Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

kapitola třicátá druhá

 o týden později, 18. května 2016, Základna Avengers, stát New York

Ona ji vlastně nakonec celá ta záležitost se Skovijskou smlouvou minula. Nebo to si minimálně myslela - byla na Základně s Wandou a Visionem a moc se toho pro ni nezměnilo. Jen ostatní zmizeli a Noémie ani neměla ponětí, kde jsou nebo co dělají. 

 Alespoň na tom nebyla tak špatně jako Wanda. Přestože ani jedna z nich neměla americké občanství, nebyla označována jako "zbraň hromadného ničení", jako ona. V běžných okolnostech by ji možná štvalo, že si ji jako nového přírustku Avengers nevšímají, ale teď za to, že si jí skoro nikdo nevšímá, byla neskutečně ráda. Mohla se pohybovat celkem volně, pokud to bylo v prostorách areálu Základny. To jí ani nijak zvlášť nevadilo, protože měla vše, co potřebovala.

 Většinu času trávila v laboratoři, kde pořád zkoumala svoji imunitu. Nebyla to žádná superschopnost, jakou třeba má Wanda, které ji neskutečně fascinovaly, ale stejně ji zajímalo, jestli se jí nějakým způsobem nepodaří zjistit, co do ní v Hydře pumpovali.

 Když tedy velkou část svého času trávila prací dole nebo tréninkem, zprávy si moc nepouštěla nebo je vypouštěla jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ale přesto jí neunikl překvapující výbuch před Summitem OSN, kde byli její někteří noví přátelé. Na to o několik hodin později zatkli Steva, jeho přítele Burnese a jakého si muže v obleku pantera. Prý to byl nějaký princ, ale nebyla si tím moc jistá.

 S Tonym nemluvila. Bylo to už delší dobu, a pokud Tony nutně nemusel, neozval se. Docela Noémie chyběl - za poslední dobu si zvykla, že jí pomáhá při její práci a ona může nahlédnout na to, co tvoří on. Jeho práce byla geniální a každým dnem ji obdivovala více. Celá situace a jejich přerušení kontaktu ji mrzelo, ale nechtěla a ani nemohla odstoupit od svého názoru. Nebrala mu ten jeho - nějakým způsobem ho i chápala a rozuměla, proč se k němu přiklání, ale on jí nechtěl ten její. 

  ,,Myslíš ty vůbec na budoucnost? Pokud to nepodepíšeš, budeš zločinec. Pokud se nepodřídíš, šmitec."

  Šmitec.

 No, alespoň Pepper, Tonyho přítelkyně, je občasně navštěvovala a dělala jim společnost, kterou v tomto prázdném komplexu zoufale potřebovali. Když ji tedy nepronásledoval Tonyho hlas plný výčitek, který se jí už párkrát vyskytl i ve snech, bavila se s Pepper, se kterou si velice dobře padnuly do noty. 

 ,,A co tvoji rodiče vlastně dělají?"

 Noémie se opřela do křesla a dokonce se musela na chvíli zamyslet. Nějak dlouho s nimi nemluvila... ,,Moje máma... pracuje v cestovní kanceláři a táta učí malé děti nizozemsky."

 ,,Takže ani jeden z nich není... vědecky založený?"

 ,,Hm... ani ne, ale vždycky mě podporovali."

 Pepper byla velice vstřícná a milá a současně se s ní dalo bavit o čemkoliv. Dnes už ale byla na odchodu, ale slíbila jí, že zase za pár dnů přijde. ,,Zkus také někdy vylézt z toho podzemí, jo? Už jsi jako Tony!" napomenula ji srdečně. ,,Musíš někdy vidět sluneční svit!"

 Noémie se na ni zazubila. ,,Budu tedy chodit běhat za světla, Pep, slibuji."

o dva dny později, Základna Avengers, stát New York

 Původně to měl být klidný večer. O takovou možnost je připravila ráda a následné vzplanutí stromů v areálu Základny.

 Vision se podíval z okna, aby zjistil, co se děje. ,,Zůstaňte zde, prosím."

 Proletěl zdí pryč a než Noémie stihla nějak zareagovat, Wanda poslala nůž, který ležel na kuchyňské lince vstříc vetřelci, jehož přítomnost za jejich zády obě vycítily.

 ,,Asi jsem měl zaklepat."

 Díky úlevné reakci Wandy Noémie pochopila, že to není nepřítel. Byl to muž zhruba ve svých čtyřicítkách, měl krátké hnědé vlasy a na sobě černou koženou vestu s kalhotami stejného materiálu, v rukou luk a na zádech toulec se šípy. Nikdy ho neviděla a nevěděla, co si o něm má myslet.

 ,,Co tady děláš?"

 ,,Zanedbávám své děti," odpověděl nonšalantně muž, jehož jméno neznala. Nejdřív si mezi prsty dal první šíp a pak druhý a oba je rychle vystřelil. Muselo se podotknout, že v lukostřelbě bude výjimečně dobrý. ,,Máme jet na vodní lyže."

 Muž se na ni konečně otočil. Noémie se tvářila nepřístupně, ale nedivila se, že si jí všiml až teď. ,,A ty seš kdo?"

 ,,To je Noémie," odpověděla za ni bleskově Wanda. 

 ,,Dobrý den," řekla Noémie nedůvěřivě. ,,A vy jste kdo?"

 Ten muž zřejmě tušil, kdo je, protože mu někdo o ní vyprávěl. V ten moment si ji spojil s vyprávěním a vypadal trochu překvapeně, ale zároveň uznale. ,,Hawkeye."

 Jejich krátký rozhovor proběhl rychle, stejně jako tento muž jednal. Otočil se na Wandu. ,,Steve nás všechny tři potřebuje. Jdem-"

  ,,Clinte!" Vision se vynořil ze zdi. Volal jeho jméno varovně, chtěl ho tónem svého hlasu přesvědčit, aby je s sebou nebral. Rozhovor neslyšel, ale zřejmě velmi dobře rozuměl tomu, proč se tu nachází. ,,Tady bys neměl být."

 ,,Fakt ne?" otočil se na něj. ,,Odejdu na pět minut do penze a všechno se podělá."

 Vision vykročil pomalým krokem k nim. ,,Prosím, zvaž následky svých činů."

 Hawkeye se kolem sebe trochu otráveně podíval. ,,Dobře, zváženo."

 Než mu Vision stačil odpovědět, zachytilo ho jakési elektrické pole, kterého znehybnilo. Clint se na obě rychle podíval. ,,Fajn, musíme jít."

 Noémie se za ním rychle vydala. Napadlo ji, že s sebou nemá žádné věci - výbavu, zbraň nebo jen neprůstřelnou vestu, která jí v akci dodávala většího sebevědomí. To ale teď nemohou řešit.

 ,,Už jsem způsobila dost problémů."

 Wanda znejistila. Noémie zůstala na místě, ale Clint se k ní vydal ji povzbudit. ,,Musíš mi pomoct. Jestli chceš fňukat, běž do školy, ale jestli chceš něco napravit, hýbni zadkem- Sakra!"

 Z Visionova záhadného krystalu, který měl zaražený ve své hlavě, vyšlehl paprsek, skoro vypadal jako žlutý laser. S ním zničil šíp, který zajišťoval účinnost elektrického pole. Bezprostředně se vydal naproti Clintovi a chytil ho pod krkem dříve, než se stačil s lukem bránit. Odhodil ho stranou, ale Clint nevypadal, že by se chtěl nechat přemoct.

 Noémie stála ve stejné pozici jako před tím, věděla, že mu nemůže pomoct. Odhodil, dokonce by ji i zničil, ani by nemrkla. Jediný, kdo byl schopný Visionovi nějak zabránit, byla Wanda. 

 ,,Clinte, mě nemůžeš přemoci," napomenul ho, když ho opět držel pod krkem. 

 ,,Já vím," vydal se sebe přidušeně, ,,ale Wanda může."

 Wandě červeně vzplanuly ruce. ,,Visione, to stačí, nech ho jít. A nás taky." Svá slova pronášela s pevným rozhodnutím a dívala se mu přímo do očí.

 ,,To nemohu, Wando." 

  Wanda se rozmáchla rukama a Clint spadl na podlahu. Vision se nemohl hýbat a Noémie poznala, že se mu začíná hůře ovládat hlasivky. Klekl na podlahu, ale pokoušel se jí vzpírat. 

 ,,Odpusť mi to."

 Podlaha pod ním začala křupat a Vision se začal zabořovat do země. ,,Jestli to uděláš... tak se tě všichni budou navždy bát."

 ,,Strach druhých ovládat nemůžu. Jenom ten svůj."

 Podlaha se pod ním probořila a Vision se propadal stále níže a níže. V bývalé kuchyni se nyní rozprostírala obrovská díra, kterou mohli vidět třeba do posilovny v nižším patře.

 Clint se na Wandu i Noémie podíval. ,,Pojďme," zavelel udýchaně. ,,ještě musíme někoho vyzvednout."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro