr šel za jeho spolužáky a já zahlédla moji nejlepší kamarádku Iris. Přišla jsem za ní a hned ji objala, jen tak pro info já mám 184 cm a Iris má 163cm. "Ikari ráda tě vídím, tak jak se těšíš?" zeptala se mě a byť pomalu neskákala na místě štestím. " Nemůžu se už dočkat!" odpověděla jsem jí a začaly jsme spolu jásat. Z naší školy nejelo moc lidí, tudíž všichni naši učitelé zůstavají a nás mají na povel učitelé z U.A. S Iris jsme si tak klábosily a já si všimla že učitelé začali obcházet žaky s instrukcema. Najednou se za Iris objevil All Might, dal ji ruku na rameno a Iris se na něj podívala a okamžitě zrudla, "děvčata za deset minut se bude odjíždět tak si kufry odneste do autobusu a běžte si sednou na svá místa" věnoval nám úsměv a šel za dalšími studenty. Koukla jsem se na Iris která už ztrácela rovnováhu že omdlí, ale já ji chytla a vrátila zpátky na nohy, ta se na mě jenom koukla se slovy " asi bude povodeň" obě jsme se začaly smát a vyrazily k autobusu. Uklidily jsme si zavazadla a šli do fronty ke dveřím. "Pojď přede mě, já stejně jesště čekám na kamaráda" řekl rudovlasý chlapec který stál přede mnou a věnoval mi úsměv, Ejiro Kirishima neboli Red Riot můj bratr mi o něm povídal." Dobře, děkuju Ejiro" věnovala jsem mu ten stejný úsměv "odkud znáš mé jméno?" zeptal se mě trochu zmateně.  " Můj bratr Hitoshi Shinso mi o tobě vyprávěl" Ejiro kývnul rameny, usmál se a já prošla kolem něj a sedla si vedle Iris. "Ten po tobě určitě jede" šibalsky se zakřenila a šťouchla do mě loktem, já ji to zapírala, ale ona si nedala říct. Všichni už byli v autobuse a ten se dal do pohybu. "Tohle bude dlouhá cesta" řekla jsem si a nasadila si sluchátka do uší a opustila realitu.

Taaaakže, tady je první kapitola. Nejsem dobrý písař tak snad to má hlavu a patu. Jsem otevřená všem radám a nápadům tak se nebojte ozvat :DD

- Vaše Iris <3