Tedoire
Edward Remus Lupin své rodiče nikdy nepoznal. Odmalička vyrůstal s babičkou. Někdy byl se svým kmotrem Harrym a jeho přítelkyní Ginny a později i s jejich dětmi, kteří ho brali jako staršího bratra. Svůj čas často trávil s Weasleyovic a Potterovic dětmi.
Vždycky si říkal, že nikdy nesmí dopustit, aby jeho děti zažily to, co se stalo jemu. Nikdy nechtěl, aby jeho děti jednou musely vyrůstat bez rodičů.
Samozřejmě byl na své rodiče pyšný, ale hrozně mu chyběli. Rád poslouchal, když mu o nich někdo vyprávěl.
Svou babičku měl hrozně rád, ale ta mu přeci rodiče nahradit nemohla, i když pro něj udělala vše, co mu na očích viděla.
Nikdy by ho ani ve snu nenapadlo, že svojí princeznu má hned vedle sebe.
~
Victoire Weasleyová vyrůstala ve velké rodině. Měla oba rodiče, sestru, bratra a spoustu sestřenic, bratranců, strýčků a tetiček.
Už odmalička si přála mít jednou taky velkou rodinu. Přála si svého prince na bílém koni, se kterým bude mít spoustu dětí.
U své babičky a dědy v Doupěti trávila hodně času. Vždy si tam měla s kým hrát. Potterovi tam s sebou často přivedli i Teddyho.
Její babička Molly si k sobě svá vnoučata brala velmi ráda a vždy pozvala i Teddyho. Všech třináct dětí si chvíle v Doupěti vždy užilo.
Viky si postupem času začínala uvědomovat, že Teddyho nebere jen jako kamaráda. Bála se však, aby on ji nebral jako mladší sestru.
Pořád doufala, že její princ bude on.
~
Stalo se to, když byl Teddy v sedmém a Viky v pátém ročníku.
Teddy se svými kamarády pořádal párty na ukončení školního roku. Byly to jejich poslední chvíle v Bradavicích, takže si je chtěli pořádně užít.
Pozvali snad všechny studenty od pátých do sedmých ročníků. Oslava se konala v mezikolejní místnosti, která byla očarovaná tak, aby nikdo na chodbě neslyšel ani slovo. Uvnitř však hrály písničky co nejvíc nahlas.
Viky přišla i se svými kamarádkami. Postupně se všechny rozprchly po celé místnosti, až Viky zůstala sama.
Po chvíli se všimla Teddyho a vydala se za ním.
,,Ahoj." usmála se na něj a on jí s úsměvem odpověděl.
,,Hezky jste to tady vyzdobili." Viktoire se snažila nějak rozproudit konverzaci.
,,Díky. Dalo nám to práci." Oba dva se na sebe pořád usmívali.
,,Nechceš si jít zatancovat?" zeptal se po chvíli Teddy.
,,Půjdu ráda." dala mu odpověď blonďatá dívka.
Modrovlásek jí daroval ještě větší úsměv.
Vzal ji za ruku a táhl ji k parketu uprostřed místnosti.
Oba dva se začali pohupovat do rytmu hudby.
Na parketu nakonec strávili hodně času. Tancovali aspoň na pět písniček.
,,Nechceš si dát něco k pití? Já mám docela žízeň." ozvala se Viky.
Teddy přikývl a oba se společně vydali k baru.
,,Co si dáte?" zeptal se Teddyho kamarád, který dělal barmana.
,,Já si dám máslový ležák." objednala si blondýnka. Teddy si taky o jeden řekl.
Když měli dopito, stáli vedle sebe a rozhlíželi se po místnosti a přemýšleli.
Modrovlasý mladík myslel na to, jak se jim tahle závěrečná párty povedla. Vypadalo to, že se všichni dobře baví. Lepší rozloučení s Bradavicemi už si nemohl přát.
Viky přemýšlela nad tím, jestli se někdy odhodlá mu říct, co k němu cítí. Bála se jeho reakce. Bála se toho, co by tomu řekli ostatní. Její bratranci a sestřenice ho brali jako rodinu. James, Albud a Lily ho měli dokonce za staršího bratra.
Pak ji napadla myšlenka , že její obavy můžou být zbytečné. Třeba to Teddy cítí stejně, ale bojí se udělat první krok stejně jako ona.
,,Nechceš jít na chodbu? Musím ti něco říct." vypadlo z ní najednou.
Lupin se s překvapením ve tváři otočil. Přikývl hlavou na znamení souhlasu a oba zamířili ke dveřím.
Když měli dostatek soukromí, Teddy se na plavovlásku podíval a čekal na to, co mu potřebovala říct.
Viky se začala červenat, ale řekla si, že teď už to musí ze sebe dostat.
,,Promiň, že jsem tě sem takhle vytáhla, ale už dlouho ti chci něco říct. Vím, že můžu zkazit ten kamarádský vztah, co mezi sebou máme. Vím, že ostatním se to nemusí líbit. Vím, že ti třeba budu připadat jako nějaká naivní husa-"
,,Viky, co se děje? Začínáš mě děsit." skočil ji do proslovu Lupin.
,,Už dlouho se mi líbíš. Mám tě hrozně moc ráda." blondýnka se musela usmát nad tím, že to ze sebe konečně dostala.
Pak si uvědomila, že mladík pořád nezareagoval a úsměv ji spadl. Čekala na jeho reakci.
Teddyho tohle přiznání zarazilo. Začal vzpomínat na jejich společné dětství. Vždycky si myslel, že je pro něj jako mladší sestra.
Ale když se mu teď přiznala, že k němu cítí něco víc, napadlo ho, že své city jenom skrýval. Bál se, co by mu řekla ona a okolí. A teď když věděl, že to ona cítí stejně, už se nebál. Věděl, že na všechno budou dva.
Proto už na nic nečekal, vzal do svých dlaní její obličej a políbil ji.
Viky tohle nejdřív nečekala, ale rychle se vzpamatovala a odpověděla mu polibkem.
Najednou ho napadlo, že se spletl. Tohle bylo pro něj nejlepší rozloučení s Bradavicemi. Konečně našel někoho, koho jen tak nechce ztratit.
A oba byli šťastní, že se našli.
~
Už to bylo nějakou dobu, co spolu bydleli. Pořídili si malý domek, který jim stačil.
Oba se reakce okolí na jejich vztah báli zbytečně. Všichni měli radost, že Teddy bude skutečně patřit do rodiny, zejména James.
Teddy čekal, až Viky dostuduje. Slíbili si, že hned spolu začnou bydlet. Oba se hodně těšili.
Když spolu chodili pět let, Teddy se rozhodl požádat Viky o ruku.
Zamluvil stůl v jejich oblíbené restauraci. Viky si myslela, že ji tam bere jen kvůli výročí.
Celý večer si společně užili. Na konci večera se modrovlásek vyjádřil a blondýnka s nadšením souhlasila.
~
Svatbu měli o rok později, přesně na jejich šesté výročí.
Byla to velká svatba. Pozváni byli Weasleyovi, Potterovi, Delacourovi, Longbottomovi, Scamanderovi a spousta dalších.
Všichni se velmi bavili a ženich s nevěstou měli oči jen jeden pro druhého.
Spousta párů vzpomínala na svou vlastní svatbu.
Tento den si pamatovali ještě dlouhou dobu.
~
Před pár dny oslavili Teddy a Viky Lupinovi osmé výročí jejich vztahu a s tím spojené dvouleté výročí jejich svatby.
Viky už nebylo nějakou dobu dobře. Nejdříve si myslela, že to má ze stresu z práce, ale furt to pokračovalo.
Při cestě domů se rozhodla, že si koupí těhotenský test.
Domů dorazila dřív než Teddy a řekla si, že si test udělá hned.
Když se na něj po určité době podívala, zjistila, že je pozitivní. Měla z toho radost. S Teddym si stejně řekli, že by už chtěli děti.
V tu chvíli slyšela, jak ji její manžel volá z předsíně.
Vzala do ruky test a úsměvem zamířila za ním.
,,Ahoj, zlato." pozdravila ho.
,,Ahoj, lásko." odpověděl ji Teddy a dal jí pusu na tvář.
Mladý muž si všiml, že jeho žena něco schovává za zády.
,,Co to máš?" byl zvědavý. Blondýnka natáhla ruku směrem k němu.
Když Teddy uviděl pozitivní těhotenský test, nemohl tomu uvěřit. Vždycky si přál hodně dětí.
,,Ty jsi vážně těhotná?" zeptal se nevěřícným hlasem.
Byl radostí bez sebe, když dostal kladnou odpověď.
Chytil svou lásku za boky a začal s ní točit kolem dokola.
,,Jsem nejšťastnější chlap na světě. Hrozně moc tě miluju." usmíval se. ,,Taky tě miluju." byla Victoirenina odpověď.
Teddy Viky postavil na zem a dlouze ji políbil.
~
Viky už byla v šestém měsíci. Dětské pokoje měli zařízené. Vše bylo na příchod děti připraveno, i když do té doby zbývaly ještě tři měsíce.
Právě ležela na pohovce a koukala se na televizi. Čekala, až její muž přijde z práce domů.
Už nějakou dobu věděli pohlaví dětí, ale pořád se nerozhodli, jaká jim dají jména.
Celá jejich velká rodina byla nadšená. Všichni se na děti velmi těšili.
,,Jak se vede, mamino?" uslyšela za sebou. Otočila se s úsměvem na tváři na Teddyho.
Modrovlásek přišel blíž a políbil ji na přivítání. Posadil se vedle ní.
,,Nevymyslíme už jména? Hrozně ráda už bych je jimi oslovovala, když si s nimi někdy povídám."
Teddy s úsměvem na tváři souhlasil přikývnutím. ,, Taky už jsem nad tím přemýšlel."
,,Napadla tě nějaká jména?" měla dotaz blondýnka.
,,Napadlo mě jméno pro kluka. Líbí se ti jméno Theodor? Zkráceně by jsme mu mohli říkat Teo." navrhl Teddy.
,,Líbí se mi. Theodor Remus Lupin, co říkáš? Teď zbývají vymyslet jména pro holčičky." usmívala se Viky.
,,To jméno je skvělý." Teddy si lehl na břicho tak, aby měl hlavu u Vikyina velkého bříška.
,,Ahoj Teo. Už se nemůžu dočkat až tu budeš se svými sestřičkami s námi." začal mluvit na miminka.
Viky svého muže s úsměvem pozorovala. Byla ráda, že Teddy se těší stejně jako ona.
,,Co říkáš na Jennifer?" napadlo nastávající maminku. Modrovlasý muž se na ní otočil. ,, To se mi moc nelíbí. Co říkáš ty na Rachel?"
,,To je docela hezké, ale co kdyby jsme holčičkám dali nějaká aspoň trochu podobná jména?" napadlo Viky.
,,To je dobrý nápad. Co třeba Mia a Gia?" přemýšlel mladík.
,,Ty jsou docela hezká, ale až moc podobná. Dalo by se snadno přeslechnout, kterou z nich vlastně oslovujeme."
,,Napadla tě nějaká podobná?" zeptal se.
,,Přemýšlela jsem nad Meadow a Willow, co na to říkáš?" navrhla dcera Billa a Fleur Weasleyových.
,,Ty jsou skvělá. Meadow Nymfadora Lupinová a Willow Hope Lupinová." měl radost Lupin.
,,Jsou nádherná. Řekla bych, že máme vybráno." usmála se blonďatá žena.
,,Nemůžu se dočkat, až tu budou s námi. Těším se, až budu našemu synovi vyprávět historky z Bradavic."
,,Jen se opovaž. McGonagallová už si toho zažila dost. Poberti, strýčkové Fred a George, strýčkové Harry a Ron a teta Hermiona, ty a tvoji kamarádi, James s Fredem a jejich partou. Myslím si, že už ji to stačilo." zasmála se Viky.
,,Ale no tak. Bude mít přeci geny z rodu Weasleyů, Lupinů i Blacků. Musí dostát svému jménu. Třeba se k němu připojí i Willow a Meadow." vyložil Teddy své argumenty.
Viky se přestala smát a zbledla. Nad tímhle nepřemýšlela. ,,McGonagallová se zblazní. Vždyť tohle už bude čtvrtá generace."
,,Neboj se. Zvládla i Harryho, tak zvládne všechno." usmíval se Teddy.
~
Na nástupiště devět a třičtvrtě bylo prvního září vždy plno. Rodiče vyprovázeli své potomky. Někdy se s nimi přišli rozloučit i babičky, dědečkové, tety a strýčkové.
Dnes čekala první cesta do Bradavic i Lupinovic trojčata. Teo, Mea i Will už se nemohli dočkat. O Bradavicích toho slýchali hodně. Nejradši měli, když jim o nich vyprávěl jejich tatínek nebo strýčkové George a James s Fredem.
