Obě auta zastavila před budovou veřejné knihovny, kterou si pro dnešek zarezervovali pouze pro toto setkání. Z každého auta vystoupila postava oděná v černém následovaná hloučkem bodyguardů. Dva mafiánští rivalové se na sebe krátce zadívali, pokývli na sebe hlavou a vyrazili po schodech do mohutné kamenné budovy. Usadili se u jednoho ze studijních stolů, muži z jejich ochranných skupinek se strategicky rozestoupili u poliček s knihami, aby každý z nich měl volný rozhled a zároveň byli všichni jasně viditelní.

„Zdravým," začala žena s krátce střiženými vlasy sladce. Její hlas byl jako exotická květina, sladký a vábivý, ale tajně otrávený a smrtící. „Je milé se konečně potkat," dodala s laškovným úsměvem.

„Milé," odpověděla jí druhá žena a zadívala se na ni přes obroučky tmavých slunečních brýlí, „rozhodně není to správné slovo." Ženu s krátkými vlasy použitý tón překvapil, měla si ve své pozici přijít znevýhodněna. Cítila, jak jí srdce v hrudi začalo být o trochu rychleji náhlým návalem adrenalinu.

„Dobrá, vidím tedy, že přeskočíme formality a pustíme se rovnou do obchodu." usmála se na ženu s brýlemi.

„Výborně," odpověděla jí na to a brýle konečně odložila. Odhalila tím velkou jizvu táhnoucí se přes pravé oko. „Takže, co máte na srdci, Mary?" optala se jí žena, nyní bez brýlí a shlédla na světlý bod, který na stole vytvořil paprsek slunce. Sledovala jeho nepatrné pohyby a čekala, co jí 'partnerka' nabídne.

„Přišla jsem se pobavit o Upper West Side-"

„Hah, tak to tě přijde draho," přerušila ji s pobaveným úsměvem sokyně.

„Paní Nim," začala znovu Mary, trochu nesvá z toho, že ji žena přerušila. Jednalo se pro ni o citlivou záležitost, jen z toho důvodu se uchýlila k tak nebezpečnému řešení jako je vyjednávání s paní Nim. „Sleduji tuto část vašeho 'obchodního řetězce' již delší dobu a nemohla jsem si nevšimnout, že v produkci zaostává za vašimi ostatními podniky. Myslím, že vám odkoupením této nemovitosti značně ulehčím." celou promluvu zakončila sladkým úsměvem.

„Hm," odfrkla si žena bez brýlí a podívala se neurčitě do strany, kde snad hledala něco zajímavějšího než byla současná konverzace. „Je sice pravda, že zrovna tento podnik neplní všechna má očekávání, ale věřím, že je stále značně výdělečnější než kterákoliv z vašich městských částí, Mary." pousmála se na ni Nim. „A navíc," dodala, „pokud tuto mou investici tak bedlivě zkoumáte, mýlila bych se, kdybych předpokládala, že je pro vás důležitější než jenom jako předmět obchodu a cesta k penězům?" zeptala se téměř nevinně. Jako by jí prokouknutí celého Maryina motivu nezabralo ani vteřinu, jako by to nic neznamenalo. Mary se snažila ze všech sil udržet masku ledového klidu, ale byla si téměř jistá, že se jí v očích zračí panika. Představovala si, jak Nim slyší divoký tlukot jejího srdce a těší se svou dominancí. Měla vyložit karty na stůl nebo se snažit dál hrát tuhle hru?

„Vidím, že si konečně rozumíme Mary," rozhodla spolusedící u studijního stolu. Obě věděli, že v informacích je síla, že v tomhle byznysu může být každá věc pákou. „Tak pročpak vás West Side zaujala, hm?" zapřela se potěšeně do opěradla židle a se zájmem čekala na odpověď. Konverzace pro ni konečně začala být zajímavá.

„Můj bratr," přiznala poraženě Mary. „Začal pracovat někde v Manhattan Valley." svěsila hlavu mezi ramena a sklesle dopadla na opěrku židle.

„Ah," povzdechla si posmutněle Nim, „bratříček se dostal do špatné společnosti?" pousmála se. „Mary, to máte tak," předklonila se a položila spojené ruce před sebe na stůl, „některé životy nestojí za nic," odmlčela se, „ale jiné životy vás budou stát Midtown." Mary k ní zvedla oči. „Bratra samozřejmě doručím bez poskvrnky, pokud budete tak laskava a sdělíte mi jeho jméno." pousmála se na ni a znovu si nasadila sluneční brýle. „A West Side si samozřejmě ponechám," dodala.

„To mi nepřijde fér," ohradila se slabě Mary.

„Oh?" vytáhla Nim obočí vysoko nad obroučky brýlí. „No to je mi velmi líto Mary," odmlčela se. „Možná byste byla radši, kdybych každý bar v Manhattan Valley vyhodila do vzduchu."

„To neuděláte," zpozornila krátkovlasá žena. Věděla, že stojí jen krůček před útesem, ze kterého by mohla sklouznout přímo do jámy lvové.

„Dost planých řečí Mary," utnula znovu pokulhávající konverzaci Nim. „Midtown za bratra, jak se rozhodnete?" Mary se rozzlobeně odsunula od stolu a prudce postavila, židle za ní spadla na zem. Zatím nečinně přihlížející muži se natáhli k opaskům pro zbraně, kdykoliv připraveni zakročit.

„Nemůžu přijít o Midtown, nemůžu na to přistoupit. Dám vám peníze. Kolik chcete peněz?" naléhala Mary, oběma rukama zapřená do stolu. Paní Nim k ní zvedla obličej zakrytý brýlemi, elegantně se postavila a nahnula tak blízko, že se Mary trochu vystrašeně odtáhla.

„Pokud nemůžete na naši dohodu přistoupit, pak nemáme o čem diskutovat." odstoupila od stolu a uhladila si černý kabát. „Pokud mě omluvíte," usmála se potměšile na Mary, „čekají mě jisté demolice." otočila se a mířila v doprovodu svých bodyguardů hlavními dveřmi pryč.

*****

Mary seděla v nejvyšším patře luxusního bytového komplexu, nejblíže Upper West Side, jak jen mohla. S úsměvem popíjela whisky a dívala se z velkých oken směrem k Manhattan Valley.
První výbuch ji trochu překvapil, všimla si, jak se na konferenčním stolku ve váze na květiny zavlnila hladina vody. U druhého výbuchu trochu litovala veškeré lidi, kteří nyní pravděpodobně přišli o domov nebo práci. Ale u třetí detonace se jí trochu zželelo i paní Nim, všech příjmů a síly, kterou nyní ztratila jen aby prokázala svou dominanci ve světě mafie. Jen aby ublížila Mary tím, že zabije jejího bratra...že zabije jejího bratra, který zemřel před osmadvaceti lety už při porodu, který nikdy nekráčel po této zemi a který rozhodně nikdy nezačal pracovat v Manhattan Valley.