Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Buzna (Triple drabble)

A tady máme prosím pěkně znovu tu úžasnou generaci. Ne, fakt jak se to jen stalo. Je to jen taková malá kravinka. Možná se řídím jen podle toho, co jsem sem tam viděla, či slyšela.

Upozornění: vulgarita (pár sprostých slovíček najdete)

°•°•°

Červenovlasá dívka seděla s kamenným výrazem na kamenném schodě, zatímco nezaujatě poslouchala štěbetání tmavovlasé kamarádky, která zároveň byla její sestřenice. Sledovala ulici menšího městečka, kde na čas přebývali.

V tom se tmavovláska napnula a natěšeně poplácala tu druhou po rameni, když spatřila pětici kluků, vycházející zpoza rohu. Začala s ní dokonce třást, ale to už ji horkokrevná dívka odstrčila na stranu. Nechápala, proč tak jančí. A vůbec nechce, aby ji řvala do ucha.

"O můj bože Scar! Ty máš tak sexy bratra! Je tak krásnej! Škoda, že jsme příbuzní. Měli bychom spolu dvě děti, ummm čtyři, ne vlastně šest, dům u jezera, farmu, svatbu... Iiiiii!" vypískla příliš nadšeně, při pohledu na ten jeho široký úsměv. Začala na prstech počítat další a další vysněné věci se svým bratrancem.

"Uh... Fuj," nakrčila tak divně nos, potom se zákeřně zašklebila: "Zavolejte někdo na psychiatrii, že jim utekl pacient," řekla nahlas s podtónem výsměchu mířící na tlemícího se bratra, až se druhá dívka zarazila. Fakt ji žralo, že on je hezčí holka.

Očima se dívala na své dvojče, než si přiložila dlaň vedle úst, jakoby držela megafon a co možná nejvíc, zařvala:

"BUZNÁÁÁÁÁ!!"

Svým řevem zaujala pozornost všech, hlavně toho, na koho to bylo mířeno. Klidně se postavila, zvedla ruce, načež začala dělat, že píše na psacím stroji, a dramaticky si odkašlala: "Ahem ahem, vážený pane Wagner, stop, musím vám s politováním oznámit, stop, že je váš syn, stop, BUZNÁÁÁÁÁ!" zařvala znovu, než stihl kdokoliv něco říct, otočila se ke všem zády a začala zdrhat ulicí domů.

"JÁ TĚ ZABIJU, TY PÍČO!!" vřískl rozzuřeně a samozřejmě se musel rozběhnout za ní. V částečně zlatých očích běsnila rudá záře vzteku.

"Na to nemáš koule, Dimiánku!"

"Udusím tě ve spánku, krávo!"

"A takhle to dopadá vždycky, když jsou si poblíž," povzdechla si usměvavě osamocená dívka.



Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro