Říká se, že naše sny odráží svět, v němž jsou všechny naše tužby a tajná přání splněny.

Já jsem ve všechno, co se o snech povídá, přestala věřit už dávno. Přestala jsem svým snům přikládat váhu, přestala jsem si je pamatovat a každou noc se modlila, ať se mi nic nezdá.

Protože jsem na Snářku nikdy nezapomněla. Celý svůj život jsem doufala, že se s ní ještě někdy setkám, že třeba uvidí, že ve skutečném světě po svém boku nemám nikoho, takže by se mohla vrátit.

Ale jak roky plynuly, i já ztratila víru. Ztratila jsem naději, že se mé nejtajnější přání kdy splní. Přestala jsem doufat, že bych kdy našla někoho, kdo mi rozuměl tak dokonale jako ona.

Při našem posledním setkáním jsem přišla o část sebe samotné.

A jediné, co mi už nadosmrti zůstalo, byla láska k dívce, která si ukradla mé srdce pro sebe a nikdy ho nevrátila zpět.