Ležela jsem na zemi a ti dva se nade mnou skláněli.

Pak jsem ucítila ránu jak mě jeden z nich kopl do břicha. Těžce jsem hekla a převalila se na břicho. Pomalu jsem se pokoušela alespoň posadit.

Za mímy útočníky jsem zahlédla postavu a až když promluvil uvědomila jsem si o koho jde.

"No tak to si říkáte chlapi, když tu dva mlátíte jednu malou holku?"

"Jdi do háje Zero! To není tvá věc!"

Zavrčel na něj jeden z nich a oba se otočili jeho směrem. Po chvíli se na něj oba vrhli, on jim po chvíli uhýbání zasadil pár dobře mířených ran a oni se pak s hekáním odpotáceli pryč.

Já se mezitím posadila a skrčeně jsem se držela za břicho, které mě bolelo a byla mi i trochu zima od země. Zero ke mě řišel a chvíly nade mnou stál a jelikož jsem byla skrčená neviděla jsem mu do tváře.

Proto mě překvapilo když si ke mě dřepl a položil mi ruku na hlavu. S trhnutím jsem k němu hlavu zvedla a zadívala se mu do očí. Ruka co měl na mé hlavě putovala k mé tváři, kde mi setřel kapku krve z koutku úst. V ten moment jsem uhla pohledem a zadívala se do země.

"Jsi v pořádku?"

Zeptal se mě jemně a já jen pokývala hlavou, ve zamení že mi nic není.

On mi přehodil svoje sako, které mě pod paží, přes ramena. Překvapeně jsem se na něj koukla, ale mohl ajsem jen vydět jek se zvedá a jde pro moji tašku. Potom si ke mě opět stoupl a natáhl ke mě ruku, abych se za ni mohla zvednout.

Váhavě jsem se ho chytla a s jeho pomací jsem se postavila.

"Pojď doprovodím tě."

Oznámil mi a šel k našemu domu. Chtěla jsem jít za ním, ale zamotala se mi hlava. 'Asi mi dali víc facek než jsem myslela.'

Už jsem se vyděla jak ležím na zemi, když mě za pas uchopili dvě silné paže. Otočia jsem se a koukala jsem opět na Zera. Jemu se na čele utvořila vráska a po chvíli kdy jsme tu strnule stáli si mě vzal do náruče.

"A-ale..."

Ctěla jsem něco říct ale on mi věnoval zamračený obličej tak jsem si jen povzdechla. Domů to byl ještě kus, tak jsem si opřela hlavu o jeho rameno. Neušlo mi ale že se na chvíli zasekl uprostřed kroku, ale hned na to se zase rozešel.

Hlava mě začínala bolet a tak jsem zavřela oči a znažila se zahnat bolest.

Pomalu jsem upadala do spánku a i když jsem se snažila neusnout nakonec jsem to prohrála a usla.

Ráda bych znala váš názor na to jak mám pokračovat, mám totiž namyšlené dvě verze:

1. Miko se se Zerem pohádá prtože bude Zero opět arogantní a ignorující své okolí

nebo za 2.Se Zero trochu otevže a začne si s Miko trochu rozumět ale pořád bude trochu odtažitý