Sebastianovi se podařilo neumřít, takže hned jak přišel domů, tak se rozhodl Kaylebovi napsat.

Prohledal všechny kapsy kabátu, který byl momentálně celý od sněhové břečky, a vyndal vizitku.

Kayleb Treews
731 117 197
Ředitel spolku

Sebastian netušil, co znamená ředitel spolku. Docela ho to zajímalo, takže si dal za úkol zjistit to později.

Ještě chvíli otáčel vizitku v rukou, než ji odložil a vyndal si mobil.

Dlouho přemýšlel, co mu má vlastně napsat, ale nakonec to vymyslel.

794 944 347: ahoj, kaylebe. zatím jsem neumřel, takže píšu. jak se máš? sebastian.
kayleb: Fajn, že žiješ. Mám se dobře. Jdu si tě uložit :D.

794 944 347 -> uloženo jako Sebastian.

kayleb: Mission complete.
Sebastian: dobře ty.
kayleb: Taky si říkám. Hele, ty píšeš malý písmenka pořád?
Sebastian: jo.
kayleb: Už ti někdo řekl, že je to roztomilý?
Sebastian: ne.
kayleb: Takže jsem první?
Sebastian: jo.
kayleb: super!

Zobrazeno.

Jelikož Sebastiana už nenapadlo, co by měl napsat, tak vypnul mobil a šel si uvařit něco k jídlu.

Venku, za okny, které opět začala pokrývat námraza, zase začalo sněžit. Hodiny na náměstí ukazovali půl deváté. Opozdilci, kteří šli z práce domů, se choulili do kabátů nebo šál a kulichy si nandavali více do čela. Na cestu jim svítily pouze lampy, které vytvářely kužely světla, ve kterých byl nejlépe vidět poletující sníh. Poprašek sněhu na kapotách aut se navyšoval a rozbředlý sněhový koberec na ulicích získával další vrstvu, tentokrát čerstvého, bílého sněhu.

Útulné ticho, které narušovalo pouze Sebastianovo nadávání, když převařil těstoviny, přerušil zvuk, oznamující příchozí zprávu. Amatérský kuchař tedy odložil vařečku a sáhl po mobilu.

kayleb: Hele, nechceš se někdy sejít?

Sebastiana ovládly smíšené pocity. Ještě nikdy mu nikdo neřekl, že by se s ním rád sešel. Na tváři se mu objevil úsměv, když rychlostí blesku napsal odpověď.

Sebastian: moc rád.

Odpověď od Kayleba přišla prakticky hned, co Sebastian odeslal tu svou.

kayleb: Super, tak to potom upřesníme :D.

Sebastianův úsměv se ještě rozšířil.

Sebastian: fajn, už se těším (^^).
kyleb: Heht, já taky :'3.

Sebastian se nechtěl opakovat, takže odložil mobil a šel nějak zpracovat ty pokažené těstoviny.

Další kapitola je tady. Příběh se nám pomalu rozjíždí, no ne:D? Máte nějaké názory, myšlenky, dodatky, všechno? Do komentářů s tím!
Sewenth ✨