Právě došli k sloupu, kterým měli proběhnout. První dostala odvahu Mea a hned za ní se rozběhl Teo. Po chvilce sloupem proběhla i Will.
Hned za nim se vydali jejich rodiče s jejich šestiletým bráškou Samuelem Edwardem.
Na nástupišti už bylo plno lidí. Blonďatá žena v davu zahlédla růžové vlasy Meadow, modré vlasy Tea a zelené, které patřili Willow.
Vydala se tím směrem se svým manželem a nejmladším synem.
Vzpomněla si na den, kdy se trojčata narodila. Nejstarší z nich byl Teo, který byl hrozně podobný svému otci. Prostřední byla Mea, která se podobala své babičce Nymfadoře. Nejmladší z trojčata, Willow, byla spíš do Delacourovic rodu. Všichni tři zdědili metamorfomágství po svém otci.
Viktoire nemohla uvěřit tomu, že už je na čase, aby jeli do Bradavic. Bude divné nemít je každý den u sebe. Nechtěla myslet na to, až do Bradavic pojede i Sam.
Teddy svým dětem často vyprávěl své zážitky z Bradavic. Chtěl, aby si studium užili stejně jako on.
Rozloučit s trojčaty se přišla celá Weasleyovic rodina. Harry s Ginny, Ron a Hermiona, George a Angelina, Percy s Audrey, Bill a Fleur, Molly a Arthur s Charliem.
Dále tu byli James s Alicí, která v náručí držela svou tříměsíční dceru Isabellu Ginevru Longbottom-Potterovou.
Byl tu i Albus se svou ženou Blake, které zbývalo pár dní do porodu jejich syna Nathaniela Harryho.
Na chvilku se tu objevila mladší sestra Jamese a Albuse Lily se svým snoubencem Lysandrem, který držel za ruku svého čtyřletého syna Dylana Lorcana Scamandera.
Přišla se rozloučit i Victoirenina sestra Dominique se svým přítelem Frankem Longbottomem. S nimi přišel i její bratr Louis s přítelkyní Colette Martine Labèque.
Zastavili se i sestry Molly se svým manželem Alexem Cookem a dvouletou dcerou Elenou Audrey Cookovou a Lucy, se kterou přišel její přítel Lorcan Scamander.
Objevila se tu také Rose Malfoyová s manželem Scorpiusem a ročními dvojčaty Darou Astorií a Aspenem Ronaldem. S nimi přišel i bratr Rose Hugo se svou snoubenkou Libby Prestonovou.
Rozloučit se přišel i Fred se svou ženou Donnou a šestiletou dcerou Angelou Roxanne. S touto rodinou přišla i Fredova sestra Roxanne se svým manželem Brandonem Smithem se svou tříletou dcerou Arianou Roxanne a půlročním synem Aaron Brandonem.
Trvalo dlouhou dobu, než se všichni s trojčaty rozloučili. Postupně začali odcházet a z této rodiny tu zůstali jen Lupinovi.
,,Hlavně se chovejte zdvořile a nedělejte žádné lotroviny." poučovala své děti Viktoire.
,,Já už bych chtěl jet s vámi." vyslovil své přání nejmladší Lupin.
,,Neboj se. Pět let uteče jako voda a pojedeš s námi." snažil se svého zrzavého bratříčka rozveselit Teo.
Když Viky objímala své dvě dcery, Teddy se otočil ke svému nejstaršímu synovi. Nenápadně z kapsy vytáhl složený kus pergamenu.
,,Tady máš Pobertův plánek. Dobře se o něj se sestrami starej. Hlavně neříkej mamce, že já ti ho dal. A nezapomeň na to, že jsi Lupin." řekl a obejmul ho.
,,Děkuju ti, tati." poděkoval modrovlasý chlapec a strčil pergamen do kapsy, než si toho všimne jeho matka.
Poté Teddy obejmul své dcery a Teo se šel rozloučit s Viky. Trojčata ještě objala svého bratříčka a už byl čas nastoupit do vlaku.
Uložili své kufry a šli si najít kupé. Posadili se a vlak se začal rozjíždět. Vyklonili se z okýnka a mávali, co nejvíc mohli.
A tak do Bradavic mířila další generace, která čekala na svá dobrodružství.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro