16. dubna 2016, sobota, Nová základna Avengers, stát New York

Hned první den jí došlo, kolik si toho zapomněla. Byly to naprosto základní věci, třeba jako kartáček na zuby, psací potřeby nebo hřeben, ale stihla si je během několika výletů do New Yorku nakoupit. Většinu dnů za poslední dva týdny trávila zde, v Nové základně Avengers, kterou už dobře znala. 

 Její náplň dne bylo většinou trénování - když tu nebyla Nataša, kterou občas někam odvolali, trénovala s někým jiným anebo boxovala. Snažila se využívat laboratoře, pokud mohla, a zlepšovala se ve svých znalostech v oboru chemie a fyziky, s čímž jí občas pomáhal Tony. Nedovoloval jí nějak zvlášť pozorovat to, jak sám zlepšuje své obleky Iron Mana, ale pokud mohl, věnoval se jí. Také jí několikrát vzal do New Yorku, aby si tam nakoupila a dokonce jednou navštívila věž Avengers, kterou dříve viděla pouze v televizi.

 Toto ráno vstala jako každé jiné a začala den, jako vždy - napsala rodičům a Théovi, svým kamarádům, připravila se a nasnídala. Pak šla trénovat, jak jí připomněla umělá inteligence F.R.I.D.A.Y., která ji nejednou vyděsila. Většinu času se pokoušela svůj zármutek skrývat a vkládat ho do práce, ale ostatní moc dobře viděli, že se trápí. Wanda jí několikrát připomněla, že za ní může kdykoliv přijít, což Noémie moc ráda slyšela. 

 Procházela tedy chodbami k jejich pokojům. Svůj měla blízko Wandy a Visiona, kteří tu bydleli nastálo, jako ona. Zaklepala Wandě na dveře, ve kterých se pak Wanda objevila s velkým úsměvem, když ji uviděla.

 ,,Ahoj," pozdravila ji překvapeně. ,,Pojď dál," 

 Noémie vděčně poděkovala a rozhlédla se po jejím pokoji, kde nyní byla pořádně poprvé. Měla ho podobný jako Noémie, ale šlo na něm vidět, že tu bydlí déle a opravdu se zde cítí dobře. ,,Máš něco na práci? Pokud ano, nechci tě otravovat..."

 ,,Ne," zavrtěla hlavou okamžitě. ,,Co se děje?"

 ,,No... nemám úplně náladu mluvit o mých citech nebo něco podobného," ujasnila. ,,Ale chtěla bych ti ukázat něco, na čem jsem teď poslední dva týdny pracovala. Ale budeme muset jít dolů, do laboratoří."

 Wanda překvapeně přikývla a následovala ji. Noémie požádala F.R.I.D.A.Y., aby jí ukázala výsledky své práce, které si zaznamenávala do jejího softwaru. ,,Zobrazuji výsledky vašeho výzkumu..." 

 O několik sekund později se na průhledné desce zobrazil text, který tam za poslední dva týdny sepisovala: tabulky, odkazy na jiné výzkumy, učebnice či stránky na Wikipedii. Otočila se na Wandu, která z toho nebyla nijak zvlášť moudrá.

 ,,Rozhodně nejsem nějaký génius," mávla rukou Noémie a ukázala na své výsledky. ,,Ale snažila jsem se toho poslední dobou více naučit o jedech či jiných látkách..." 

 Dělala to z jednoho důvodu - kdyby tyto všechny znalosti měla dříve, třeba by se jí to nějak v Hydře hodilo, když tam byla. Zkoumala, jak by látky reagovaly s její krví, tkání nebo kůží, když má údajně tu lepší imunitu, než obyčejný člověk, jak jí prozradila Helene Cho.

 ,,Zkoumala jsem to na sobě," pokračovala, ,,Jak látky, jedy a všechno reaguje na mně samotné. Snažila jsem se zjistit, jak je možné, že mám lepší imunitu, ale na to bych určitě potřebovala nějaké lepší vzdělání, nejspíše vystudovanou vysokou školu v oboru imunologie. A toto jsou mé výsledky práce. Jsem na ně docela dost hrdá."

 Wanda se na ni překvapeně podívala. ,,Ty sis ty jedy... vstřikovala do těla?"

 ,,Mon Dieu, nejsem blbá!" zasmála se jejímu vyděšenému výrazu. ,,Odebrala jsem si trochu krve, F.R.I.D.A.Y. mě naváděla a Tony mi to schválil... stejně tak s kožními buňkami nebo tkání." Slovo tkáň nebo kožní buňky se anglicky naučila nedávno a byla na sebe docela pyšná - její angličtina se každým dnem zlepšovala.

 Wanda otevřela pusu, aby jí na to něco odpověděla, ale přerušila ji F.R.I.D.A.Y. velmi naléhavým hlasem. Tak naléhavým, jak to jen u umělé inteligence lze: ,,Prosím, aby se všichni členové Avengers co nejrychleji dostavili na naléhavou schůzku do společenské místnosti!"

 Noémie se na Wandu zmateně podívala. Naléhavých schůzek opravdu nebylo hodně. Tohle byla první od té, kdy k nim Noémie vrazila jen v nemocničním přehozu. Jednalo se tedy o misi. 

 Společně se vydaly do společenské místnosti, která nebyla tak daleko - cesta jim zabrala jen nějakých deset minut, což byla v tomto obrovském komplexu budov opravdu cesta krátká. Když vešly, v místnosti už byl Steve, Sam a Nataša, všichni ve svém obleku. 

 ,,Co se děje?" chtěla vědět Noémie, jakmile pochopila, že je to doopravdy naléhavé a nemají čas ztrácet čas.

 Steve se na ni podíval. ,,Konečně víme, kde je Rumlow."